Únorový COSAC - subsidiarita a přímá komunikace EU s národními parlamenty

Dne 14.-15.5.2007 se v německém Bundestagu uskutečnilo 37 jednání Konference evropských výborů parlamentů EU (COSAC). Za Senát PČR se jednání zúčastnili Luděk Sefzig, předseda a M. Škaloud, místopředseda VEU. Témata jednání odrážela jak aktuální priority COSAC – kontrola subsidiarity, tak testování přínosu projednávání a připomínkování Roční strategie politik, současné a budoucí fungování přímé komunikace Komise s národními parlamenty a velké evropské institucionální téma – budoucnost Evropy.

Zasedání spolupředsedali předsedové Výboru pro evropské záležitosti Bundestagu Matthias Wissmann a Výboru pro otázky EU Bundesratu (druhé komory německého parlamentu) Willi Stächele.

Bylo vyhověno žádosti zemí regionálního partnerství a na program byl také zařazen bod „EU a její východní sousedé.“ Kromě standardních delegací členských zemí, delegací přistupujících zemí a kandidátských zemí a zástupců institucí se jako hosté účastnili představitelé Moldávie a Ukrajiny. Pro dané jednání byla vypracována již tradiční pololetní zpráva, kterou sekretariát COSAC tentokrát věnoval testování subsidiarity a proporcionality, informaci o tom, jak jednotlivé parlamenty nakládají s iniciativou Komise k přímému zasílání dokumentů. Celé jednání bylo tlumočeno do všech národních jazyků EU v souladu s odsouhlaseným jazykovým režimem. hlediska delegace českého Senátu je možno jednání zhodnotit jako úspěšné vzhledem k pro delegaci Senátu příznivým závěrům, které umožňují prosazovat koordinovaný test subsidiarity ještě v roce 2007 a minimálně dva testy ročně pro další léta.



Možnosti dalšího postupu v kontrole dodržování principů subsidiarity a proporcionality

Předsedající představil závěry sedmé pololetní zprávy, které se týkají kontroly dodržování zmíněných principů. Zdůraznil dva poznatky: jasná většina Parlamentů shledala dvě kontroly koordinované COSACem jako velmi prospěšnou zkušenost, zejména jako nástroj k vyzkoušení svých vnitřních předpisů. Bude ale nutné, aby tyto mechanismy byly upraveny, tak, aby bylo možno vyhovět šestitýdenní lhůtě obsažené v Amsterodamské smlouvě.

Co se týče dalšího postupu, mezi vnitrostátními parlamenty existuje konsensus na tom, aby v omezeném počtu COSACem koordinované testy pokračovaly. Předseda navrhl následující postup: mechanismus výběru by měl být podobný tomu, který byl vybrán pro první dvě kontroly subsidiarity a proporcionality. Výběr by měl být založen na legislativním a pracovním programu Evropské komise. Vnitrostátní parlamenty, které si přejí participovat, by měly zkontrolovat pracovní program Evropské komise pro rok 2008 po jeho představení na podzim 2007 s využitím svých vlastních postupů. Poté by měly, pokud možno v listopadu 2007, informovat předsednictví COSACu o návrzích, které si přejí, aby byly předmětem testu principů subsidiarity a proporcionality. Možnost předložit další návrhy tímto není omezena.

Trojka (tj. zástupci následujících unii předsedajících států) by pak určila nejčastěji se vyskytující návrhy a tyto vybrala jako předmět kontroly a předložila národním parlamentům. Pokud se nevyskytnou žádné námitky do stanovené lhůty, Trojka prohlásí, že předložené návrhy byly vybrané k testu a požádá sekretariát COSACu o započetí testu.

Došlo k výměně názorů. Některé delegace poukázaly na to, že kromě sdílení výsledků kontrol je také důležité pochopit, jak vnitrostátní parlamenty pracují v praxi, zejména s ohledem na administrativní strukturu, ve které každý parlament musí vykonat svou práci. Byla zdůrazněna potřeba zaměřit se na koncepty subsidiarity a proporcionality a jejich význam v praxi. Nizozemský parlament a Český Senát navrhly, aby proběhlo pět kontrol každý rok na místo pouhých dvou a že testy by měly být vykonány také během podzimu 2007. Bylo

také řečeno, že Komise by měla poskytnout podrobnější odůvodnění týkající se subsidiarity a proporcionality ve svých návrzích. Mezi dalšími diskutovanými tématy bylo zmíněno založení systému „semaforu“ v parlamentním přezkumu evropských legislativních návrhů a otázka, zda by právní základ návrhů měl být také přezkoumáván jako nezbytná součást testu. V debatě vystoupil senátor L. Sefzig a zdůraznil přínos koordinovaného testu subsidiarity s tím, že se jedná o nástroj, se kterým se národní parlamenty teprve učí pracovat. Doporučil soustředit se v testech na návrhy v oblasti třetího pilíře a s odkazem na česko-holandskou iniciativu zmínil pět konkrétních návrhů, na které by bylo vhodné se soustředit v druhém pololetí roku 2007.

Změna klimatu a jeho ochrana – role EU
Pan Michael Müller, státní tajemník spolkového ministerstva životního prostředí, ochrany přírody a jaderné bezpečnosti, nastínil evropskou politiku změny klimatu. Uvedl, že by Evropa měla hrát vůdčí roli v ochraně klimatu, zmínil výsledky jarní Evropské rady a zdůraznil závažnost problematiky změny klimatu a důležitost včasného přijetí efektivních opatření. Během debaty delegace oceňovaly přístup institucí k ochraně klimatu a shodly se, že Evropa by měla být v čele světového úsilí k zajištění udržitelných energetických zásob a efektivního využití energie.

Několik delegátů podpořilo využití jaderné energie jako příznivé pro životní prostředí. V reakci na tato vystoupení několik delegátů podtrhlo bezpečnostní rizika spojená s jejím využitím, rovněž státní tajemník Müller se vyjádřil proti rozšiřování využití jádra. Zúčastnil jsem se debaty a zdůraznil jsem možnosti jaderné energie v úsilí o snižování emisí. Tato energie sice není zdrojem obnovitelným, ale dozajista bezemisním. Dále jsem vyjádřil přesvědčení, že energii je třeba posuzovat podle vlivu na oteplování, nikoli obnovitelnosti. Toto stanovisko podpořil delegát Francie. Jiné delegace (např. Spojené království) se vyjádřily skepticky k možnostem budoucnosti biopaliv jako konkurenci produkce potravin a zdůraznily potřebu využití nových technologií a energetických úspor. Byla zmíněna potřeba upravit ochranu klimatu v primárním právu EU a potřeba zapojit velké neevropské země do post-Kjótského procesu.


Projev Angely Merkelové na téma budoucnosti Evropy
Předsedkyně Evropské rady a spolková kancléřka Angela Merkelová připomněla delegátům ve své řeči, že mír, svoboda, zodpovědnost, spravedlnost, respekt a tolerance jsou základními hodnotami Evropské unie. Výše zmíněné by měly být řídícími principy též do budoucna. Merkelová vzpomněla počátky Evropského společenství a motivy, které stály za jeho založením. Dále mluvila o energetické otázce jako o důležitém tématu v rámci Evropy – od bezpečnosti dodávek až po ochranu klimatu a solidaritu mezi členskými státy v sektoru energetiky. Kancléřka věří, že Evropa bude v tomto kontextu zastávat důležitou roli i v budoucnosti.

Zásadní otázkou budoucnosti Evropy je schopnost EU jednat jako společenství. Dle slov kancléřky Společenství 27 členů již nemůže efektivně jednat na základě Smlouvy z Nice. Merklová varovala, že přijímání nových členů je na základě současné Smlouvy nemožné. Stejně tak je důležité brát vážně obavy občanů. Ústavní smlouva nabízí odpovědi na tyto otázky také díky zajištění větší účasti národních parlamentů a zapojení regionů. Zdůraznila, že cílem německého předsednictví není vyřešit otázku obsahu Ústavní smlouvy, ale jde o to připravit časový plán pro budoucí postup. Rozhodnuto musí být v době francouzského předsednictví v druhé polovině roku 2008 a všechny dohody musí vstoupit v platnost před volbami do Evropského parlamentu v roce 2009.
Kancléřka přivítala skutečnost, že vnitrostátní parlamenty členských států byly zahrnuty do procesu evropského sjednocení. Toto zapojení pomohlo získat občany pro evropskou myšlenku. Pokud by se EU začala vzdalovat svým občanům, znamenalo by to její porážku v referendech a projevy nevůle vůči další integraci.

Vyhodnocení iniciativy Evropské komise o přímém zasílání dokumentů národním parlamentům
Většina vnitrostátních parlamentů viděla v novém mechanizmu dialogu s Komisí přidanou hodnotu, nejen protože zakládá přímou možnost komunikace s Komisí, ale také proto, že zvyšuje jejich vliv v jednání o evropských záležitostech.
Došlo k výměně názorů. Většina zástupců, ačkoliv vítala zavedení a vývoj tohoto postupu, souhlasila, že stále čekáme na projevy skutečného efektu tohoto dialogu na návrhy Komise. Několik zástupců poznamenalo, že návrhy by měly být analyzovány v jejich nejranější, konkrétně prelegislativní fázi tak, aby vliv vnitrostátních parlamentů mohl být efektivnější. Veškerá korespondence by měla být umisťována na IPEX tak, aby parlamenty měly snadný přístup ke komentářům ostatních parlamentů a reakcí Komise na ně.

EU a její východní sousedé – Rusko, východní Evropa a Střední Asie
Německý ministr pro evropské záležitosti Günter Gloser vymezil tři základní součásti východní politiky – posílení Evropské politiky sousedství (EPS), rozvíjení strategického partnerství s Ruskem a vytvoření politiky pro Střední Asii. Tyto součásti jsou komplementární a za jejich pomoci je možno východní politiku posílit. Gloser dále poukázal na reálný postup německého předsednictví – posílení vztahu s Ukrajinou v rámci EPS a přípravu politických směrnic pro spolupráci se Střední Asií, o kterých se bude jednat na červnové Evropské radě.

Diskuze na téma Roční politické strategie Komise po rok 2008
Úvodní řeč týkající se Roční politické strategie Komise (APS) přednesla její místopředsedkyně pro vztahy mezi institucemi a komunikační strategii Margot Wallströmová. Hned na jejím počátku hovořila o pozitivním vývoji ve vztazích mezi Komisí a národními parlamenty.

Kromě obligátního sdělení, že národní parlamenty hrají důležitou roli ve zdokonalení evropské politiky apod., oznámila, že Komise připravuje řadu iniciativ následujících po revizi vnitřního trhu a vyhodnocení sociální reality. V tomto ohledu hovořila především o průřezových prioritách – změně klimatu, Lisabonské strategii a migraci – a o strategických cílech Komise stanovených v APS, jmenovitě prosperitě, solidaritě, bezpečnosti a svobodě a silné a otevřené Evropě ve světě.
Komisařka též zdůraznila, že Komise bude při uplatňování své legislativní pravomoci usilovat o podávání návrhů s detailně zpracovanými dopadovými zprávami. Na závěr upozornila, že by ocenila příspěvky národních parlamentů k Legislativnímu a pracovnímu programu, který je založen na APS.
Někteří účastníci vyjádřili pochyby nad tím, že APS reflektuje problémy evropských občanů. Dále bylo zdůrazněno, že o některých otázkách by měly být parlamenty více informovány, a jednou z navrhovaných cest byla prezentace APS v národních parlamentech jedním ze členů Komise.

Shrnutí
Třicáté sedmé zasedání COSAC bylo z hlediska českého Senátu důležité z více hledisek. Jednak se české delegaci ve spolupráci s nizozemskými kolegy podařilo změnou závěrečných dokumentů (bod 1.1 závěrů) otevřít cestu ke koordinovanému testování více než dvou návrhů ročně na princip subsidiarity, i přes to, že na toto téma panují mezi delegacemi rozporuplné názory. Dále došlo ze strany Evropské komise k několikerému ujištění o vůli zohlednit připomínky parlamentů členských zemí zaslané k APS při sestavování legislativního plánu na rok 2008. V neposlední řadě se zejména neformálním jednáním v Berlíně podařilo předjednat prostor pro iniciativu umožňující testovat (nejspíše jeden legislativní návrh) ještě v roce 2007 na základě LWP 2007. K tomuto je potřeba vyvinout iniciativu směrem k nastupujícímu portugalskému předsednictví, a to nezbytně ještě před zasedáním předsedů (malým COSACem) v červenci 2007.

Přiložené obrázky

  • 04_Merkel_a_s3.JPG, 49 kB
  • 03_P5140022_a2.JPG, 73 kB
  • 02_P5150144_a_s2.JPG, 102 kB
  • 01_P5140024_a_s2.JPG, 34 kB