Schválení vstupu Bulharska a Rumunska do EU (15.9.2005)

Dne 15. září 2005 Senát schválil vstup Bulharska a Rumunska do Evropské unie. Oba státy by se měly podle přístupové smlouvy stát členy EU k 1. lednu 2007.

Přístupová smlouva Bulharska a Rumunska se v mnoha ohledech podobá přístupové smlouvě z poslední vlny rozšiřování v roce 2004. Podobnost je dána nejen, pokud jde o strukturu přístupové smlouvy, ale i po obsahové stránce. Jedná se zejména o sjednaná přechodná období (volný pohyb osob; nabývání sekundárních nemovitostí, zemědělské půdy a lesů, problematika kabotáže, harmonizace sazeb DPH, restrukturalizace ocelářského průmyslu apod.), o některé formy pomoci ze strany Evropské unie (Phare, ISPA, SAPARD) nebo o některé specifické problémy (např. postavení Romů v případě Rumunska nebo bezpečnost provozu jaderné elektrárny Kozloduj v Bulharsku).

Podmínky pro vstup státu do Evropské unie jsou upraveny v čl. 49 Smlouvy o Evropské unii (SEU). Žádost o členství v EU si může podat každý evropský stát, který respektuje základní zásady Evropské unie formulované v čl. 6 odst. 1 SEU. Svoji žádost adresuje dotyčný stát Radě EU, která o ní rozhoduje jednomyslně po konzultaci Komise a po vyslovení souhlasu Evropským parlamentem. Podmínky přístupu se sjednávají v mezinárodní smlouvě mezi státem usilujícím o členství a všemi členskými státy. Takováto smlouva je předmětem ratifikačních procedur ve všech zúčastněných státech. Pokud parlamenty všech stávajících států EU vysloví souhlas s ratifikací, rozšíří se tak počet členských zemí na 27.

Bulharsko a Rumunsko požádaly o přistoupení k EU v roce 1995. Jednání o podmínkách členství byla zakončena na zasedání Evropské rady v prosinci 2004.
K přístupu se v souladu s požadavky čl. 49 SEU vyjádřila kladně jak Evropská komise (dne 22. února 2005), tak Evropský parlament (ve svých legislativních usneseních z 13. dubna 2005). Dne 25. dubna 2005 učinila Rada EU rozhodnutí o přijetí Bulharska a Rumunska do Evropské unie a téhož dne byla podepsána Přístupová smlouva. Na evropské úrovni byl proces završen, teď vše záleží na ratifikačních procedurách ve stávajících členských státech a v kandidátských zemích.

Senát rozšíření unie jako horní komora parlamentu členského státu EU schvaloval poprvé. Poslanecká sněmovna o tomto rozšíření dosud nerozhodovala. Jako první z členských zemí unie podpořil přístupovou smlouvu s Rumunskem a Bulharskem ve druhé půlce června slovenský parlament.

Předseda Senátu Přemysl Sobotka označil Bulharsko a Rumunsko za dva státy, které do Evropy nepochybně patří. Připomněl, že ekonomiky těchto zemí jsou "v období křehkého a zranitelného rozvoje". Připojení obou zemí k unii ale podle Sobotky přispěje ke stabilitě celého kontinentu a bude impulsem pro jejich politický a ekonomický rozvoj
Jednání horní komory sledovali přímo v jednacím sále velvyslanci obou zemí v Praze, kteří po schválení přístupu senátorům poděkovali za podporu. Bulharský velvyslanec Martin Tomov je přesvědčen, že jeho země bude dobrým členem EU. "Budeme první zemí, která přinese do EU azbuku," zažertoval. "Chtěl bych vám říct jedno velké děkuji, vaše gesto nám velice pomohlo," připojil se rumunský velvyslanec Gheorghe Tinca. Oba dostali při této příležitosti od předsedy Senátu Sobotky pamětní list Senátu. Horní komora schválila přistoupení téměř jednomyslně.

Dohodnuté datum vstupu Rumunska a Bulharska do EU není však zcela jisté. Pokud přistupující země nedodrží vstupní závazky, může se tento termín o rok oddálit.

V některých státech EU se také zvyšuje projev nechuti k rychlému rozšíření unie. Obavy některých politiků vyvolává skutečnost, že Rumunsko a Bulharsko jsou mnohem chudší než deset zemí včetně ČR, které se k EU připojily 1. května loňského roku. Zejména Rumunsko má ještě co dohánět, a to hlavně v oblasti hospodářské soutěže, justice a vnitra.

Přiložené obrázky

  • BulRum02.JPG, 25 kB