Zákony projednané na 5. schůzi a komentář (7. období)

Projednaný pořad 5. schůze Senátu PČR (7. funkční období ) 26. – 27. 3. 2009

Vládní návrh zákona

33 - Zákon o základních registrech

35 - Zákon o návykových látkách

36 - Zákon o oběhu osiva

37 - Zákon o auditorech

39 - Zákon - Příspěvek k důchodu

40 - Finanční pomoc Lotyšsku

42 - Úvěr od Evropské investiční banky (EIB)

43 - Zákon o DPH

44 - Zákon - podpora výzkumu

45 - Podpora výzkumu - související

46 - Zrušení FNM


Poslanecký návrh zákona

34 - Zákon o Pozemkovém fondu


 

Senátní návrh zákona

30 - Ústavní zákon

31 - Jednací řád PS

32 - Jednací řád Senátu


 

Mezinárodní smlouvy

4 - Dohoda ČR a USA o spolupráci při prevenci trestné činnosti

18 - Dohoda o přidružení Bosny a Hercegoviny k EU

306 - Úmluva o Europolu

314 - Dohoda EU Austrálie o zpracování údajů jmenné evidence cestujích (PRN)


Jiný

2 - Konvergenční program ČR

13 - Petice "Zachraňte Ondráš"

29 - Národní protikrizový plán vlády

346 - Zpráva o životním prostředí ČR v roce 2007


 

Senátní návrh schválený v PS

38 - Zákon o pozemních komunikacích


 

Dokumenty EU

N 138/06 - Návrh směrnice EP a Rady - o právech spotřebitelů

N 136/06 - Návrh směrnice EP a Rady - o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci těhotných zaměstnankyň a zaměstnankyň krátce po porodu nebo kojících zaměstnankyň

K 137/06 - Sdělení Komise Radě, EP, VR a EHSV - Zelená kniha o územní soudržnosti - "Učinit z územní rozmanitosti přednost"

K 012/07 - Sdělení Komise EP, Radě, EHSV a VR - Druhý strategický přezkum energetické politiky - Akční plán EU pro zabezpečení dodávek energie a jejich solidární využití

N 010/07 - Návrh směrnice EP a Rady - o uvádění spotřeby energie na energetických štítcích výrobků spojených se spotřebou energie a v normalizovaných informacích o výrobku - přepracované znění

K 016/07 - Sdělení Komise EP, Radě, EHSV a VR - Větrná energie na moři: opatření nezbytná pro splnění cílů energetické politiky na rok 2020 a dále

N 023/07 - Návrh směrnice EP a Rady - minimální standardy pro přijímání žadatelů o azyl

N 024/07 - Návrh nařízení EP a Rady - kritéria pro určení odpovědnosti členského státu za posouzení žádosti o mezinárodní ochranu podané státním příslušníkem třetí země nebo osobou bez státní příslušnosti v jednom z členských států

K 022/07 - Zelená kniha o kolektivním odškodnění spotřebitelů

N 032/07 - Návrh nařízení Rady - postup pro sjednávání dvoustranných dohod mezi členskými státy a třetími zeměmi o záležitostech vztahujících se na soudní příslušnost, uznávání a výkon rozsudků a rozhodnutí ve věcech manželských, atd.

N 033/07 - Návrh nařízení EP a Rady - postup pro sjednávání a uzavírání dvoustranných dohod mezi členskými státy a třetími zeměmi o odvětvových záležitostech a vztahujících se na rozhodné právo ve smluvních a mimosmluvních závazkových vztazích


Vládní návrh zákona


Senátní tisk č. 33 - Návrh zákona o základních registrech. Předkladatel: Vláda, I. Langer

 

Zákon umožní vytvořit čtyři základní registry - obyvatel, právnických osob, podnikajících fyzických osob a agend orgánů veřejné moci.


   

Cílem návrhu zákona je zjednodušit výkon státní správy. Ministerstvo vnitra připravilo za tímto účelem projekt Egon. Jeho první částí byl  CzechPoint, druhou částí byla komunikační infrastruktura veřejné správy, třetí částí je zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, s účinností od 1. července 2009 a čtvrtou částí jsou základní registry.
 
Navrhují se zřídit čtyri základní registry, registr obyvatel, registr právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci, registr územní identifikace adres a nemovitostí a registr agend orgánů veřejné moci. Současně bude vytvořen systém práv a povinností osob majících přístup k těmto registrům. Zákon upravuje také  problematiku referenčních údajů, tj. údajů, které jsou nejčastěji využívány orgány veřejné moci, jejich uchovávání, změny, opravy, poskytování jiným informačním systémům veřejné správy.
 
Výsledek projednávání: schváleno

Senátní tisk č. 35 - Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další. Předkladatel: Vláda, D. Filipiová

 

Novela zařazuje nové látky na seznam omamných a psychotropních látek a zavádí podle legislativy ES nový režim pro zacházení s prekusory drog.


Novela přizpůsobuje českou legislativu, rozhodnutí Komise OSN pro omamné látky o zařazení látky oripavin na seznam omamných látek Jednotné Úmluvy o omamných látkách a benzylpiperazinu do seznamu psychotropních látek. Dále reaguje na změny v legislativě ES, které zavádějí nový režim pro zacházení s prekursory drog podle nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 273/2004 Sb., o prekursorech drog, dále podle nařízení Rady č. 111/2005, kterým se stanoví pravidla pro sledování obchodu s prekursory drog mezi Společenstvím a třetími zeměmi.

 

Senát přijal k návrhu zákona pozměňovací návrh, podle kterého se léky s obsahem pseudoefedrinu (Modafen, Paralen Plus, Panadol Plus Grip, Nurofen Stopgrip či Aspirin Complex) mohou prodávat po předložení občanského průkazu. Léky proti nachlazení, obsahující látku budou v lékárnách k dispozici bez receptu. Lékárník ale zkontroluje občanský průkaz kvůli přiměřenosti takového nákupu. Omezení bude spočívat v množstevním, časovém či věkovém limitu, což umožní vést evidenci o tom, v jakém množství a jakým zákazníkům jsou léky vydávány. Výdej léků na občanský průkaz bude možný, až se lékárny připojí k centrálnímu úložišti dat, podle Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) tedy od května. Původní návrh ministerstva byl pozměňovacím návrhem poslankyně Konečné (KSČM) jednáním v PS pozměněn s dikcí výdeje léků s pseudoefedrinem jen na recept. Toto omezení se Senát snažil korigovat vzhledem k negativním reakcím ze strany odborné veřejnosti

Výsledek projednávání: vráceno s pozměňovacími návrhy


 

Senátní tisk č. 36 - Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a o změně některých zákonů ( zákon o oběhu osiva a sadby ), ve znění pozdějších předpisů. Předkladatel: Vláda, P. Gandalovič

 

Novela zapracovává zkušenosti z dosavadního uplatňování zákona č. 219/2003 Sb. v praxi, a odstraňuje některé nepřesnosti stávající právní úpravy.


 

Návrh zavádí nově paragraf týkající se egalizace osiva ( sloučení partií osiva stejného druhu a odrůdy, které by nemuselo být uznáno, s partií velmi kvalitního osiva) , tento pojem zavádí do pojmosloví. Vytvoří se tak osivo, které splní požadavky na uznávací řízení. Část navrhovaných úprav se týká rozmnožovacího materiálu révy (směrnice Komise 2005/43/ES o uvádění révového vegetativního množitelského materiálu na trh). Rozmnožovací materiál vinné révy bude muset být vždy předmětem uznávání Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským. U správních deliktů se zpřesňují ustanovení umožňující sankcionovat osoby, které v rozporu se zákonem uvedou do oběhu rozmnožovací materiál, směsi osiv a sazenice zeleniny.

Výsledek projednávání: schváleno


 

 

 

Senátní tisk č. 37 - Návrh zákona o auditorech a o změně některých zákonů ( zákon o auditorech ). Předkladatel: Vláda, M. Kalousek

Novela implementuje do českého práva směrnicí 2006/43/ES


Novela prioritně zřizuje nový orgán veřejného dohledu, Radu pro veřejný dohled nad auditem, která bude dohlížet na činnost Komory, na plnění jejích funkcí daných zákonem, na dodržování auditorských standardů, etického kodexu a vnitřních předpisů Komory (v Evropě je běžný dvojstupňový systém regulace auditorské profese). Dále stanovuje způsob financování veřejného dohledu (splnění požadavku bezpečnosti a nepatřičnému vlivu ze strany auditorské profese), slaďuje působnost a odpovědnost orgánu dohledu tak, aby nedocházelo ke zbytečným a systematickým chybám, duplikaci pravomocí a odpovědností Komory, Rady pro veřejný dohled nad auditem a ministerstvem financí jako regulátorem, nepatřičným zdržením a nefunkčnosti i ve vztahu k orgánům veřejného dohledu ostatních členských států a orgánu dohledu nad kapitálovým trhem (České národní banky).

Výsledek projednávání: schváleno


 

 

 

Senátní tisk č. 39 - Návrh zákona o jednorázové peněžní částce nahrazující příplatek k důchodu a zvláštní příspěvek k důchodu a o změně některých zákonů. Předkladatel: Vláda, P. Nečas

 

Řeší některé problémy, které se vyskytly při praktické aplikaci právních předpisů, které upravují poskytování plnění majících odškodňovací charakter, za perzekuce způsobené minulým režimem nebo oceňovací charakter, za účast v odboji za druhé světové války.


 

Zákon provádí korekci stavu, kdy občané, kteří splňují všechny podmínky pro přiznání příplatků nebo zvláštních příspěvků k důchodu podle nařízení vlády 622/2006 Sb. nebo podle zákona číslo 357/2005 Sb., to je zejména účast v odboji nebo jako oběť perzekuce, s výjimkou pobírání důchodu z českého důchodového pojištění nedosáhli na tuto dávku, vzhledem k tomu, že uvedené právní normy vázaly vyplácení těchto příplatků nebo zvláštních příspěvků právě na opakovanou dávku z důchodového pojištění.

 

Z důvodu administrativní náročnosti zakládání nároku na samostatnou periodickou dávku zvolilo MPSV jako řešení výplatu jednorázové peněžní částky, která bude vypočtena podle průměrné doby dožití. Navyšuje se také příplatek k důchodu o 3000 korun měsíčně u vdov a vdovců a o 2400 korun měsíčně u sirotků po účastnících odboje. Navrhuje se také úprava dosud platné podmínky pro nárok na tento příspěvek, zbavení osobní svobody musí trvat alespoň 12 měsíců, avšak fakticky trvalo kratší dobu jen ze zdravotních důvodů, vězením, aby zvláštní příspěvek byl také vyplácen. Novela se do plňuje o zmocnění pro vládu upravit důchodový věk pro některé specifické skupiny horníků.

 

Výsledek projednávání: schváleno


 

 

 

Senátní tisk č. 40 - Návrh zákona o státním dluhopisovém programu na poskytnutí finanční pomoci vládě Lotyšské republiky na řešení stabilizace ekonomiky v letech 2009 a 2010. Předkladatel: Vláda, M. Kalousek

 

Vláda navrhuje poskytnout finanční pomoc vládě Lotyšské republiky na řešení stabilizace ekonomiky v letech 2009 a 2010. Maximální rozsah tohoto státního dluhopisového programu je 200 mil EUR.


 

Lotyšsko postihla kultura života na dluh o něco více než ostatní země, tzn., dostalo se do situace, kdy už vláda nemohla krýt financování deficitu na kapitálových trzích vzhledem k jejich nedůvěře. V takovém případě přichází na řadu mezinárodní solidarita.

Mechanismem, který je v EU domluvený, spolu s EU se Lotyšsko, tak jako předtím Maďarsko a jako nyní Rumunsko, obrací na Mezinárodní měnový fond, který pak ve spolupráci se zeměmi EU poskytne nezbytné minimum pro profinancování státních dluhů.

Poskytnutí půjčky je vázáno velmi tvrdými podmínkami, které svým způsobem přestavují jistou rychlou reformu veřejných rozpočtů v praxi. Sníží se platy státních úředníků o 20 % a zmrazí se důchody. Prudce se zvyšuje účast ve zdravotnictví i ve školství.

Evropská unie poskytuje Lotyšské republice finanční pomoc v celkové výši 7,5 mld. Eur. Česká republika, Polsko, Estonsko mají z této částky poskytnout celkovou sumu 500 mil. EUR. S Lotyšskou republikou byla dohodnuta doba splatnosti 7 let s tím, že finanční pomoc bude poskytnuta na podporu malého a středního podnikání těch firem, které již delší dobu spolupracují či spolupracovaly s Českou republikou. Maximální rozsah dluhopisového programu ze strany ČR je 200 mil EUR s lhůtou splatnosti nejpozději 15 let od účinnosti zákona.

 

Výsledek projednávání: nezabývat se


 

 

 

Senátní tisk č. 42 - Návrh zákona o přijetí úvěru Českou republikou od Evropské investiční banky na financování investičních potřeb souvisejících s prováděním programu Výstavba a obnova infrastruktury vodovodů a kanalizací II . Předkladatel: Vláda, P. Gandalovič

 

Vládá žádá o oprávnění přijmout úvěr od Evropské investiční banky na financování investičních potřeb souvisejících s prováděním programu Výstavba a obnova infrastruktury vodovodů a kanalizací II.


Úvěr může činit nejvýše 3 mld Kč a musí být splatný ve lhůtě do 25 let ode dne podpisu smlouvy o úvěru, nejpozději do 31. prosince 2033.

Výstavba infrastruktury vodovodů a kanalizací je velmi finančně náročná. V menších obcích se tato finanční náročnost ještě zvyšuje z důvodu rozptýlené zástavby. Obce nejsou schopny bez finanční podpory jejich výstavbu zajistit z důvodu omezených rozpočtů. Ministerstvo zemědělství proto připravuje program “Výstavba a obnova infrastruktury vodovodů a kanalizací II“. P rogram bude zahrnovat možnou podporu spolufinancování staveb z Operačního programu životní prostředí , podporu výstavby vodovodů ve všech velikostních kategoriích obcí a podporu výstavby kanalizací a čistíren odpadních vod v obcích pod 2 000 obyvatel. Celkové výdaje programu Výstavby ve výši cca 9,1 mld. Kč bude kryt z národních zdrojů ve výši cca 4,5 mld. Kč, z vlastních zdrojů účastníků programu (obce a města) ve výši cca 1,5 mld. Kč, z úvěrů bez státní záruky ve výši cca 2,0 mld. Kč a dotacemi z územních rozpočtů ve výši cca 1,1 mld. Kč. Krytí národních zdrojů se do výše 3 mld. Kč předpokládá zabezpečit navrhovaným úvěrem od Evropské investiční banky.

 

Výsledek projednávání: nezabývat se


 

 

 

Senátní tisk č. 43 - Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Předkladatel: Vláda, M. Kalousek

 

Zákon implementuje směrnici Rady 2007/74/ES o osvobození zboží dováženého osobami cestujícími ze třetích zemí od daně z přidané hodnoty a spotřební daně


 

V současném znění zákona není osvobození od daně při dovozu zboží v osobních zavazadlech cestujících samostatně řešeno. Dovoz zboží osvobozen od daně, pokud je dováženému zboží přiznáno osvobození od cla. Také do zákona o spotřebních daních je implementována směrnice Rady 2007/74/ES z důvodu vypuštění jednotlivých limitů určených pro osvobození od daně odkazem na příslušné národní předpisy v oblasti DPH.

 

Výsledek projednávání: schváleno


 

 

 

Senátní tisk č. 44 - Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů ( zákon o podpoře výzkumu a vývoje), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Předkladatel: Vláda, M. Topolánek

 

Novela mění současný systém podpory výzkumu, vývoje a inovací (VVI) z veřejných prostředků tím, že zajišťuje jeho soulad s evropskými pravidly. Navrhuje se snížení počtu rozpočtových kapitol v oblasti VVI, zjednodušení systému podpory a snížení administrativy. Nově se zakládá technologická agentura, pro působnost v oblasti aplikovaného výzkumu (obdoba grantové agentury v oblasti základního výzkumu).


Novela reaguje na změnu evropských pravidel pro poskytování veřejné podpory v oblasti podpory výzkumu a vývoje. Česká republika je podle článku 87 Smlouvy o Evropské unii těmito pravidly vázána. Jednou z nejdůležitějších změn v evropských pravidlech je to, že již není rozhodující, zda jde o průmyslový, nebo neprůmyslový výzkum, ale to, kdo výzkum uskutečňuje.

Novela zákona proto

- zavádí novou úpravu pojmů v oblasti výzkumu a vývoje tak, aby byla v souladu s pojmy definovanými v předpisech evropských společenství a v dokumentech Evropské komise;

- rozšiřuje dosavadní úpravu o inovace;

- zavádí nové principy institucionální podpory výzkumných organizací;

- snižuje počet poskytovatelů podpor z 20 na 11;

- stanoví podmínky umožňující využití prostředků strukturálních fondů a rámcových programů EU;

- zvyšuje důraz na ochranu práva k výsledkům výzkumu a vývoje;

- zřizuje Technologickou agenturu ČR jako organizační složku státu, která má být odpovědná za realizaci většiny programů aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací.

V části druhé zákona (změna zákona o vysokých školách) se zejména

- uvádí terminologie do souladu se změnami provedenými v novele zákona o podpoře výzkumu a vývoje;

- umožňuje poskytování stipendií studentům na výzkumnou a vývojovou činnost;

- vysoké škole dává za povinnost použít prostředky z fondů vytvořené převodem zůstatku příspěvku ze státního rozpočtu tak, aby nebyla ohrožena nebo narušena hospodářská soutěž v rámci společného trhu.

V části třetí zákona (zákon o veřejných výzkumných institucích) se zejména

- uvádí terminologie do souladu se změnami provedenými v novele zákona o podpoře výzkumu a vývoje;

- zjednodušuje schvalovací proces právních úkonů veřejné výzkumné instituce;

- umožňuje veřejným výzkumným institucím zakládat sdružení, která se budou moci ucházet o veřejnou podporu;

V části čtvrté (zákon o veřejných zakázkách) a části páté (koncesní zákon) zákona se rozšiřuje okruh obecných výjimek ze zákona o veřejných zakázkách a z koncesního zákona o smlouvy uzavírané v oblasti výzkumu a vývoje.

Na vládní návrh zákona byl však „přilepen“ pozměňovací návrh poslance Ohlídala, týkající se pracovněprávních vztahů akademiků, který vyvolal kritiku a následnou diskusi a vedl nakonec senátory ke stanovisku tímto zákonem se nezabývat. Sněmovní pozměňovací návrh např. zakázal uzavírat pracovní smluvní vztahy na dobu kratší dvou let, čímž zrušil všechny startovací rozvojové projekty na podporu mladých akademických pracovníků, poskytované na roční „zkušenou.“ Toto omezení termínovaných smluv vyloučí vytváření míst, na které projekt nebo externí zdroj dává finance jen na ohraničenou dobu. Stanovuje se i nepřiměřeně přísné paušální omezení doby, za kterou musí dojít k habilitaci, což s ohledem na fakt, že negativní výsledek tajného hlasování vědecké rady není přezkoumatelný, právní postavení pracovníků naopak oslabí.

Výsledek projednávání: nezabývat se

 

 

Senátní tisk č. 44 - Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů ( zákon o podpoře výzkumu a vývoje), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Předkladatel: Vláda, M. Topolánek

 

Novela mění současný systém podpory výzkumu, vývoje a inovací (VVI) z veřejných prostředků tím, že zajišťuje jeho soulad s evropskými pravidly. Navrhuje se snížení počtu rozpočtových kapitol v oblasti VVI, zjednodušení systému podpory a snížení administrativy. Nově se zakládá technologická agentura, pro působnost v oblasti aplikovaného výzkumu (obdoba grantové agentury v oblasti základního výzkumu).


Novela reaguje na změnu evropských pravidel pro poskytování veřejné podpory v oblasti podpory výzkumu a vývoje. Česká republika je podle článku 87 Smlouvy o Evropské unii těmito pravidly vázána. Jednou z nejdůležitějších změn v evropských pravidlech je to, že již není rozhodující, zda jde o průmyslový, nebo neprůmyslový výzkum, ale to, kdo výzkum uskutečňuje.

Novela zákona proto

- zavádí novou úpravu pojmů v oblasti výzkumu a vývoje tak, aby byla v souladu s pojmy definovanými v předpisech evropských společenství a v dokumentech Evropské komise;

- rozšiřuje dosavadní úpravu o inovace;

- zavádí nové principy institucionální podpory výzkumných organizací;

- snižuje počet poskytovatelů podpor z 20 na 11;

- stanoví podmínky umožňující využití prostředků strukturálních fondů a rámcových programů EU;

- zvyšuje důraz na ochranu práva k výsledkům výzkumu a vývoje;

- zřizuje Technologickou agenturu ČR jako organizační složku státu, která má být odpovědná za realizaci většiny programů aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací.

V části druhé zákona (změna zákona o vysokých školách) se zejména

- uvádí terminologie do souladu se změnami provedenými v novele zákona o podpoře výzkumu a vývoje;

- umožňuje poskytování stipendií studentům na výzkumnou a vývojovou činnost;

- vysoké škole dává za povinnost použít prostředky z fondů vytvořené převodem zůstatku příspěvku ze státního rozpočtu tak, aby nebyla ohrožena nebo narušena hospodářská soutěž v rámci společného trhu.

V části třetí zákona (zákon o veřejných výzkumných institucích) se zejména

- uvádí terminologie do souladu se změnami provedenými v novele zákona o podpoře výzkumu a vývoje;

- zjednodušuje schvalovací proces právních úkonů veřejné výzkumné instituce;

- umožňuje veřejným výzkumným institucím zakládat sdružení, která se budou moci ucházet o veřejnou podporu;

V části čtvrté (zákon o veřejných zakázkách) a části páté (koncesní zákon) zákona se rozšiřuje okruh obecných výjimek ze zákona o veřejných zakázkách a z koncesního zákona o smlouvy uzavírané v oblasti výzkumu a vývoje.

Na vládní návrh zákona byl však „přilepen“ pozměňovací návrh poslance Ohlídala, týkající se pracovněprávních vztahů akademiků, který vyvolal kritiku a následnou diskusi a vedl nakonec senátory ke stanovisku tímto zákonem se nezabývat. Sněmovní pozměňovací návrh např. zakázal uzavírat pracovní smluvní vztahy na dobu kratší dvou let, čímž zrušil všechny startovací rozvojové projekty na podporu mladých akademických pracovníků, poskytované na roční „zkušenou.“ Toto omezení termínovaných smluv vyloučí vytváření míst, na které projekt nebo externí zdroj dává finance jen na ohraničenou dobu. Stanovuje se i nepřiměřeně přísné paušální omezení doby, za kterou musí dojít k habilitaci, což s ohledem na fakt, že negativní výsledek tajného hlasování vědecké rady není přezkoumatelný, právní postavení pracovníků naopak oslabí.

Výsledek projednávání: nezabývat se

 

 

 

Senátní tisk č. 45 - Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory a o změně zákona o podpoře výzkumu a vývoje, zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů ( rozpočtová pravidla ), ve znění pozdějších. Předkladatel: Vláda, M. Topolánek

 

Rozšiřuje působnost zákona o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory na oblast zemědělství a rybolovu.


 

V oblasti zemědělství stávající zákon upravuje výkon státní správy v oblasti veřejné podpory pouze ve vztahu k ÚOHS, přičemž se nevztahuje na podporu poskytovanou do oblasti zemědělství a rybolovu. Návrh proto rozšiřuje působnost zákona také na tuto oblast, přičemž pro ni explicitně stanovuje kompetenci Ministerstva zemědělství. Dále zavádí nový pojem “koordinační orgán veřejné podpory”, jenž je legislativní zkratkou, která souhrnně označuje Úřad a Ministerstvo zemědělství jakožto orgány kompetentní k výkonu činnosti v zákoně vymezených konkrétních oblastech veřejné podpory. Zavádí evidenci a kontrolu využívání podpor malého rozsahu s pomocí vzniklého centrálního registru podpor malého rozsahu, který bude shromažďovat informace o veškerých podporách malého rozsahu poskytnutých po 1.1.2010.

Přepracovány jsou sankční ustanovení v souladu s vládou odsouhlasenými Zásadami právní úpravy přestupků a jiných správních deliktů v zákonech upravujících výkon veřejné správy, zavedena je povinnost koordinačního orgánu udělit pokutu za porušení povinnosti poskytovatele vymáhat protiprávní veřejnou podporu a porušení povinnosti zaznamenávat do centrálního registru údaje o poskytnutí podpory malého rozsahu.

 

Výsledek projednávání: schváleno


 

 

 

Senátní tisk č. 46 - Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 178/2005 Sb., a o působnosti Ministerstva financí při privatizaci majetku o zrušení Fondu národního majetku České republiky České republiky (zákon o zrušení Fondu národního majetku), ve znění pozdějších předpisů. Předkladatel: Vláda, D. Filipiová

 

Novela zabezpečuje a postupné uvolňování finančních zdrojů pro financování některých investičních akcí u organizací zřizovaných Ministerstvem zdravotnictví.


 

 

Cílem zákona je zabezpečit plynulé financování reprodukce majetku v gesci Ministerstva zdravotnictví a umožnit realizaci investičních akcí nezbytných pro bezproblémový provoz zdravotnických organizací zřizovaných Ministerstvem zdravotnictví. Navrhuje se, že jako zdroj pro výše uvedené akce lze použít majetek určený k privatizaci, výnosy z prodeje tohoto majetku a zisk z účasti státu

v obchodních společnostech. Částka ve výši 1,5 mld. Kč by mohla být převedena na tyto účely v roce 2009 a stejnou částku lze převést podle postoupeného návrhu i v roce 2010.

Mezi plánované investiční akce patří - pokračování financování rekonstrukce dětské části Fakultní nemocnice Motol v Praze, vybudování velkého onkologického centra v Plzni, projekt stavby Mezinárodního centra klinického výzkumu (ICRC) v Brně, rekonstrukce Fakultní nemocnice Brno, onkologického a infekčního pavilonu ve Fakultní nemocnici Ostrava, vybudování objektu chirurgické a intenzivní onkologie a onkologické patologie v Masarykově onkologickém ústavu Brno a dalších ve fázi příprav.

 

Výsledek projednávání: schváleno


 

 

 

Poslanecký návrh zákona


 

Senátní tisk č. 34 - Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky , ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů. Předkladatel: P. Gandalovič

 

Návrh umožní použití příjmů Pozemkového fondu České republiky ve výši 1 300 mil. Kč na národní doplňkové platby k přímým podporám pro rok 2009.

V části druhé, která obsahuje novelu zákona o zemědělství, se rozšiřují oblasti, kam Podpůrný garanční rolnický a lesnický fond může směřovat své projekty .


 

Nové členské státy po vstupu do Evropské unie neobdržely přímé platby v plné výši. Přístupová smlouva a následně příslušné nařízení Rady stanovily pro nové členské státy EU postupné navyšování přímých podpor z 25 % úrovně původních členských států EU v roce 2004 do 100 % v roce 2013. Členským zemím je proto umožněno dorovnávat přímé platby až o 30 % v rámci národních doplňkových plateb. Národní doplňkové platby k přímým podporám slouží k dorovnání vybraných komodit, které byly zjednodušením plateb v systému jednotné platby na plochu zemědělské půdy (SAPS) znevýhodněny oproti plnému systému přímých podpor v původních členských státech EU (plodiny na orné půdě, len, pěstovaný na vlákno, chmel, skot, ovce a kozy, brambory pro výrobu škrobu). Celkem by přímé platby v roce 2009 měly být na úrovni 90% ve vztahu k původním členským státům EU. Celkový deficit představuje částku 2,695 mld. Kč. Návrh umožňuje tento deficit snížit.

 

Výsledek projednávání: schváleno


 

 

Senátní návrh zákona


 

Senátní tisk č. 30, 1. čtení - Návrh senátního návrhu ústavního zákona senátorky Soni Paukrtové, kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů. Předkladatel: Senát, S. Paukrtová

 

Návrh je řadou legislativních opatření, která by měla zabránila překotnému tempu procesu normotvorby, a která by měla změnit parametry legislativního procesu v obou komorách Parlamentu tak, aby prioritou se stalo nikoliv množství přijímaných zákonů, ale jejich kvalita .


 

První navrhovaná změna Ústavy upravuje výčet subjektů, které mají ve smyslu čl. 41 odst. 2 Ústavy zákonodárnou iniciativu (podle platného znění citovaného ústavního ustanovení může návrh zákona v Poslanecké sněmovně podat poslanec, skupina poslanců, Senát, vláda nebo zastupitelstvo vyššího územního samosprávného celku)

Nově se navrhuje přiznat zákonodárnou iniciativu pouze skupině poslanců a skupině senátorů , což znamená, že toto ústavní oprávnění ztratí jednotlivý poslanec ale i Senát jako komora Parlamentu.

 

Konkrétní počet poslanců nebo senátorů tvořících iniciační skupinu nemá být stanoven Ústavou, ale zákonem o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. Následná novela jednacích řádů navrhuje zákonodárnou iniciativu skupině minimálně deseti poslanců nebo senátorů.

 

Druhá změna rozšiřuje oprávnění vlády vyjádřit se k podanému návrhu zákona. Návrh umožňuje vládě vyjádřit se jak k textu návrhu zákona v době jeho podání, tak i k textu jeho změn, které přijala Poslanecká sněmovna a následně i Senát na základě pozměňovacích návrhů.

 

Třetí z navrhovaných změn se týká čl. 46 odst. 2 Ústavy, který konkretizuje jednotlivé typy usnesení, jež Senát přijímá k návrhům zákonů postoupených mu Poslaneckou sněmovnou k projednání. Navrhuje se vyjmout senátní institut „nezabývat se návrhem zákona“.

 

Poslední z navrhovaných změn se týká čl. 50 Ústavy, který upravuje suspenzívní veto prezidenta republiky, tj. jeho právo vrátit zákon přijatý Parlamentem. Předložený návrh stanoví, že o zákonu vráceném prezidentem republiky budou hlasovat obě komory Parlamentu. Teprve na základě shodného projevu jejich vůle setrvat na vráceném zákonu, může být zákon následně vyhlášen. Navrhovaná změna má především odstranit nevyváženost stávající ústavní koncepce, kdy v čl. 15 Ústavy je zákonodárná moc svěřena oběma komorám Parlamentu, naproti tomu hlasování o vráceném zákonu pouze jedné z nich.

 

Dále se navrhuje promítnutí těchto návrhů i do jednacího řádu PS a Senátu (viz novely níže)

 


Výsledek projednávání: přikázáno výborům k projednání
Ú stavně-právnímu výboru jako garančnímu výboru a Stálé komisi Senátu pro Ústavu České republiky a parlamentní procedury


 

 

Senátní tisk č. 31, 1. čtení - Návrh senátního návrhu zákona senátorky Soni Paukrtové, kterým se mění zákon č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny , ve znění pozdějších předpisů. Předkladatel: Senát, S. Paukrtová

 

V návaznosti na výše uvedený návrh změny Ústavy se navrhuje: zpřesnit pojem „pozměňovací návrh“, zvyšují se požadavky na důvodovou zprávu, zavádí se povinnost Organizačního výboru přezkoumávat podmínky které stanoví jednací řád při přijímání zákonů

.

Návrh navrhuje zpřesnit pojem „pozměňovací návrh“ napříště má vypouštět či nahrazovat původní návrh „vždy jen v bezprostředním vztahu k předmětu projednávaného návrhu“. V požadavcích na důvodovou zprávu se nově zavádí povinnost odůvodňovat i vztah k právním předpisům, které se dotýkají navrhované právní úpravy Dále se stanoví povinnost předložit „závěrečnou zprávu o hodnocení dopadů regulace“, která je v současné době součástí důvodových zpráv zákonných předloh předkládaných vládou. Organizačnímu výboru Poslanecké sněmovny se zakládá zákonná povinnost přezkoumávat, zda podaný návrh zákona splňuje podmínky, které stanoví jednací řád Poslanecké sněmovny. Zakotvuje se povinnost předsedy Poslanecké sněmovny zasílat Senátu spolu se schváleným návrhem zákona i odůvodnění změn provedených v jeho obsahu a nové vyjádření vlády , které bylo k návrhu zákona vyžádáno

 


Výsledek projednávání: přikázáno výborům k projednání
Ú stavně-právnímu výboru jako garančnímu výboru a Stálé komisi Senátu pro Ústavu České republiky a parlamentní procedury


 

 

Senátní tisk č. 32, 1. čtení - Návrh senátního návrhu zákona senátorky Soni Paukrtové, kterým se mění zákon č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu , ve znění pozdějších předpisů. Předkladatel: Senát, S. Paukrtová

 

V návaznosti na výše uvedený návrh změny Ústavy se navrhuje: oprávnění Senátu vymoci si plnění náležitostí zákona, zpřísňuje požadavky na pozměňovací návrh.


Návrh zakotvuje se oprávnění Senátu trvat na splnění náležitostí, kterými musí být návrh zákona nově vybaven při jeho zaslání Poslaneckou sněmovnou Senátu. Zakládá v pravomoc organizačního výboru Senátu rozhodovat, zda návrh zákona splňuje předepsané náležitosti. Stanoví se povinnost, že pozměňovací návrh musí přiměřeně odpovídat podmínkám pro podávání návrhu zákona a dále povinnost podávat rozšiřující pozměňovací návrh pouze prostřednictvím výboru. Ke každému pozměňovacímu návrhu, podaný na plénu Senátu, musí zaujmout stanovisko garanční výbor Senátu. Zakotvuje se povinnost předsedy Senátu, aby v případě, že Senát přijme usnesení o vrácení návrhu zákona Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy, zaslal Poslanecké sněmovně současně i odůvodnění přijatých změn

 

Výsledek projednávání: přikázáno výborům k projednání

Ú stavně-právnímu výboru jako garančnímu výboru a Stálé komisi Senátu pro Ústavu České republiky a parlamentní procedury



 

 

Mezinárodní smlouvy


Senátní tisk č. 4 - Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Spojených států amerických o posilování spolupráce při prevenci a potírání závažné trestné činnosti , podepsaná v Praze dne 12. listopadu. Předkladatel: Vláda, I. Langer

 

Vytváří právně závazná pravidla pro spolupráci ČR se Spojenými státy americkými v oblasti boje proti závažné trestné činnosti.


 

Dohoda je součástí balíčku opatření souvisejících se zrušením vízové povinnosti s cílem posílit bezpečnostní spolupráci mezi Českou republikou a USA. Dohoda přebírá mechanismy pro porovnávání otisků prstů a profilů DNA. Strana provádějící porovnání získává tímto pouze informaci o tom, zda druhá strana disponuje shodným otiskem prstů nebo vzorkem, nezískává osobní údaje. Žádosti o tyto údaje budou nadále podávány například prostřednictvím právní pomoci. Spojené státy jsou v současnosti připraveny na automatizované porovnání otisků prstů, Porovnávání profilů DNA budují stejně tak jako Česká republika.

 

Výsledek projednávání: souhlas s ratifikací


 

 

Senátní tisk č. 18 - Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda o stabilizaci a přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Bosnou a Hercegovinou na straně druhé, podepsaná dne 16. června 2008 v Lucemburku. Předkladatel: Vláda, K. Schwarzenberg

 

Návrhem je standardní stabilizační a asociační dohoda, jež je obdobná dohodám, které Evropská unie již uzavřela s Chorvatskem, Makedonií, Albánií a Srbskem.

 

K dosažení cíle přidružení k EU má mimo jiné napomoci stabilizační a asociační proces, jehož nedílnou součástí je tato stabilizační a asociační dohoda. Upravuje formy politického dialogu Evropské unie s Bosnou a Hercegovinou včetně posílení regionální spolupráce, předpokládá vznik volného obchodu mezi společenstvím a Bosnou a Hercegovinou do pěti let od vstupu dohody v platnost. Řeší pohyb pracovníků, svobodu usazování, poskytování služeb a běžných plateb a pohyb kapitálu. Zavazuje také Bosnu a Hercegovinu sblížit právní předpisy s předpisy Evropské unie zejména v oblastech vnitřního trhu a vymezuje rámec spolupráce s Bosnou a Hercegovinou v řadě oblastí, zejména oblasti spravedlnosti, svobody a bezpečnosti.

 

Výsledek projednávání: souhlas s ratifikací


 

Senátní tisk č. 306 - Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu návrh na ukončením platnosti Úmluvy o zřízení Evropského policejního úřadu (Úmluva o Europolu), založené na článku K.3 Smlouvy o Evropské unii, a souvisejících smluvních dokumentů. Předkladatel: Vláda, I. Langer

 

K nabytí platnosti nové právní úpravy činnosti Europolu bylo zapotřebí ukončit platnost stávající smlouvy. Senát přistoupil k jeho projednávání poté co k němu dorazily novely jednacích řádů obou komor umožňující vázaný mandát. Ty představují (dosud chybějící) parlamentní kontrolu nad případným rozšiřováním kompetencí Europolu.


Novým Protokolem o Europolu který byl přijat Rozhodnutím Rady EU jsou novelizována některá ustanovení Úmluvy o zřízení Evropského policejního. S přijetím nového statutu Europolu je zapotřebí zrušit stávající úmluvu. V novém protokolu jsou nově vymezené oblasti trestné činnosti, které jsou předmětem zájmu Europolu, část změn se dotýká oblasti nakládání s údaji Europolem. Nový protokol také zakotvuje možnost, aby do informačního systému Europolu mohly zadávat dotazy další příslušné orgány členského státu atp.

 

Senát z obavy před možnostmi další extenze pravomocí Europolu (v rámci jeho nového statutu a v rámci možného přijetí Lisabonské smlouvy) která by již neumožňovala kontrolu národními parlamenty, odročil projednávání tohoto senátního tisku do doby přijetí novely jednacích řádů komor, zajišťujících vázaný mandát vlády na evropských radách. Poté co návrhy změn jednacích rádů dorazily do Senátu, nastala příznivější situace pro projednávání ukončení stávající Úmluvy, která umožní aby nabyla platnost ta nová.

 

Česká republika se podílela na konečné podobě nového návrhu aktivně. Podařilo se spoluprosadit aby nadále trvala zásada jednomyslnosti při stanovování priorit činnosti Europolu. Podařilo se omezit vliv Komise na jednání správní rady Europolu a úspěchem je také odmítnutí návrhu, aby Europol mohl po členských státech požadovat zahájení trestního řízení.

 

Výsledek projednávání: schváleno


 

 

Senátní tisk č. 314 - Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda mezi Evropskou unií a Austrálií o zpracovávání údajů jmenné evidence cestujících (PNR) ze zdrojů Evropské unie leteckými dopravci a o jejich předávání Australské celní správě, podepsaná v Bruselu dne 30. června 2008. Předkladatel: Vláda, K. Schwarzenberg

 

Dohoda o zpracovávání údajů jmenné evidence cestujících.


 

Získávání a zpracování údajů PNR (Passenger Name Record) spolu s dalšími dostupnými prostředky je jedním z nástrojů v boji proti mezinárodním terorismu a závažné kriminalitě. Dohody o poskytování údajů PNR, které EU uzavírá s třetími státy, mají dát těmto postupům jistý právní rámec a zvýšit tak právní ochranu osobních údajů občanů v Evropě.

Ode dne podpisu této dohody po dobu 2 let bude použit stávající systém předávání údajů PNR, který umožňuje australským úřadům přímý přístup do databází leteckých dopravců. Jde o přístup pouze pro čtení, aniž by docházelo k jejich ukládání. Po 2 letech budou evropští letečtí dopravci sami předávat údaje Australské celní správě, aniž by tato měla nadále přístup do databází dopravců. K podpisu dohody mezi zástupci Evropské unie a Austrálie došlo dne 30. června 2008 v Bruselu.

 

Výsledek projednávání: souhlas s ratifikací



 

 

Jiný


 

Senátní tisk č. 2 - Konvergenční program České republiky (listopad 2008). Předkladatel: Vláda, M. Topolánek

 

Informace vlády ČR o stavu konvergenčního programu (stav přibližování se EU).


 

Konvergenční program je dokument, který ČR vždy na konci 3. čtvrtletí daného roku posílá do EU, aby tak deklarovala své střednědobé fiskální cíle a plnění kritérií, ke kterým jsme se zavázali. V tomto programu, jsme stále ještě deklarovali udržovat deficity pod úrovní 3 % a střednědobě stanovovat fiskální cíle k roku 2012.

 

Již v lednu byla EK informována, že 3 % deficitu HDP je možné dosáhnout pouze za předpokladu, že by růst HDP se pohyboval v rozmezí 1 až 2mi procenty. Při větším poklesu, o kterém již nelze pochybovat však 3%ní deficit nelze dodržet již jen proto, že jsme současně splnili svůj závazek s plány obnovy a růstu a věnovali 1,5 % HDP na boj s krizí.

 

Ze zprávy mj. vyplývá, že u hlediska struktury veřejných financí pokračuje zvyšování podílu nepřímých daní a pokles u podílu přímých daní na HDP, hlavním faktorem je zvýšení základní sazby DPH z 5 % na 9 % s účinností od 1. ledna 2008. Současně dochází k poklesu podílu výdajů vládních institucí na HDP, zejména vlivem úsporných opatření v sociální oblasti a umírněným růstem vládních výdajů. Největším rizikem pro dlouhodobou stabilitu veřejných financí je očekávaný demografický vývoj, kdy se podle projekcí má v následujících letech dramaticky zvýšit poměr mezi počtem osob v důchodovém věku a ekonomicky aktivní populací. Vláda je připravená tomuto problému čelit zejména pokračováním v započaté reformě důchodového systému.

 

Výsledek projednávání: vzato na vědomí


 

 

Senátní tisk č. 13 - Petice " Zachraňte Ondráš ". Předkladatel: petenti, zástupce Z. Pšenica.

 

Požadavkem petentů je zrušení rozhodnutí ministryně obrany z června roku 2008, zrušit vojenský umělecký soubor Ondráš.


 

 

Pod peticí je podepsáno 20 tisíc občanů. Výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice zorganizoval k tomuto problému veřejné slyšení se závěrečným sdělením o významu souboru Ondráš pro českou kulturu i pro českou armádu. Zástupci Ministerstva obrany ČR přislíbili napomoci souboru, pokud bude vyčleněn ze struktur ministerstva obrany nejen při krocích, které povedou k převedení pod jiného zřizovatele, ale i příslib materiální pomoci a příslib další spolupráce Armády ČR se souborem. Vzhledem k tomu, že Senát nemá vztah k rozpočtu ministerstva, přijalo doporučující usnesení směrem k vládě ČR vytvořit podmínky pro zachování souboru ONDRÁŠ s podporou veřejných prostředků.

 

Výsledek projednávání: schváleno


Senátní tisk č. 29 - Národní protikrizový plán vlády . Předkladatel: Vláda, M. Topolánek

Vláda informuje o svém Národním protikrizovém plánu. Ten představuje soubor opatření, kterým vláda reaguje na dopady celosvětového hospodářského útlumu na českou ekonomiku. Národní protikrizový plán vlády proto přináší nástroje, které pomohou zmírnit působení negativných vlivů vzniklých vně České republiky. Dokument vznikl ve spolupráci s Národní ekonomickou radou vlády (NERV).


 

Navrhovaná opatření se týkají jak příjmové, tak výdajové strany veřejných rozpočtů. Některá z nich musí projít standardním legislativním procesem, jiná jsou čistě záležitosti rozhodnutí vlády a lze je tedy realizovat rychleji. Opatření na výdajové straně vyžadují spoluúčast soukromého sektoru, kde mají stimulovat aktivitu ekonomických subjektů. Opatření s největším dopadem na veřejné rozpočty jsou navrhována jako dočasná.

Opatřeními jsou - na příjmové straně v slevách pro zaměstnavatele na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve zrušení povinnosti platit zálohy na daň z příjmů pro subjekty zaměstnávající maximálně 5 zaměstnanců, v rozšíření uplatnění odpočtu daně z přidané hodnoty u osobních automobilů. Na výdajové straně veřejných rozpočtů v garanci a podpoře úvěrů malých a středních podniků, energetických úsporách a obnovitelných zdrojích energie pro výrobu tepla v obytných a veřejných budovách, posílení dotačního programu PANEL i zvýšením výdajů na zajištění dopravní obslužnosti. K dlouhodobým opatřením patří urychlení čerpání prostředků ze strukturálních fondů a úspora administrativních náklady nejen na ve státní správě, ale i poplatníkům.

 

viz také http://www.skaloud.net/clanky/narodni-protikrizovy-plan-15-3-2009/

 

Výsledek projednávání: vzato na vědomí


Senátní tisk č. 346 - Zpráva o životním prostředí České republiky v roce 2007 . Předkladatel: Vláda, M. Bursík

Pravidelná zpráva o životním prostředí České republiky, která je předkládána ke schválení vládě ČR a předložena k projednání Parlamentu a ČR.

 

Ze zprávy vyplývá, že negativní trendy, které byly pozorovány v letech 2005 a 2006 především v oblasti zhoršení kvality ovzduší a kvality vod, se ukázaly být přechodnými a v uvedených oblastech nebyly zaznamenány zásadní zvraty.

 

Největší hrozby, na které se orientuje politika ochrany životního prostředí je zvýšení emisí skleníkových plynů a to především ze zdrojů, které jsou obtížně regulovatelné, což jsou mobilní zdroje znečištění především z dopravy.

 

Výrazným pozitivem je zlepšení kvality ovzduší (oblasti definované jako území se zhoršenou kvalitou ovzduší se zmenšilo z 29 na 6,3 procenta).

 

Zpráva je na

http://www.cenia.cz/web/www/cenia-akt-tema.nsf/$pid/MZPMSFRRQR3V

 

Výsledek projednávání: vzato na vědomí



Senátní návrh schválený v PS


 

Senátní tisk č. 38 - Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích , ve znění pozdějších. Předkladatel: Senát, J. Kubera

 

Návrh zákona mění přenáší odpovědnost za schůdnost chodníku na jeho vlastníka.


 

Projednáváním v PS byl k senátnímu návrhu zákona přijal pozměňovací návrh týkající se umisťování a provozování reklamních zařízení, které může povolit příslušný silniční správní úřad nejdéle na dobu pěti let, bude-li umístění a provozování reklamního zařízení splňovat zákonem dané podmínky. Dále pak povinnost majitelů těchto zařízení je zabezpečit do konce r. 2009 svodidly.

 

Detailněji o původním návrhu viz.:

http://www.skaloud.net/senat/projednane-zakony/zakon-o-pozemnich-komunikacich-chodniky-pravni-pozadi/

Výsledek projednávání: schváleno



 

Dokumenty EU


Senátní tisk N 138/06 - Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o právech spotřebitelů , COM (2008) 614, 14183/08

Pravidla, která mají být směrnicí plně sjednocena, zahrnují povinné informování spotřebitelů, omezení nepřiměřených smluvních podmínek, prodej spotřebního zboží včetně záruk a právo na odstoupení od smlouvy.


 

Výbor pro záležitosti EU ve svém usnesení vyslovuje uspokojení nad tím, že návrh je v souladu s doporučeními, která dal ve svém vyjádření k zelené knize o přezkumu spotřebitelského acquis z února 2007, zejména pokud jde o dostatečně širokou působnost tohoto nástroje, o zvolený princip úplné harmonizace, který omezí roztříštěnost právní úpravy a zajistí společnou úroveň ochrany, dále vítá silný důraz na informování spotřebitelů, které je základem pro jejich zodpovědné rozhodování.

 

Výsledek projednávání: schváleno stanovisko VEU


 

 

 

Senátní tisk N 136/06 - Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice Rady 92/85/EHS o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci těhotných zaměstnankyň a zaměstnankyň krátce po porodu nebo kojících zaměstnankyň, COM (2008) 637, 13983/08

Návrh směrnice prodlužuje délku mateřské dovolené, fixuje výši dávky v mateřství s předcházejícím příjmem a zavádí obrácené důkazní břemeno v případech "rovného zacházení" na zaměstnavatele.


 

V návaznosti na obnovenou sociální agendu z léta loňského roku Komise připravila balíček iniciativ v oblasti slaďování pracovního a rodinného života, jehož součástí je také návrh revize této směrnice o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci těhotných zaměstnankyň krátce po porodu nebo kojících zaměstnankyň.

 

Návrh směrnice obsahuje zejména následující změny. 1. Prodloužení délky mateřské dovolené ze 14 na 18 týdnů s volitelnou dobou nástupu na mateřskou dovolenou. 2. Zvýšení ochrany zaměstnankyň před propuštěním z důvodů těhotenství nebo mateřství. 3. Návrh na výši dávky v mateřství, srovnatelnou s výší předcházejícího příjmu. 4. Nediskriminace těhotných zaměstnankyň a matek při práci a přesunu důkazního břemene v případech rovného zacházení na zaměstnavatele.

 

V současné době česká právní úprava vysoce překračuje standardy obsažené v návrhu revize směrnice. Konkrétně například z hlediska délky mateřské dovolené Česko poskytuje zaměstnankyním 28 resp. 37 týdnů mateřské dovolené, nikoliv jen minimální délku dovolené, kterou nyní komise navrhuje prodloužit na 18 týdnů.

 

Výbor pro záležitosti EU ve svém usnesení vyslovuje pochybnosti o tom, že by harmonizované prodloužení mateřské dovolené o čtyři týdny mohlo mít účinky, které Komise v návrhu zmiňuje, zejména pokud jde o dřívější návrat ženy do práce a rozhodnutí nečerpat rodičovskou dovolenou; nesouhlasí s rozšiřováním principu obráceného důkazního břemene do dalších oblastí právního řádu. Dále vítá, že s výjimkou šesti týdnů po porodu je čerpání mateřské dovolené v návrhu chápáno jako právo matky, nikoli její povinnost.

 

Komentář : Směrnice vykazuje řadu sporných oblastí. Např. body o navrhovaném zajištění dávky v mateřství ve výši příjmu rovnocenného poslednímu měsíčnímu příjmu nebo průměrnému měsíčnímu příjmu, dále zakotvení tzv. obráceného důkazního břemene a zakotvení institutu dodatečné mateřské dovolené pro širší okruh případu, než jsou pouze vícečetné porody. Tyto výhrady zohledňuje i usnesení VEU.

 

Výsledek projednávání: schváleno stanovisko VEU


 

 

 

Senátní tisk K 137/06 - Sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu, Výboru regionů a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru: Zelená kniha o územní soudržnosti - Učinit z územní rozmanitosti přednost, COM (2008) 616, 14059/08

 

Zelená kniha o územní soudržnosti zahajuje debatu o konceptu územní soudržnosti, tj. o způsobu rozdělování prostředků na rozvoj méně rozvinutých regionů


 

Územní soudržnost byla poprvé formálně definován Evropskou komisí v Třetí zprávě o hospodářské a sociální soudržnosti v roce 2004, kde je uveden cíl "dosáhnout vyváženějšího rozvoje zmenšením stávajících nerovností, zabráněním vzniku územní nevyváženosti a vytvářením koherentnějších sektorových politik s územním dopadem i politiky regionální; zlepšit integraci a posílit spolupráci mezi regiony".

Zelená kniha otvírá debatu o konceptu územní soudržnosti s tím, že Komise chce upřesnit způsob jak podporovat regiony, které nejsou tak rozvinuté a podle jakého klíče jim rozdělovat finanční prostředky. Komise vytvořila pro členské státy 6 bloků otázek, které mají být členskými státy zodpovězeny. Mezi otázkami lze nalézt následující: jak vůbec definovat územní soudržnost, jakou by měla mít EU úlohu při její podpoře, jakou reoli by měla mít Komise, jaké nové subjekty by se měly podílet na soudržnosti atp.

 

Výbor pro záležitosti EU ve svém usnesení podporuje stanovisko vlády, souhlasí zejména s pojetím územní soudržnosti jako integrovaného rozvoje území, tedy měst i venkovských oblastí, s důrazem na dostupnost infrastruktury a služeb pro všechny obyvatele, domnívá se, že pro patřičné směřování debaty o územní soudržnosti a od ní neoddělitelné soudržnosti hospodářské a sociální je vhodné, aby Evropská komise vydala bílou knihu, ve které by vyvodila závěry z probíhající debaty jak o konceptu územní soudržnosti, tak obecně o budoucnosti kohezní politiky po roce 2013.

 

Komentář : je s podivem, že Evropská komise již řadu let používá pojem územní soudržnost a v tomto okamžiku se ptá, co pod tím pojmem vlastně máme na mysli. Charakteristické je i vnucování nových subjektů spolupráce např. zástupce tzv. sociální ekonomiky.

 

Výsledek projednávání: schváleno stanovisko VEU


 

 

 

Senátní tisk K 012/07 - Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů - Druhý strategický přezkum energetické politiky - Akční plán EU pro zabezpečení dodávek energie a jejich solidární využití , COM (2008) 781, 15944/08

 

Sdělení, které informuje o hlavních prioritách energetické politiky EU a které je zaměřeno na energetickou bezpečnost a solidaritu mezi státy Unie v případě problémů se energiemi .


Sdělení - Akční plán je zastřešujícím dokumentem souborného energetického přezkumu. Ten se skládá ze 12 materiálů a zahrnuje např. směrnici k zabezpečení dodávek zemního plynu, nebo směrnici o minimálních zásobádh ropy, směrnici o energetické náročnosti budov nebo o označování pneumatik až po sdělení týkající se větrné energie na moři.

V tomto souhrnném dokumentu je zdá se rekapitulace všech životaschopných opatření a zlepšení zabezpečení dávek energií v členských státech EU a většinově je uváděno, do kdy komise připraví nějaké další sdělení a v několika případech se jedná o deklaraci, že dojde ke změnám směrnic

 

Výbor pro záležitosti EU ve svém usnesení vítá Akční plán a související dokumenty; domnívá se však, že v něm není dostatečným způsobem akcentován význam jaderné energetiky jako významného budoucího zdroje čisté energie; doporučuje vládě, aby podporovala aplikovaný a technologický výzkum s cílem rozvoje čistých zdrojů energie a výzkum zaměřený na uchovávání energie a její přenosy a vyzývá dále vládu, aby využila všech možností, které by přiměly Komisi k aktivnějšímu přístupu v podpoře jaderné energetiky a vývoje nových jaderných technologií.

 

Komentář : Jaderná energie je zmíněna pouze v pěti procentech tohoto dvacetistránkového dokumentu. Přitom většina textu týkající se jaderné energie je o jaderné bezpečnosti. Pouze asi třináct řádek popisuje pozitiva jaderné energetiky. Důvod je prostý - vzhledem k výhradám zelených se musí obyvatelé nějak uklidnit a Komise tomu vychází vstříc.

Tím nejodvážnějším sdělením týkajícím se jaderné energie je, že dekarbonizace dodávek elektřiny v EU do roku 2050 bude, kromě jiného, vyžadovat přechod k jaderné energetice, ovšem pokud se pro ni některé země rozhodnou. Což je však doporučení typu „chytrá horákyně“, protože se v kontextu klimatických změn a ohrožení energetické bezpečnosti jeví pouze jako příliš kompromisní a málo akční na to, že je to akční plán.

Výsledek projednávání: schváleno stanovisko VEU


 

 

 

Senátní tisk N010/07 - Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o uvádění spotřeby energie a jiných zdrojů na energetických štítcích výrobků spojených se spotřebou energie a v normalizovaných informacích o výrobku - přepracované znění, COM (2008) 778, 15906/08

 

Komise navrhuje rozšířit působnost směrnice o ekodesignu a dále směrnici o označování energetické účinnosti štítky na komerční a průmyslové energetické spotřebiče a na výrobky spojené se spotřebou energie.


 

V rámci akčního plánu pro udržitelnou průmyslovou politiku a pro udržitelnou spotřebu a výrobu Komise předložila návrh na rozšíření směrnice o ekodesignu a následně revizi směrnice č. 92/75/EHS o označování energetické účinnosti štítky. Štítky které by měly poskytovat srovnatelné informace o spotřebě energie jsou nyní navrhovány k rozšíření i na komerční a průmyslové spotřebiče. Pokud jde o ekodesign, tento kontroverzní návrh představoval povinnost energetické certifikace každého výrobku který potenciálně může ovlivnit spotřebu energie i když není elektrickým spotřebičem. např. v únoru se v EP ve výboru ENVI uskutečnilo hlasování ke zprávě k ekodesignu. Při tomto hlasování poslanci zamítli návrh na rozšíření rozsahu směrnice na všechny výrobky. Navíc Výbor pro posuzování studií dopadu (Impact Assessment Board) vydal ke směrnici poměrně kritické stanovisko, které projednávání směrnice dále jen zkomplikovalo.

 

Výbor pro záležitosti EU ve svém usnesení vyslovuje tak, že žádá vládu, aby Senát informovala o tom, jakým způsobem zohlednila usnesení Senátu č. 67 z 6. funkčního období k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o stanovení rámce pro určení požadavků na ekodesign výrobků spojených se spotřebou energie, a jaká je aktuální situace vyjednávání. Usnesení se požadovalo, aby byla vyjasněna definice pojmu „výrobků spojených se spotřebou energie“ a definice pojmu „dopad na spotřebu energie“. Současně doporučilo vládě požadovat od Evropské komise kvantifikaci sociálních, ekonomických a environmentálních dopadů rozšíření směrnice.

 

Výsledek projednávání: schváleno stanovisko VEU


 

 

Senátní tisk K016/07 - Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a výboru regionů - Větrná energie na moři : opatření nezbytná pro splnění cílů energetické, COM (2008) 768, 15904/08

 

Sdělení Komise identifikuje některé problémy odvětví a zejména podporuje nekriticky další rozvoj větrné energetiky, která může mít negativní dopady na vnitrozemské sítě.


 

Komise nejdříve potvrzuje existují příznivé legislativní okolnosti pro využití větrné energie na moři - např. Směrnice o evropské energii a směrný systém pro obchodování s emisemi, pokyny společenství k podpoře na ochranu životního prostředí atd. Dále konstatuje, že se při snaze o zvýšení produkce objevují problémy v několika oblastech - elektrárny na moři stále drahé, existuje riziko zvýšení nákladů při uplatnění stávajících ekologických předpisů (např. směrnice o ptácích, směrnice o stanovištích, směrnice o posuzování vlivů na životní prostředí) a obava z dalších ekologických regulací, například posuzování požadavků na vliv na životní prostředí, které se na moři musí také provádět. K řešení těchto problémů, pak Komise dává různé návrhy, tak aby kapacity větrných elektráren na moři mohly být dále zvyšovány. Pouze okrajově a nejasně se zmiňuje o problémech souvisejících s propojováním sítí.

 

Výbor pro záležitosti EU identifikoval jistá rizika související s nerovnováhou v sítích v důsledku zapojování velkého počtu větrných elektráren, bez toho aby jim byla ze strany Komise věnována také příslušná pozornost. Ve svém usnesení doporučuje vládě, aby přistupovala opatrně k dalším podporám větrné energie, dokud nebude jasný způsob bezpečné integrace její rozsáhlé produkce do evropské rozvodné sítě;

 

Komentář : elektrárny na moři mají samozřejmě lepší podmínky nežli na pevnině, protože stálost větru je tam větší. Nicméně nikdy nebude možné eliminovat nahodilost povětrnostních podmínek. To přináší riziko nerovnováhy mezi výkonem zdrojů a zatížením soustavy. Elektřinu nelze skladovat, co se vyrobí, musí se okamžitě spotřebovat, a protože elektřina z větrných elektráren musí být prioritně odebírána, pak pokud se větrníky roztočí naplno, musí ostatní elektrárny z důvodů stability sítě odstavovat náhle přebytečné zdroje. A když vítr zeslábne, opět je zapínat. Což u všech zdrojů kromě vodních elektráren je delší proces. To znamená že větrné elektrárny mohou ohrožovat řízení stability a může docházet i k výpadkům při kumulaci řady nepříznivých okolností. Nerovnováha v síti může být způsobena např. zkratem na vedení, nebo je-li velká spotřeba a zdrojů je málo. Tím se např. rozhodí fáze, sníží se frekvence a vypínají se jističe a vznikají výpadky. Na druhé straně po zapojení nových zdrojů může dojít k podobnému problému, k nárůstu napětí, k nárůstu frekvencí a přetížení překročení maximálních hodnot fyzikálně přenositelného výkonu a dovolené tepelné odolnosti vedení. Dramatický vzestup větrné energetiky v západní Evropě, bez patřičného posilování sítí, bude mít mnohem závažnější důsledky než jenom nepřímé náklady ve formě dotací a povinných výkupů. Jsou to rizika výpadků díky zapojení množství nepředvídatelných zdrojů. I totální výpadky mají své náklady. Nikdo zatím tyto efekty v evropském měřítku přesně nekvantifikoval. Některé odhady hovoří o desítkách miliard euro. Opatrnost je tedy na místě.

Výsledek projednávání: schváleno stanovisko VEU


 

 

Senátní tisk N 023/07 - Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se stanoví minimální standardy pro přijímání žadatelů o azyl , COM (2008) 815, 16913/08

 

Zvyšuje minimální standardy při přijímání žadatelů o mezinárodní ochranu a harmonizuje zacházení s žadateli napříč členskými státy Unie.


 

Návrh směrnice je součástí druhé fáze budování společného evropského azylového systému, jehož cílem je zvýšit dosud dosažené minimální standardy (ve prospěch žadatelů). Změny obsažené v návrhu lze rozdělit do pěti tematických okruhů: terminologické změny, zcela nová úprava zajištění žadatelů o mezinárodní ochranu, zvýšení úrovně materiálních standardů poskytovaných žadatelům, usnadnění přístupu žadatelů na trh práce a komplexní úprava zacházení s osobami, které mají zvláštní potřeby.

S ohledem na vývoj judikatury Evropského soudu pro lidská práva a vzhledem k častému užívání institutu zajištění členskými státy návrh směrnice zavádí zcela novou komplexní úpravu zajištění žadatelů o mezinárodní ochranu. Zajištění bude nařizováno soudními orgány a pouze v naléhavých případech orgány správními s obligatorním následným přezkumem orgány soudními. Zadržený žadatel o mezinárodní ochranu bude mít právo na přístup k právní pomoci, která bude v případě, když si nebude moci dovolit úhradu jejích nákladů, bezplatná.

Za účelem dosažení ekonomické soběstačnosti a potažmo integrace žadatelů o mezinárodní ochranu Evropská komise navrhuje usnadnit žadatelům o mezinárodní ochranu přístup na trhy práce členských států. Členské státy budou muset podle návrhu žadatelům zajistit přístup na své trhy práce do šesti měsíců ode dne podání žádosti o mezinárodní ochranu a nebudou moci aplikovat další omezující opatření v takové míře jako dosud.

 

Výbor pro záležitosti EU ve svém usnesení vyslovuje tak, že že nová úprava zajištění si vyžádá nemalé zásahy do právního řádu ČR a soudní potvrzení zajištění do 72 hodin je v praktické rovině těžko proveditelné; je toho názoru, že přístup žadatelů o azyl k materiálním podmínkám je dostatečně chráněn současnou směrnicí a není tedy nutné jej měnit; žádá aby přístup žadatelů o azyl na trh práce byl ponechán s ohledem na administrativní zátěž na rozhodnutí členských států EU a aby tato oblast nebyla harmonizována.

 

Výsledek projednávání: schváleno stanovisko VEU


 

 

 

Senátní tisk N 024/07 - Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanovují kritéria a mechanizmy pro určení odpovědnosti členského státu za posouzení žádosti o mezinárodní ochranu podané státním příslušníkem třetí země nebo osobou bez státní příslušnosti v jednom z členských, COM (2008) 820, 16929/08

 

Úprava nařízení EP a Rady, která zavádí nový institut dočasného pozastavení transferů žadatelů do příslušných států a dále zvyšuje standard ochrany žadatelů.


 

Stávající Dublinské nařízení má bránit zneužívání azylové procedury členských států, ke kterému dochází tím, že cizinci žádají o udělení azylu v několika státech současně či postupně a současně garantovat jednotlivci, že jeho žádost o azyl bude posouzena. Za tímto účelem nařízení stanoví, že žádost o azyl bude posuzována pouze jedním členským státem, který bude určen podle objektivních kritérií uvedených v nařízení.

 

Předložený návrh změny nařízení je zvýšení efektivity jeho aplikace Dublinského nařízení a zabezpečení vyššího standardu ochrany pro osoby spadající do jeho rámce.

Komise navrhuje přijetí institutu dočasného pozastavení provádění transferů žadatelů pro případy, kdy bude jinak odpovědný členský stát vystaven zvlášť velkému náporu žadatelů o mezinárodní ochranu. O pozastavení transferu má rozhodovat komise, přičemž rada bude moci kvalifikovanou většinou zvrátit či změnit její rozhodnutí.

 

Návrh zavádí zásadně soudní přezkum rozhodnutí o transferu, a navíc zavádí počáteční odkladný účinek opravného prostředku podaného proti rozhodnutí.

Nezletilé žadatele bez rodiny nebude možno zajistit za účelem provedení transferu a řízení bude třeba vést v nejlepším zájmu nezletilého. Rozšiřuje se okruh osob považovaných pro účely aplikace nařízení za členy rodiny. Napříště by to měli být i nezletilí sourozenci žadatele. Návrh žadatelům nově výslovně přiznává některá práva, jako například právo na bezplatnou právní pomoc či asistenci tlumočníka.

 

Výbor pro záležitosti EU ve svém usnesení nepovažuje návrh v celku za systémové řešení, které by mohlo přispět ke zvýšení míry efektivity dublinského systému. Domnívá se např., že úprava pozastavení transferů jde proti logice dublinského systému, který doposud stanovil jasná kritéria, jak určit odpovědnost státu za posouzení žádosti o azyl. Nová pravidla by podle návrhu byla méně jasná. Návrh také snižuje též právní jistotu žadatele ohledně toho, která země se má jeho žádostí zabývat.

 

Výsledek projednávání: schváleno stanovisko VEU


 

 

 

Senátní tisk K 022/07 - Zelená kniha o kolektivním odškodnění spotřebitelů , COM (2008) 794, 16658/08

V Zelené knize Komise klade otázky členským zemím, jaký názor mají na případný další postup v oblasti sjednocení mechanismů kolektivního odškodňování spotřebitelů.


Mechanismy soudního kolektivního odškodnění nyní existují ve 13 členských státech ale vzájemně se značně liší a podávají rozdílné výsledky. Účelem Zelené knihy je zhodnotit situaci v této oblasti. Jednak kolektivní odškodnění soudní cestou, dále alternativní řešení sporů cestou mimosoudní. V České republice existuje projekt mimosoudního řešení spotřebitelských sporů, který existuje ve všech krajích. Mimosoudní řízení je v prvních dvou fázích bezplatné, v rozhodčím řízení však platí navrhovatel 3 % z hodnoty předmětu sporu, minimálně 800 korun. Evropské řízení drobných náhrad je do hodnoty do 2000 euro. MPO se k extendování dalších mechanismů v oblasti kolektivního odškodňování stavíme rezervovaně vzhledek k tomu, že stávající vnitrostátní procesní prostředky se jeví jako dostačující.

 

Výbor pro záležitosti EU se ve svém usnesení vyslovuje tak, že mechanizmy kolektivního odškodnění spotřebitelů mohou výrazně urychlit a zefektivnit řešení spotřebitelských sporů a uznává, že obtíže spojené s přeshraničním vymáháním spotřebitelských nároků vedou ke snížené důvěře spotřebitelů k přeshraničním obchodním vztahům, a proto v obecné rovině podporuje možnost přeshraničního kolektivního odškodnění. Je dále toho názoru, že v oblasti kolektivního odškodnění by na úrovni Společenství měly být přijímány nezávazné nástroje (doporučení), které budou co nejvíce zohledňovat charakteristické vlastnosti vnitrostátních právních systémů. Vyjadřuje za těchto podmínek svou podporu těmto opatřením zmíněným v zelené knize: vytváření mechanizmů kolektivního alternativního řešení sporů;

propagace samoregulačních opatření; podpora výměny osvědčených postupů členských států, v nichž existuje právní úprava kolektivního odškodnění spotřebitele; zvyšování povědomí spotřebitelů o stávajících prostředcích odškodnění; důkladnému zhodnocení dosavadní aplikace stávajících předpisů;

 

Výsledek projednávání: schváleno stanovisko VEU


 

 

 

Senátní tisk N 032/07 - Návrh nařízení Rady ze dne, kterým se zřizuje postup pro sjednávání dvoustranných dohod mezi členskými státy a třetími zeměmi o záležitostech vztahujících se na soudní příslušnost, uznávání a výkon rozsudků a rozhodnutí ve věcech manželských , atd., COM (2008) 894, 5146/09

 

Jedná se o nařízení, které řeší problémy při sjednávání a uzavírání dvoustranných dohod mezi členskými státy a třetími zeměmi.


 

V této oblasti existuje právní problém, který spočívá ve střetu komunitárního a mezinárodního práva veřejného. Princip střetu spočívá v judikatuře Evropského soudního dvora, který konstatoval a zastává praxi, že pokud určitou výlučnou oblast například civilního práva upraví EU svým komunitárním právem, například otázky rodinného práva, pak se má automaticky za to, podle teorie implicitních kompetencí, že veškeré mezinárodní smlouvy k tomuto tématu, které si dosud sjednávaly členské státy vůči třetím zemím, může sjednávat pouze EU. Např. u smluv, které se týkají spolupráce v oblasti rodinného práva, což je typ mezinárodní smlouvy, které země mezi sebou běžně sjednávají, může každý stát jako suverén smlouvu uzavřít s jiným státem. Ve chvíli, kdy se rodinné právo stalo předmětem komunitárního práva, jednotlivé členské země ztratily tento díl své suverenity a nemohou samy se třetí zemí např. s Libyí, nebo se Spojenými státy sjednávat dvoustranné bilaterální smlouvy. Takovéto smlouvy by mělo sjednábat pouze EU jako celek.

 

Návrh nařízení, který je připraven komisí v zásadě stanovuje postup v jak postupovat v takovýchto případech sjednávání a uzavírání dvoustranných dohod mezi členskými státy a třetími zeměmi u jednotlivých odvětvových záležitostí

 

Výbor pro záležitosti EU ve svém usnesení vyslovuje, že návrh Komise by mohl přispět k ujasnění dělby kompetencí a jejich výkonu mezi Komisí a členskými státy a zároveň vytvořit prostor pro větší autonomii členských států v případech, kdy se Společenství rozhodne samo nejednat. Domnívá se, že by bylo vhodné, přesněji vymezit kritéria, na základě kterých bude Komise rozhodovat o splnění podmínek nutných k povolení zahájení jednání, jelikož i s ohledem na přezkoumatelnost rozhodnutí je nutné, aby bylo patrné, jaké vazby bude Komise považovat za dostatečně úzké, aby zahájení jednání povolila a jaké naopak nikoliv. Je toho názoru, že Komise by měla mít povinnost povolit, nikoliv právo volby vyplývající z článku 5 odst. 1, zahájení vyjednávání, dojde-li k názoru, že na základě splnění podmínek uvedených v článku 4 neexistují překážky bránící dohodě. Považuje za nešťastné ukončení mechanismu již v roce 2014, a to vzhledem k poměrně krátké době, která do té doby uplyne od účinnosti mechanizmu, a navrhuje, aby byl na místo toho po pěti letech účinnosti mechanismus revidován a pouze v případě, že se neosvědčí, nahrazen novým legislativním aktem. Domnívá se, že je třeba v návrhu vymezit pojem „blízké budoucnosti“ při plánování uzavření dohody Společenstvím, jelikož se může jednat o překážku povolení zahájení jednání. Zvláště nejasný je tento pojem s ohledem na poměrně krátkou navrhovanou dobu platnosti nařízení;

 

Výsledek projednávání: schváleno stanovisko VEU


 

 

 

Senátní tisk N 033/07 Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje postup pro sjednávání a uzavírání dvoustranných dohod mezi členskými státy a třetími zeměmi o odvětvových záležitostech a vztahujících se na rozhodné právo ve smluvních a mimosmluvních závazkových vztazích , COM (2008) 893, 5147/09

Jedná se o nařízení, které řeší problémy při sjednávání a uzavírání dvoustranných dohod mezi členskými státy a třetími zeměmi, tentokrát smluvní a nesmluvní závazky mimo rodinné právo.


Problém stejný jako v předchozím případě, avšak týkající se jiné oblasti komunitárního práva, takzvaný Řím I a Řím II. Důvod, proč je to rozdělení problematiky do dvou nařízení, spočívá v tom, že se na evropské úrovni jiným způsobem přijímají prameny komunitárního práva, které upravují rodinné právo (jednomyslnost) a jiný způsob přijímání je u zbylého práva.

Výbor pro záležitosti EU ve svém usnesení vyslovuje stejně jako v předchozím případě.

Výsledek projednávání: schváleno stanovisko VEU