Přehled úprav rozpouštění sněmoven v ústavách některých států (20.5.2009)

Čl. 46: "Král má právo rozpustit Poslaneckou sněmovnu pouze, jestliže tato absolutní většinou svých členů:

1. buď odmítla návrh federální vlády na vyslovení důvěry a králi během tří dnů po odmítnutí tohoto návrhu nenavrhla nástupce na jmenování ministerským předsedou;

2. nebo schválila návrh na vyslovení nedůvěry federální vládě a králi současně nenavrhla nástupce, kterého by jmenoval ministerským předsedou.

O návrzích na vyslovení důvěry a vyslovení nedůvěry lze hlasovat teprve 48 hodin po předložení návrhu.

Král může kromě toho v případě, že federální vláda odstoupila, rozpustit Poslaneckou sněmovnu, jakmile obdržel její souhlas, vyslovený absolutní většinou jejích členů.

Rozpuštěním Poslanecké sněmovny se rozpouští i Senát.

Rozhodnutí o rozpuštění obsahuje vyhlášení voleb během čtyřiceti dnů a svolání komor během dvou měsíců."

Podle čl. 88 nesou odpovědnost za krále jeho ministři; podle čl. 106 nemůže být žádný akt krále účinný, není-li spolupodepsán ministrem, který tím přijímá odpovědnost.

 

Dánsko

§ 15: "(1) Ministr nezůstane v úřadu poté, co mu Folketing hlasováním vyslovil nedůvěru.(2) Vysloví-li Folketing hlasováním nedůvěru ministerskému předsedovi, požádá ministerský předseda o propuštění vlády, nemají-li být vypsány všeobecné volby. Vláda, které byla vyslovena nedůvěra nebo vláda, která požádala o své propuštění, vykonává svůj úřad až do doby, než bude jmenována nová vláda. Ministři, kteří v takovém případě zůstanou v úřadu, vykonávají pouze úkony nezbytné k zajištění nerušeného výkonu státních záležitostí."

Podle § 32 je volební období Folketingu čtyřleté. Král však může na podnět ministerského předsedy kdykoliv vypsat nové volby s tím, že existující mandáty zaniknou vykonáním nových voleb, nikdy však před provedením nových voleb (předčasné volby jsou vypsány rovněž po přijetí návrhu zákona o doplnění Ústavy, podporovaného vládou, neboť k definitivnímu přijetí změny Ústavy je třeba schválení i nově zvoleným Folketingem). Volby nebudou vypsány po jmenování nové vlády, dokud ministerský předseda nepředstoupil před Folketing.

 

Finsko

Čl. 27: "V době, kdy Parlament zasedá, může prezident k odůvodněnému návrhu ministerského předsedy, po konzultaci s předsedou Parlamentu a s parlamentními frakcemi, rozpustit Parlament při současném vypsání nových voleb."

 

Francie

Čl. 12: "Prezident republiky může, po konzultaci s ministerským předsedou a předsedy sněmoven, rozpustit Národní shromáždění.

Všeobecné volby se konají nejméně dvacet a nejvýše čtyřicet dní po rozpuštění.

Do roka po volbách nemůže dojít k novém rozpuštění."

Národní shromáždění rovněž nemůže být rozpuštěno v době výkonu mimořádných pravomocí podle čl. 16 Ústavy (ohrožení státu, národní nezávislosti, řádného chodu ústavních orgánů veřejné moci atd.).

Jmenování ministerského předsedy a rozpuštění Národního shromáždění nevyžaduje kontrasignaci.

 

Irsko

Čl. 13: "(1) 1. Prezident na návrh Sněmovny reprezentantů jmenuje předsedu vlády.

 2. Prezident jmenuje na návrh předsedy vlády a s předchozím souhlasem Sněmovny reprezentantů i ostatní členy vlády.

 3. Prezident na doporučení předsedy vlády přijímá demisi nebo odvolává členy vlády.

 (2) 1. Sněmovna reprezentantů je svolávána a rozpouštěna prezidentem na doporučení předsedy vlády.

2. Prezident má právo, výhradně po vlastní úvaze, odmítnout rozpustit Sněmovnu reprezentantů, doporučuje-li to předseda vlády, který ztratil podporu většiny Sněmovny reprezentantů."

Prezident může vykonávat své pravomoci, až na výjimky, jen na doporučení vlády. Přijme demisi či odvolá ministra, navrhne-li to předseda vlády. Demise předsedy vlády je demisí vlády.

Rozpuštění Sněmovny reprezentantů má vzápětí vypsání voleb do Senátu

Vláda má nejméně sedm a nejvýše patnáct členů.

 

Itálie

Čl. 88: "Po slyšení jejich předsedů může prezident republiky rozpouštět komory nebo jen jednu z nich.

Tohoto práva nemůže užít v posledních šesti měsících svého mandátu, nejde-li vcelku nebo jednotlivě o posledních šest měsíců zákonodárného období."

Akty prezidenta republiky vyžadují ke své platnosti kontrasignaci. Vláda musí mít důvěru obou komor.

 

Lucembursko

Čl. 74: "Velkovévoda může Sněmovnu rozpustit. Nejpozději do tří měsíců po rozpuštění se konají nové volby."

 

Podle čl. 114 může Sněmovna prohlásit, že existuje důvod pro změnu některého ustanovení Ústavy. Po tomto prohlášení je ex constitutione rozpuštěna.

 

Německo

Čl. 63: "(1) Spolkového kancléře volí bez rozpravy Spolkový sněm na návrh spolkového prezidenta.

 (2) Zvolen je ten, kdo získá hlasy většiny členů Spolkového sněmu. Spolkový prezident jmenuje toho, kdo byl zvolen.

 (3) Není-li navržený kandidát zvolen, může Spolkový sněm do čtrnácti dnů po volbě nadpoloviční většinou svých členů zvolit spolkového kancléře.

 (4) Nedojde-li k volbě v této lhůtě, koná se neprodleně volba nová, v níž je zvolen ten, kdo dostane nejvíce hlasů. Soustředí-li zvolený na sebe hlasy většiny členů Spolkového sněmu, musí ho spolkový prezident do sedmi dnů po zvolení jmenovat. Nedosáhne-li zvolený této většiny, musí ho spolkový prezident buď do sedmi dnů jmenovat anebo rozpustit Spolkový sněm."

 

Čl. 67: "(1) Spolkový sněm může vyslovit spolkovému kancléři nedůvěru pouze tak, že většinou svých členů zvolí jeho nástupce a požádá spolkového prezidenta, aby spolkového kancléře propustil. Spolkový prezident musí žádosti vyhovět a zvoleného jmenovat.

 (2) Mezi podáním návrhu a volbou musí uplynout čtyřicetosm hodin."

Čl. 68: "(1) Nedosáhne-li návrh spolkového kancléře na vyslovení důvěry souhlasu většiny členů Spolkového sněmu, může spolkový prezident na návrh spolkového kancléře během jedenadvaceti dnů Spolkový sněm rozpustit. Právo rozpustit sněm však zaniká, jakmile Spolkový sněm většinou svých členů zvolí jiného spolkového kancléře.

 (2) Mezi návrhem a hlasováním musí uplynout čtyřicetosm hodin."

 

Pokud spolkový prezident Spolkový sněm nerozpustil, může vyhlásit pro určitý návrh zákona nouzový stav zákonodárství, pokud Spolkový sněm zamítl návrh zákona, jejž vláda označila za naléhavý. Jestliže takový návrh zákona Spolkový sněm opět zamítne nebo nepřípustně změní, stačí k jeho přijetí souhlas Spolkové rady.

 

Nizozemí

Čl. 64: "(1) Každá z komor může být rozpuštěna královským výnosem.

 (2) Výnos o rozpuštění komory současně obsahuje vypsání nových voleb do rozpuštěné komory a výzvu ke shromáždění nově zvolené komory do tří měsíců.

 (3) Rozpuštění komory nabývá účinnosti dnem, kdy se sejde nově zvolená komora.

 (4) Zákon stanoví délku volebního období druhé komory po rozpuštění, která nesmí být delší než pět let. Po rozpuštění končí volební období první komory ve lhůtě, v níž by uplynulo volební období rozpuštěné komory."

V Nizozemí je senát označován jako První komora. Je rozpuštěn v důsledku rozpuštění sněmovny. Obě komory se obligatorně rozpouštějí po přijetí zákona, který stanoví, že se projedná změna ústavy v navrhovaném znění.

Všechny královské výnosy jsou spolupodepisovány ministerským předsedou, ministry či státními tajemníky.

 

Portugalsko

Čl. 136 písm. e): "Prezident republiky v souladu s ustanovením čl. 175 a po předchozím slyšení stran, zastoupených ve Shromáždění republiky a na slyšení Státní rady rozpouští Shromáždění republiky."

Čl. 175: "(1) Shromáždění republiky nemůže být rozpuštěno během prvních šesti měsíců po své volbě, během posledního půl roku úředního období prezidenta republiky, jakož i během stavu obležení nebo výjimečného stavu.

 (2) Nedodržení ustanovení předchozího odstavce má za následek právní neúčinnost rozhodnutí o rozpuštění.

 (3) Rozpuštění shromáždění se nedotýká ani trvání poslaneckého mandátu, ani kompetencí Stálého výboru, jež zůstávají uchovány až do první schůze nově zvoleného Shromáždění."

Stálý výbor je činný mimo funkční období Shromáždění. Kontroluje vládu a plní některé další funkce Shromáždění (nepřijímá však např. zákony).

Státní rada je poradním orgánem prezidenta republiky. Je složena z předsedy Shromáždění, ministerského předsedy, předsedy Ústavního soudu, Ochránce spravedlnosti, předsedů regionálních vlád atd.

 

Rakousko

Čl. 29: "(1) Spolkový prezident může Národní radu rozpustit, ale jen jednou ze stejného důvodu. V tomto případě musí spolková vláda nařídit nové volby tak, aby se nově zvolená Národní rada mohla sejít nejpozději stý den po rozpuštění.

 (2) Před uplynutím svého funkčního období se může Národní rada prostým zákonem usnést o svém rozpuštění.

 (3) Po rozpuštění podle odstavce 2 a rovněž po uplynutí doby, na kterou byla Národní rada zvolena, trvá funkční období až do dne, kdy se sejde nově zvolená Národní rada."

 

O zákonu podle čl. 29 odst. 2 již nejedná Spolková rada, na žádost většiny členů Národní rady však může být předložen lidovému hlasování. Ústavní způsob přijetí tohoto (ale i ostatních) zákona potvrzuje spolkový prezident svým podpisem (s kontrasignací).

 

Řecko

Parlament je rozpuštěn do deseti dnů po neúspěchu třetího hlasování o volbě prezidenta republiky.

Čl. 41: "(1) Prezident republiky může rozpustit Parlament, jestliže dvě vlády buď odstoupily nebo byly Parlamentem odmítnuty, a jestliže složení vlády nezajišťuje vládní stabilitu. Volby provádí vláda, která požívá důvěry rozpuštěného Parlamentu...

 (2) Prezident republiky může rozpustit Parlament na návrh vlády, která požívá důvěry Parlamentu, k vyřešení otázky mimořádného národního významu, za účelem revize všeobecného mandátu. Nové rozpuštění Parlamentu z téhož důvodu je vyloučené.

 (3) Nařízení podle předchozího odstavce musí spolupodepsat ministerská rada a dále musí toto nařízení obsahovat vypsání nových voleb do třiceti dnů a svolání Parlamentu do třiceti dnů po volbách.

 (4) Po rozpuštění Parlamentu zvolený Parlament nesmí být před uplynutím jednoho roku od zahájení činnosti rozpuštěn, s výjimkou případů uvedených v čl. 37 odst. 3 nebo v odstavci 1 tohoto článku.

 (5) Rozpuštění Parlamentu je povinné v případě, uvedeném v čl. 32 odst. 4." (viz neúspěšná volba prezidenta republiky)

 

K rozpuštění Parlamentu není ve výjimečných případech třeba kontrasignace.

Čl. 37: "(1) Prezident republiky jmenuje ministerského předsedu a k jeho doporučení jmenuje a propouští ostatní členy vlády a viceministry.

 (2) Předsedou vlády je jmenován předseda strany, která v Parlamentu získala absolutní většinu mandátů. Nezíská-li žádná strana absolutní většinu mandátů, zadá prezident republiky předsedovi strany s relativní většinou průzkumný mandát ke zjištění možnosti vytvořit vládu požívající důvěry Parlamentu.

 (3) Neexistuje-li taková možnost, zadá prezident republiky průzkumný mandát předsedovi druhé nejsilnější strany v Parlamentu. Zůstane-li tento pokus bezúspěšný, zadá prezident průzkumný mandát předsedovi třetí nejsilnější parlamentní strany. Každý průzkumný mandát bude vyřízen do tří dnů. Zůstanou-li všechny mandáty bezúspěšné, svolá prezident republiky všechny předsedy politických stran, aby prozkoumal možnost vytvoření vlády sestávající ze všech v Parlamentu zastoupených stran, aby se dostálo závazkům z voleb. Je-li vytvoření vlády požívající důvěry Parlamentu nemožné nebo nezdaří-li se, pověří prezident předsedu Státní rady nebo Kasačního soudu nebo Účetního soudního dvora vytvořením vlády na co nejširší základně za účelem provedení voleb a rozpuštění Parlamentu."

Čtvrtý odstavec tohoto ustanovení řeší situaci, kdy politická strana nemá předsedu nebo místopředsedu, resp. tento není poslancem. Pak je pověřována osoba navržená parlamentní frakcí.

 

Španělsko

Všechny akty Koruny vyžadují kontrasignaci.

Podle čl. 99 předstupuje navržený kandidát před sněmovnu s politickým programem a žádá o vyslovení důvěry. V prvním kole mu musí být vyslovena důvěra absolutní většinou hlasů, v kole druhém (po 48 hodinách) většinou prostou. Nezíská-li však kandidát důvěru absolutní většiny, nemusí jej král jmenovat, nýbrž může navrhnout jiného kandidáta. "Jestliže během dvou měsíců po prvním hlasování nezíská žádný kandidát důvěru sněmovny, rozpustí král obě komory a vyhlásí se spolupodpisem předsedy sněmovny nové volby."

Jmenování a propuštění ministerského předsedy vyžaduje kontrasignaci předsedy Kongresu (sněmovny).

Král na návrh ministerského předsedy jmenuje a propouští členy vlády.

Čl. 115: "(1) Předseda vlády může po předchozím projednání v ministerské radě a se svou výlučnou odpovědností navrhnout rozpuštění Kongresu, Senátu nebo obou komor, jež provede král. Rozpouštěcí dekret stanoví datum nových voleb.

 (2) Byl-li předložen návrh na vyslovení nedůvěry, nelze předložit návrh na rozpuštění.

 (3) K novému rozpuštění může dojít teprve rok po předchozím rozpuštění, nejde-li o případ, uvedený v čl. 99 odst. 5." (viz nevyslovení důvěry žádnému z kandidátů na úřad ministerského předsedy)

 

Švédsko

Kapitola 3 - Čl. 4

"Vláda může nařídit mimořádné volby , konané v období mezi řádnými volbami. Mimořádné volby se konají do tří měsíců od nařízení.

Po volbách do Riksdagu vláda nesmí nařídit mimořádné volby, neuplynou-li tři měsíce od první schůze nově zvoleného Riksdagu. Vláda také nesmí nařídit mimořádné volby v době, kdy byli všichni členové vlády odvoláni a zastávají úřad pouze do doby, než se nová vláda ujme úřadu."

Kapitola 6 - Čl. 2

"Má-li být stanoven ministerský předseda, předseda Riksdagu sezve ke konzultaci jednoho nebo více reprezentantů z každé politické strany zastoupené v Riksdagu. Předseda Riksdagu se poradí s místopředsedy a poté předloží návrh Riksdagu.

Riksdag přikročí k hlasování o návrhu nejpozději čtyři dny poté, a to bez přípravy v kterémkoli výboru. Hlasuje-li více než polovina členů Riksdagu proti návrhu, je návrh zamítnut. V každém jiném případě je schválen."

Zamítne-li Riksdag návrh svého předsedy čtyřikrát, přerušuje se proces stanovení ministerského předsedy a opakuje se až po volbách. Mají-li se konat do tří měsíců řádné volby, mimořádné volby se nevyhlásí.

 

 

Velká Británie

Chybí komplexní psaná ústava.

Předsedou vlády jmenuje Koruna vůdce strany, jež má většinu v Dolní sněmovně. Nemá-li toho času většinová strana formálního vůdce, konzultuje Koruna o výběru kandidáta s jejími představiteli. Není-li většinové strany, může Koruna pověřit vůdce jiné ze stran, u něhož existuje příslib vytvoření většinové vlády.

Členové kabinetu i širší vlády jsou jmenováni a odvoláváni Korunou na návrh předsedy vlády.

Dolní sněmovnu rozpouští Koruna na návrh předsedy vlády. Odmítnout může jen, ztratila-li vláda většinovou podporu a je-li šance vytvoření jiné, většinové vlády bez voleb .

 

Estonsko

Prezident republiky jmenuje do čtrnácti dnů po demisi vlády kandidáta na funkci ministerského předsedy. Ten do čtrnácti dnů předstoupí před parlament a předloží zprávu o zásadách sestavení budoucí vlády. Parlament rozhodne o jeho pověření sestavit vládu. Do sedmi dnů po kladném rozhodnutí předloží kandidát prezidentu republiky složení vlády. Ten vládu do tří dnů jmenuje.

Pokud kandidát v parlamentu neuspěl nebo není schopen sestavit vládu, pověří prezident republiky do sedmi dnů jiného kandidáta. Pokud není kandidát navržen nebo nezíská podporu, přechází právo nominace na parlament. Do čtrnácti od přechodu nominačního oprávnění musí být prezidentu republiky předloženo složení vlády, jinak prezident republiky vyhlásí mimořádné volby.

Prezident republiky může v případě, že byla vyslovena nedůvěra vládě nebo ministerskému předsedovi, do tří dnů vyhlásit na návrh vlády mimořádné volby.

Prezident republiky vyhlásí mimořádné volby, jestliže v referendu iniciovaném parlamentem nezískal návrh zákona většinu hlasů "pro".

Nebyl-li státní rozpočet schválen do dvou měsíců od počátku rozpočtového roku, prezident republiky vyhlásí mimořádné volby.

 

Polsko

Čl. 98: "(3) Sejm může zkrátit své volební období usnesením přijatým většinou nejméně 2/3 hlasů ze zákonného počtu poslanců. Zkrácením volebního období Sejmu se současně zkracuje i volební období Senátu. Ustanovení odst. 5 se použije obdobně.

 (4) Prezident republiky může v případech stanovených Ústavou po zjištění stanoviska maršálka Sejmu a maršálka Senátu rozhodnout, že se volební období Sejmu zkracuje. Současně se zkrácením volebního období Sejmu je zkráceno i volební období Senátu.

 (5) Jestliže prezident republiky rozhodne o zkrácení volebního období Sejmu, vyhlásí volby do Sejmu i Senátu a jejich konání stanoví tak, aby se konaly nejpozději 45. den ode dne rozhodnutí o zkrácení volebního období Sejmu. Prezident republiky svolává první schůzi nově zvoleného Sejmu nejpozději na 15. den po dni konání voleb."

Tento akt nevyžaduje kontrasignaci.

 

Čl. 154: "(1) Prezident republiky designuje předsedu Rady ministrů, který navrhuje složení Rady ministrů. Prezident republiky jmenuje předsedu Rady ministrů spolu s ostatními členy Rady ministrů do 14 dnů ode dne první schůze Sejmu anebo od přijetí demise předchozí rady ministrů a přijímá přísahu členů nově jmenované Rady ministrů.

 (2) Předseda Rady ministrů předloží do 14 dnů ode dne, kdy byl prezidentem republiky jmenován, Sejmu program činnosti Rady ministrů s návrhem, aby jí byla vyslovena důvěra. Na vyslovení důvěry se Sejm usnáší absolutní většinou hlasů za přítomnosti nejméně poloviny zákonného počtu poslanců.

 (3) Jestliže Rada ministrů nebyla jmenována způsobem uvedeným v odst. 1 nebo jestliže jí nebyla vyslovena důvěra způsobem uvedeným v odst. 2, Sejm do 14 dnů od uplynutí lhůt uvedených v odst. 1 nebo v odst. 2 volí předsedu Rady ministrů a jím navržené členy Rady ministrů absolutní většinou za přítomnosti nejméně poloviny zákonného počtu poslanců. Prezident republiky jmenuje takto zvolenou Radu ministrů a přijímá přísahu jejích členů."

Čl. 155: "(1) Jestliže Rada ministrů nebyla jmenována způsobem uvedeným v čl. 154 odst. 3, prezident republiky do 14 dnů jmenuje předsedu Rady ministrů a na jeho návrh ostatní členy Rady ministrů a přijímá jejich přísahu. Sejm do 14 dnů ode dne, kdy Rada ministrů byla prezidentem republiky jmenována, jí vysloví důvěru většinou hlasů za přítomnosti nejméně poloviny zákonného počtu poslanců.

 (2) Jestliže Radě ministrů nebyla vyslovena důvěra způsobem uvedeným v odst. 1, prezident republiky zkrátí volební období Sejmu a vyhlásí volby."

Čl. 225: "Jestliže do 4 měsíců ode dne, kdy byl návrh rozpočtového zákona podán Sejmu, nebyl rozpočtový zákon předložen prezidentu republiky k podpisu, může prezident republiky do 14 dnů rozhodnout, že se volební období Sejmu zkracuje."

 

Francouzská III . republika

Sněmovna mohla být rozpuštěna jen se souhlasem Senátu . Obdobně to platí podle ústavy republiky Burkina-Fasso, kde může být Sněmovna rozpuštěna jen se souhlasem druhé komory, Rady reprezentantů.

 

Republika československá

§ 31: "(1) President republiky má právo rozpouštění sněmovny.

(2) Práva tohoto nesmí užíti posledních šest měsíců svého volebního období. Po uplynutí volebního období, jakož i po rozpuštění některé sněmovny jest provésti nové volby do 60 dnů..."

Všechny úkony prezidenta republiky moci vládní a výkonné vyžadovaly kontrasignace.

 

Ústava 9. května

§ 50: "(1) President republiky má právo rozpouštět Národní shromáždění. Tohoto práva nesmí použít posledních šest měsíců svého volebního období."

Všechny úkony moci vládní a výkonné vyžadovaly kontrasignace.

 

Ústavní zákon o čs. federaci

Federální shromáždění mohlo být rozpuštěno presidentem republiky , pokud dohodovací řízení nevedlo ke shodnému usnesení obou sněmoven o návrhu zákona.

President republiky byl odpovědný Federálnímu shromáždění, proto jeho akty nevyžadovaly kontrasignaci.