k návrhu zákona o kolektivním investování /14. schůze/
Zpravodajská zpráva pro plénum Senátu PČR k senátnímu tisku č. 297 k návrhu zákona o kolektivním investování
Předkladatel zákona: Vláda ČR, Ministerstvo financí ČR, ministr Bohumil Sobotka
senátní tisk č. 297
navazuje na sněmovní tisk č. 523
Oblast kolektivní investování je ve stávajícím českém právním řádu upraveno primárně zákonem č. 248/1992 Sb., o investičních fondech a investičních společnostech, ve znění pozdějších předpisů a dále vyhláškami Ministerstva financí ČR
V současnosti platný zákon o investičních fondech a investičních společnostech řeší problematiku kolektivního investování, fungování investičních společností, podílového fondu, ochranu podílníků a akcionářů, organizaci depozitáře, podnikání zahraničních osob zabývajících se kolektivním investováním, podnikání investičních společností v členských státech EU a jiných státech EHP, fungování státního dozoru nad tímto sektorem i následné sankce.
Současná podoba zákona o investičních společnostech a investičních fondech není vhodná pro zapracování změn, které jsou nutné pro harmonizaci s právem ES, konkrétně s již uvedenou směrnicí 85/611. Z tohoto důvodu je Vládou předkládán nový zákon o kolektivním investování.
Novela zákona zpřesňuje podmínky kolektivního investování a přináší investičním společnostem možnost zakládat nové typy fondů - nemovitostní, derivátové a rizikového kapitálu, za zákonem daných regulačních podmínek. Kromě toho jim umožní i nabízet své produkty na trzích Evropské unie. Další významnou změnou je, že na základě evropské směrnice budou moci investiční společnosti vykonávat i činnost "asset management", tedy vedle správy fondů i individuálně spravovat portfolia klientů.
Vládní návrh se snaží sjednotit naše právní normy s normami EU a zároveň posílit důvěru investorů k této formě kapitálového investování.
Finanční dopady: Z navrhovaného řešení nevyplývají zvýšené nároky na státní rozpočet
Předkladatel transponoval do návrhu požadavky práva ES dané směrnicí 85/611/EHS, a to včetně jejích dvou posledních zásadních novelizací směrnicemi 2001/107/ES a 2001/108/ES (dále jen směrnice), jejichž transpozice je požadována ve dvouleté lhůtě, tedy k datu 13.2.2004.
Návrh předpokládá datum nabytí účinnosti k 1.5.2004 a účelem je dosažení plné slučitelnosti s právem ES. Tento návrh je obsažen v Souhrnu zbývajících úkolů ČR pro vstup do EU (materiál přijatý usnesením vlády ze dne 9.7.2003 č. 709) jako opatření, které se ČR zavázala splnit k datu vstupu ČR do EU.
směrnice 85/611/EHS dále ukládá:
- regulace se vztahuje na subjekty otevřeného typu (standardní fondy), tzn. subjekty, které odkupují své cenné papíry od investorů zpět,
- ke kolektivnímu investování je třeba mít povolení dozorového úřadu; dozorový úřad musí být buď orgánem veřejné správy nebo musí být orgánem, který orgán veřejné správy určil k výkonu dozoru,
- každý subjekt kolektivního investování musí mít depozitáře; směrnice stanoví povinnosti depozitáře a dále požadavek, že depozitář musí mít své sídlo ve stejném členském státě jako subjekt kolektivního investování nebo musí mít v tomto státě organizační složku,
- subjekt kolektivního investování je při investování peněžních prostředků shromážděných kolektivním investováním povinen rozkládat riziko a investovat je pouze způsobem stanoveným ve směrnici 85/611,
- subjekt kolektivního investování je povinen vypracovat statut a zjednodušený statut, které musí investor na požádání obdržet. Směrnice 85/611 stanoví minimální obsah statutu a zjednodušeného statutu,
- subjekty kolektivního investování jsou povinny uveřejňovat výroční zprávu a pololetní zprávu o hospodaření; směrnice 85/611 stanoví minimální obsah výroční a pololetí zprávy.
Kompatibilita s právem ES je v převážné míře zaručena.
Účinnost zákona se předpokládá od 1. 5. 2004, tedy ode dne přistoupení České republiky k Evropské unii.
Zde jsem měl několik připomínek, které jsem nevedl k pozměňovacím návrhům, přesto považuji za vhodné vás s nimi seznámit.
První připomínka: Implementace směrnice vedla k dvojímu znění jednoho termínu v tomto zákoně. Termín byl jednou "sídlo a skutečné sídlo" (např. §51 odst. 1), podruhé "sídlo nebo skutečné sídlo" (např. § 60 odst. 1). Vyhodnotil jsem to jako problém druhého řádu, do budoucna by se však měla tato terminologická nejasnost vyřešit.
Druhá připomínka. V článku 5a 1. b) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/107/ES se stanoví, že se má jednat o osoby, které mají dostatečně dobrou pověst. Vládní návrh zákona o dobré pověsti vedoucích osob § 66 odst. 1 c) a d) nehovoří. To, že to není v příslušných paragrafech, považuji za nedostatečnou implementaci směrnice ES. Na druhé straně by tato podmínka dobrá pověst a zároveň chybějící detailnější vysvětlení tohoto požadavku v zákoně, by dalo komisi pro cenné papíry možnost různého tedy i nesprávného výkladu a na to se vztahujícího i nesprávného rozhodnutí
Na závěr já souhlasím s tímto zákonem a výbor pro evropskou integraci doporučuje Senátu PČR schválit návrh zákona ve znění postoupeném PS.
