Zákony projednané na 3. schůzi a komentář (7. období)

 

Vládní návrh zákona

11 - Trestní zákoník

12 - Trestní zákoník – související

 

Senátní návrh zákona

239 - Novela loterijního zákona - senátní návrh zákona

324 - Novela zákona o státních svátcích - senátní návrh

332 - Novela zákona o volbách - senátní návrh

 

Mezinárodní smlouvy

 325 - Smlouva ČR - Makedonie - utaj. informace

326 - Dohoda ČR Moldávie - ochrana investic

335 - Rámcová úmluva o ochraně a rozvoji Karpat

336 - Dohoda ČR - Rakousko o výměně utaj. informací

337 - Dohoda ČR a Chorvatsko o ochraně investic

339 - Přístup k Protokolu o výsadách a imunitách ESO

343 - Mezinárodní dohoda o tropickém dřevě z roku 2006

 

Dokumenty EU

N 122/06 - Návrh směrnice EP a Rady - změna směrnice 1999/62/ES o výběru poplatků za užívání určitých pozemních komunikací těžkými nákladními vozidly

N 026/07 - Návrh směrnice EP a Rady - o jakostních a bezpečnostních normách pro lidské orgány určené k transplantaci

 

 

Vládní návrh zákona

 

 

Senátní tisk č. 11 – Návrh trestního zákoníku. Předkladatel: Vláda, J. Pospíšil

 

 

Zákoník představuje úplnou revizi platného trestního zákona. Nejpodstatnější principiální změnou zákoníku je preference formálního pojetí trestného činu před jeho materiální stránkou. Zákoník představuje první komplexní inovaci zákona v jeho systematice a filosofii. Klade prvotně důraz na ochranu občanů, jednotlivce, jeho zdraví a života (dochází ke zpřísnění sazeb, zpřísnění trestů, které je možné za tyto trestné činy uložit) a druhotně chrání další zájmy.

 

Tomuto zákonu je věnován samostatný příspěvek - viz Nový trestní zákoník schválen v Senátu (8.1.2009)

 

Výsledek projednávání: schváleno

 

 

 

Doprovodný a technický zákon k základnímu kodexu.

 

Doprovodná novelizace zákonů dotčených novým trestním zákoníkem. Nejrozsáhlejší je úprava trestního řádu, dělení trestních činů na přečiny a zločiny a jejich procesní řešení.

 

Výsledek projednávání: schváleno

 

 

Senátní návrh zákona

 

Zákon zpřísňuje ekonomické podmínky provozování loterií a jiných podobných her a umožnit obcím, aby mohly tento druh podnikání na svém území regulovat ve větší míře nežli v současné době..

 

Novela přináší tyto zásadní změny proti platnému zákonu:

- zpřísňuje ekonomické podmínky provozování loterií a jiných podobných her navýšením povinně skládaných jistot, sjednocením výše odváděných plateb na veřejně prospěšné účely, zvýšením pokut ukládaných orgány státního dozoru, zvýšením správních poplatků a zrušením limitace horní hranice správních poplatků.

- zavádí definici kasina. Tato definice, zejména stanovením minimálního počtu stolů živé hry, sleduje ukončení činnosti stávajících quasi kasin, resp. různých „technických mini kasin“, která slouží de facto pouze k provozu výherních hracích přístrojů za vyšší sázky a vyšší výhry.

- výslovně zakazuje dálkové formy hazardního hraní včetně reklamy této činnosti a upravuje s tím související povinnosti banka provozovatelů elektronických prostředků.

- omezuje zmocnění pro Ministerstvo financí povolovat nové, v zákoně nevyjmenované hry na neomezenou dobu.

- rozšiřuje vliv obcí na oblast povolování sázkových her v kasinu a dalších obdobných her. Doplňuje stávající zmocnění pro obce k vydávání obecně závazných vyhlášek, kterými lze zakázat provozování výherních hracích přístrojů na určitých veřejně přístupných místech, o zmocnění vztahující se na všechny druhy hazardních her.

 

Výsledek projednávání: schváleno

 

 

 

Zařazení Zeleného čtvrtku a Velkého pátku jako „ostatních svátků“ do zákona o státních svátcích

 

Navrhovatelé jako důvod předlohy novely uvedli křesťankou tradici a tradici Velikonoc. Pozměňovacím návrhem Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice byl navrhovaný Zelený čtvrtek z původního návrhu vypuštěn a zůstal jen Velký pátek, jako státní svátek. Senát s konečnou podobou novely vyslovil souhlas.  

 

Výsledek projednávání: schváleno

 

 

 

Cílem novely zákona je zavedení hlasování v zahraničí rovněž ve volbách do Senátu

 

Jedná se o možnost volit do Senátu pro všechny voliče zapsané ve stálém seznamu voličů u obecního úřadu i voliče zapsané ve zvláštním seznamu vedeném zastupitelským úřadem a zavedení možnosti korespondenčního hlasování ve volbách do Poslanecké sněmovny a do Senátu.

 

Výsledek projednávání: schváleno

 

 

Mezinárodní smlouvy

 

Výsledek projednávání: souhlas s ratifikací

 

 

 

Smlouvy upravují standardní instituty v oblasti ochrany utajovaných informací.

 

Jedná se o rovnocennost stupňů utajení, podmínky přístupu k utajovaným informacím a nakládání s nimi, předávání utajovaných informací, uznávání bezpečnostních oprávnění, spolupráce mezi bezpečnostními úřady obou zemí, režim utajovaných smluv a režim návštěv vyžadujících přístup k utajovaným informacím .

 

Výsledek projednávání: souhlas s ratifikací

 

 

 

Předkládaný Dodatkový protokol uvádí Dohodu o ochraně investic s Moldavskou republikou do souladu s komunitárním právem.

 

Protokolem se upravuje čl. 3, Národní zacházení a doložka nejvyšších výhod, a nahrazuje novými odstavci 3 až 5, kterými se rozšiřuje výjimka ze závazků národního zacházení a doložky nejvyšších výhod. Na základě těchto ustanovení nebude ČR povinna poskytovat moldavským investorům a jejich investicím lepší zacházení, které jako člen EU poskytuje investorům ostatních států EU nebo subjektům ze třetích zemí na základě mezinárodních smluv uzavřených mezi EU a příslušným třetím státem. V úvodní dikci čl. 6 se vkládá text, na jehož základě bude Česká republika jako člen Evropské unie oprávněna provádět opatření Rady a omezit volný pohyb kapitálu vůči Moldavské republice, pokud např. hrozí vážné potíže pro fungování Měnové a hospodářské unie. Nově se vkládá i čl. 10, Základní bezpečnostní zájmy, obě smluvní strany budou tak oprávněny přijímat kroky na ochranu svých základních bezpečnostních zájmů (ochrana mezinárodního míru, bezpečnosti a veřejného pořádku). V případě ČR budou mezi bezpečnostní zájmy zahrnuty také zájmy, které vyplývají z jejího členství v EU.

 

Výsledek projednávání: souhlas s ratifikací

 

 

 

Předkládaný Dodatkový protokol uvádí Dohodu o ochraně investic s Chorvatskem do souladu s komunitárním právem.

 

Protokolem se upravuje čl. 3, Národní zacházení a doložka nejvyšších výhod, kdy ČR nebude povinna poskytovat chorvatským investorům a jejich investicím výhodnější zacházení, které poskytuje ostatním investorům a jejich investicím z členských zemí nebo ze třetích zemí na základě mezinárodních smluv uzavřených Evropskou unií se třetími státy. Úprava čl. 6, Převody, umožní České republice aplikovat rozhodnutí Rady v oblasti volného pohybu kapitálu.

 

Výsledek projednávání: souhlas s ratifikací

 

 

 

Smlouva usnadní zachování bohaté biodiverzity a tradičního způsobu hospodaření v Karpatech.

 

Úmluva byla podepsána na 5. ministerské konferenci v Kyjevě v roce 2003 a smluvními stranami jsou všechny státy tzv. karpatského regionu: ČR, Slovensko, Polsko, Ukrajina, Rumunsko, Maďarsko, Srbsko, Černá Hora. Karpaty v ČR zahrnují jak horská pásma, kam patří vnější západní Karpaty, například Javorníky, Ždánický les, Chřiby, Rožnovská brázda, Bílé Karpaty a Moravskoslezské Beskydy.

 

Výsledek projednávání: souhlas s ratifikací

 

 

 

Účelem Protokolu je vymezit právní statut ESO (Evropská organizace pro astronomický výzkum na jižní polokouli) a definovat imunitu, kterou bude ESO, resp. její orgány a personál, používat za účelem řádného výkonu své činnosti.

 

Praktickým dopadem přijetí protokolu je osvobození od přímých daní pro subjekty, kterým budou uděleny zakázky ESO na řešení jejich projektů, např. budování evropského teleskopu, největšího projektu této instituce.

ČR je 13. členským státem této organizace, která byla založena v roce 1962 s cílem zorganizovat mezinárodní spolupráci členských států, spojit personální a finanční možnosti výstavby observatoře vybavené špičkovými přístroji a posílit konkurenceschopnost Evropy v oboru astrofyziky. Dohoda mezi vládou ČR a ESO o přístupu k úmluvě o založení ESO a o souvisejících podmínkách byla podepsána 22. prosince 2006 v Praze. Protokol o výsadách a imunitách evropské organizace pro astronomický výzkum na jižní polokouli byl členskými zeměmi ESO přijat 12. července 1974.

 

Výsledek projednávání: souhlas

 

 

 

Dohoda má za cíl zabránit nelegální těžbě tropického dřeva.

 

Předkládaná dohoda je smluvním dokumentem v tzv. sdílené pravomoci Evropských společenství a členských států. Povinnost ČR stát se smluvní stranou dohody vyplývá z aktu o přistoupení ČR k EU a z příslušného rozhodnutí Rady z 26. září 2007 a patří do tzv. prezidentské kategorie.

Dohoda patří mezi tzv. surovinové neboli komoditní dohody a má kromě obchodních i rozvojové a ekologické cíle, včetně zabránění nelegální těžby. ČR patří mezi odběratele tropického dřeva.

 

V ýsledek projednávání: souhlas s ratifikací

 

 

Dokumenty EU

 

 

Jedná se o návrh revize směrnice, která má zajistit, aby se do výkonového zpoplatnění (mýta) mohly začlenit i externí náklady, tj. znečištění ovzduší, hluk a přetěžování dopravních cest.

 

Doposud právní úprava umožňovala vypočítávat a rozlišovat mýto na základě návratnosti nákladů na pozemní komunikace (stavební náklady, údržba, provoz). Nyní Komise navrhuje zohlednit také náklady v důsledku znečištění ovzduší provozem nákladních automobilů, náklady vznikající v důsledku hluku z provozu a náklady vznikající v důsledku přetížení dopravy. Navíc výše poplatku za tyto externí náklady by měly zohlednit typ vozidla, typ komunikace a doby využívání komunikace.

Návrh stanoví, že poplatek musí být stanoven a vybírán nejpozději do 31.12.2013 a to   takovým elektronickým způsobem, který je interoperabilní a který by bylo možné kdykoliv v budoucnosti rozšířit na další silniční úseky. V technické příloze sdělení je navržen způsob výpočtu vnějších nákladů, které vznikají v důsledku znečištění vzduchu, hlučnosti nebo změn klimatu. Uvedená metodika určuje doporučené společné zásady a maximální míru poplatků.

 

Komentář .: Je to pokus zahrnout do nákladní dopravy zpoplatnění externalit souvisejících s dopravou. Komise se kloní k metodě stanovení poplatků na základě tzv. hraničních nákladů, využívající metodiku kvantifikace vnějších vlivů.

Pokud jde o znečištění ovzduší, výrazné zlepšení přineslo již samotné zavedení emisních standardů EURO. Tuto úpravu lze podle mého názoru považovat za dostatečnou. Započtení "přetěžování cest" do externalit je pochybné. Již nyní mnoho členských států namítá, že zahuštění provozu zapříčiňují zejména osobní automobily, které návrh nepokrývá. Nákladní vozidla by pak platila náklady, na jejichž vzniku se podílí menší měrou než ostatní uživatelé.

Vzhledem k tomu, že hraniční společenské náklady, které jsou podkladem pro detailnější pokyny k výpočtu, je v principu obtížné, ne-li nemožné určit, budou uvedené odhady nejspíše velmi subjektivní. Nejen díky tomu, že u stanovení externalit lze postupovat i velmi extenzivně a zahrnovat do nich i velmi vzdálené a libovolné efekty ale i proto, že jsou na druhé straně zjevně opomíjeny efekty pozitivních externalit (např. zaměstnanost, lepší příjmy, lepší životní úroveň, více volného času, více studia, další objevy, které umožní omezovat i negativní dopady dopravy atp.)

 

Stanovisko VEU : výbor se domnívá, že externí náklady společnosti v oblasti silniční dopravy je vhodné zahrnout do mýtného, budou-li obdobně zahrnuty i u ostatních druhů dopravy. Dále doporučuje umožnit členským státům větší flexibilitu při stanovení výše mýtného. Upozorňuje také, že je nutno pečlivě zvažovat ekonomickou realizovatelnost navrhovaných opatření s ohledem na pozitivní dopady dopravy. Nakonec vyzývá vládu k zaujetí takové pozice, která působnost směrnice omezí pouze na transevropské silniční sítě nebo jejich části.

 

Výsledek projednávání: schváleno stanovisko VEU

 

 

 

Směrnice stanoví pravidla pro zajištění vysokých jakostních a bezpečnostních norem pro orgány lidského původu určené k transplantacím.

 

Návrh Komise je vydán v návaznosti na sdělení z května 2007 o dárcovství orgánů a transplantacích. Návrh stanoví jednotná minimální pravidla po všechny fáze, od darování, odběru, vyšetření, konzervace, přes převoz až po použití orgánu. Komise vydává také šestiletý akční plán na léta 2009 - 2015 zahrnující 10 prioritních opatření, která řeší tři hlavní problémy v oblasti dárcovství orgánů a transplantací v Evropě: zvýšení jakosti a bezpečnosti orgánů, zvýšení dostupnosti orgánů a zlepšení efektivity a dostupnosti transplantačních systémů.

 

Stanovisko VEU : výbor zastává názor, že společný evropský standard kvality a bezpečnosti orgánů zakotvený v harmonizovaném právním rámci přispěje k dalšímu rozvoji transplantační medicíny v rámci celé EU a také uvádí, že   tento návrh stanoví pouze rámcové minimální podmínky nezbytné pro slučitelnost fungování národních systémů koordinace transplantací a dárcovství, a je tedy v souladu s principem subsidiarity a proporcionality.

 

Výsledek projednávání: schváleno stanovisko VEU