Setkání výborů pro evropské záležitosti zemí Visegrádské skupiny - V4 (15.9.2010)

Ve dnech 13. -15. září se uskutečnilo v Senátu setkání výborů pro evropské záležitosti zemí Visegrádské skupiny (V4). Visegrádská setkání, se od společného vstupu do Unie konají každých šest měsíců. Jsou to fóra, která umožňují koordinaci stanovisek skupiny k důležitým otázkám a kde si členové výborů vyměnit své zkušenosti na aktuální témata.

Toto setkání zorganizoval senátní VEU se senátními pracovníky Zahraničního oddělení a evropského výboru. Celé zasedání probíhalo v Hlavním sále sídla horní komory, kde úvodní referáty k polovině bodů jednání přednesli předseda VEU L. Sefzig a člen výboru T. Grulich.

 

Mezi hlavní body jednání patřilo

 

Výsledkem jednání bylo vyjádření se k tématům jako je koordinace evropské hospodářské politiky, navrhovaná opatření týkající se dohledu nad finančním trhem, přezkum rozpočtu EU, opatření související se změnou klimatu, meziparlamentní spolupráce v rámci COSAC i oblasti spolupráce v oblasti jusitice a vnitru.

 

Závěry jednání (výběr):

 

V otázce procesu posilování koordinace hospodářské politiky se zástupci výborů shodli na tom, že pravomoci a svrchovanost národních parlamentů při schvalování rozpočtů musí být respektovány. Dále vyjádřili pochopení k ustavení evropského mechanismu finanční stabilizace jako evropské reakce na krizi státního zadlužování, ale požadovali aby pomoc poskytnutá na základě tohoto mechanismu musí být přísně podmíněná nápravnými opatřeními. Řízení mechanismu by mělo co nejvíce využívat osvědčených postupů Mezinárodního měnového fondu.

 

Pozn : "koordinace hospodářské politiky" v EU označuje souhrnný systém vztahů a procesů týkajících se spolupráce v oblasti fiskální (daně, dotace, transfery), rozpočtové politiky a strukturální politiky (průmyslová politika, trh práce, vzdělávání, věda a výzkum a další sektorové agendy). Navrhované unijní legislativní akty se zaměřují se na tři klíčové oblasti: posílení Paktu stability a růstu, zavedení pevných pravidel pro národní rozpočtové rámce a zřízení mechanismu pro dohled a kontrolu makroekonomické stability členských států.

 

V otázce nových návrhů týkajících se dohledu nad finančním trhem zástupci výborů podpořili stávající přístup týkající se úlohy a pravomocí nových evropských orgánů dohledu (Rada ECOFIN 2. prosince 2009). Nesouhlasili s novým, Radou přijatým kompromisem, kde se více pravomocí bez přenesení patřičné zodpovědnosti za jejich rozhodnutí přesouvá na evropské orgány dohledu. Vyzvali členy EP zemí V4, aby se postavili za kompromis dohodnutý Radou ECOFIN.

 

V otázce přezkumu rozpočtu a jeho potenciálu pro posílení konkurenceschopnosti členských států zástupci výborů zdůraznili, že nejlepší podporou konkurenceschopnosti je jednoduché podnikatelské prostředí bez zbytečných regulací a dokončení liberalizace vnitřního trhu EU včetně volného pohybu pracovních sil. Současně by přivítali reálný nárůst prostředků určených pro podporu konkurenceschopnosti podle strategie EU2020 namísto pouhého přejmenování finančních prostředků dostupných z Kapitoly 1a Konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost.

 

V otázce jednání souvisejících se změnou klimatu pro období po roce 2012 zástupci výborů vyslovili přesvědčení, že rozhodnutí o navýšení závazku EU ke snížení emisí skleníkových plynů nelze učinit, aniž by se další globální aktéři zavázali k účasti na mezinárodním úsilí na snižování emisí. Vyjádřili sdílené přesvědčení, že diskuze o jakémkoli navýšení závazku EU ke snížení emisí skleníkových plynů by měla probíhat na základě důkladné analýzy dopadů vypracované Evropskou komisí pro jednotlivé členské státy. Vyjádřili názor, že vzhledem k možnému ohrožení některých odvětví přijetím přehnaně ambiciózních závazků by úvahy a další kroky ohledně snižování skleníkových plynů na úrovni EU měly zahrnovat možnost různého zatížení pro jednotlivé sektory z důvodu zachování konkurenceschopnosti evropských ekonomik vůči ostatnímu světu. Vyjádřili domněnku že zásadní význam pro budoucí omezování emisí budou mít investice do vývoje nových technologií.

 

V otázce meziparlamentní spolupráce v rámci COSAC (konference evropských výborů parlamentů) zástupci výborů

uznali, coby principiální záležitost zásadní roli národních parlamentů při prohlubování demokratické legitimity rozhodovacího procesu EU. Nepodpořili iniciativu směřující k ustavení nové meziparlamentní instituce odpovědné za společnou bezpečnostní a obrannou politiku EU, neboť tato oblast je dostatečně pokryta stávajícími strukturami.

 

V otázce spolupráce v oblasti justice a vnitra zástupci výborů sdělují, že si uvědomují, že změny zavedené Lisabonskou smlouvou v oblasti justice a vnitra, zejména pak v oblasti bývalého třetího pilíře, zvyšují požadavky na parlamentní kontrolu. Připomínají Komisi, aby pravidelně informovala národní parlamenty o stavu evaluací rozhodnutí o Europolu a Eurojustu a konzultovala je během přípravných prací na nových nařízeních o Europolu a Eurojustu, pokud jde o nastavení postupů pro zapojení národních parlamentů do hodnocení činnosti Eurojustu a kontroly činnosti Europolu. Výbory budou pozorně sledovat implementaci Stockholmského programu a vyzvali budoucí předsednictví V4, aby koordinovala formulování pozic V4 k nejdůležitějším opatřením na úrovni EU, která mají být v prostoru svobody, bezpečnosti a práva přijata. Podporují v rámci rozvoje vnější dimenze migračních politik rovnoměrnější přístup k jednotlivým geografickým regionům.

 

Pro informaci lze dodat, že Výbor pro záležitosti EU, potažmo Senát, je několik let hodnocen Evropskou komisí na prvních místech ze všech 40 komor členských států EU. V kontrole legislativních návrhů evropských institucí sehráváme velmi respektovanou úlohu. Při definování míry zasahování EU do rozhodovacích pravomocí máme dlouhodobě jasně definovanou pozici s teoreticky i prakticky definovanými mechanismy kontroly subsidiarity, o čemž byla mimo jiné řeč ve třetím bodě jednání.

 

Přiložené obrázky

  • 100913_V4_01.JPG, 184 kB
  • 100913_V4_02.JPG, 199 kB
  • 100913_V4_03.JPG, 159 kB