Senát schváli přístup dalších státu do NATO (19.8.2003)

Dne 7.8.2003 schválil Senát návrh, kterým Česká republika vyslovuje souhlas s ratifikací Protokolů o přístupu nových států k Severoatlantické smlouvě. Jedná se o 7 nových států: Bulharskou republiku, Estonskou republiku, Litevskou republiku, Lotyšskou republiku, Rumunsko, Slovenskou republiku a Slovinskou republiku.

Projednávání mělo slavnostní charakter a jednání se zúčastnili velvyslanci uvedených států spolu s velvyslancem USA Stapletonem.

Tento okamžik v postupné ratifikaci je pro uvedené státy významný stejně jako byl pro Českou republiku. Pro nás byl úspěšně zakončen dne 12. března 1999 kdy jsme byli do Severoatlantické aliance přijati spolu s Polskem a Maďarskem. Tímto aktem naše země získala historicky bezprecedentní zajištění své bezpečnosti

První vlna rozšíření Severoatlantické aliance významně posílila transatlantické vazby, bezpečnost a stabilitu v euroatlantickém prostoru a také přispěla k transformaci Aliance na nové podmínky, ale také k integraci v rámci Evropy.

Aliance na washingtonském summitu potvrdila, že tři nové členské státy nebudou posledními zeměmi, o které se Severoatlantická aliance rozšíří. Nicméně v té době ještě nebylo známo, kdy a o které další země se Severoatlantická aliance rozšíří.

Česká republika ve své zahraniční politice dlouhodobě podporovala proces rozšíření aliance o další státy střední a východní Evropy. V Praze, na summitu při vrcholném zasedání Severoatlantické aliance a partnerských zemí v listopadu loňského roku, NATO přizvalo sedm nových zemí - Bulharsko, Estonsko, Litvu, Lotyšsko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko. Politický význam tohoto rozšíření je zjevný již dnes. Nové země prokázaly, že sdílí stejné hodnoty jako členské země Severoatlantické aliance a také sdílí stejné odhodlání tyto hodnoty bránit.

Ještě před svým vstupem bez váhání nabídly plnou politickou, morální, ale také praktickou podporu pro operace Severoatlantické aliance v jihovýchodní Evropě, v boji proti mezinárodnímu terorismu a při plnění některých dalších misí Severoatlantické aliance.

Přizvané země musely v uplynulém období projít náročným procesem příprav, při kterých prokázaly sounáležitost s hodnotami, na nichž aliance stojí, schopnost přispívat k bezpečnosti a stabilitě. Proces rozšíření byl poněkud odlišný od toho, čím prošla Česká republika, protože na rozdíl od první vlny rozšíření se intenzivně připravovaly na své členství již tři roky v rámci programu "Akční plán členství", který ukázal, že je velmi nosným programem a užitečným nástrojem k tomu, aby se tyto nové, budoucí členské země Severoatlantické aliance, dokázaly připravit tak, aby byly skutečně plnohodnotným členem a posílením Severoatlantické aliance.

Od prosince 2002 do února 2003 probíhaly přístupové rozhovory, na jejichž základě přizvané země potvrdily svou vůli a schopnost převzít odpovědnost a závazky, které vyplývají ze Severoatlantické smlouvy. Zároveň se individuálně zavázaly k úsilí ve všech oblastech, kde byly shledány ještě některé dílčí rezervy.

Proces ratifikace protokolů o přístupu sedmi zemí k Severoatlantické smlouvě byl v přizvaných i členských zemích NATO zahájen záhy po podpisu protokolů, které proběhly v Bruselu dne 26. března t.r. Z členských zemí protokoly ratifikovaly jako první Kanada, Norsko, Spojené státy americké, Dánsko, Maďarsko, Německo a Itálie. V České republice se schválením zabývala Poslanecká sněmovna na své schůzi dne 24.7. t.r. a s protokoly vyjádřila souhlas

Z hlediska vnitrostátního práva mají protokoly charakter prezidentských smluv, podléhají tedy schválení parlamentu ČR a ratifikaci prezidentem republiky. Jejich podpis a ratifikace Českou republikou jsou v souladu s našimi mezinárodními závazky, a také v souladu s právem Evropské unie a v souladu s naším vnitrostátním právním řádem.

>>>http://www.nato.int

Přiložené obrázky

  • 190803-1.GIF, 5 kB