Priority španělského předsednictví EU (6.1.2010)

Pro Španělsko je toto předsednictví již čtvrté v pořadí za dobu jeho členství v EU. Poprvé však budou EU po dobu 18 měsíců předsedat 3 země současně a to spolu se Španělskem ještě i Belgie a Maďarsko. Priority španělského předsednictví mají podporu všech politických stran ve španělském parlamentu.

Hlavní výzvy španělského předsednictví souvisejí s ekonomickou a finanční krizí a s uvedením do života Lisabonské smlouvy.

Konkrétní priority jsou

1. aplikace Lisabonské smlouvy,

2. pokračování v boji proti ekonomické krizi prostřednictvím lepší koordinace členských států,

3. posílení role EU ve světě,

4. evropský občan ve středu zájmu.

V souvislosti s implementací Lisabonské smlouvy označil španělský vyslanec za velmi důležité téma zahraniční vztahy EU a z toho vyplývající úzká spolupráci s vysokou představitelkou EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku a Evropským parlamentem. Lisabonská smlouva nově zavádí tzv. evropskou občanskou iniciativu, španělské předsednictví proto bude spolupracovat s Evropskou komisí na vzniku příslušného nařízení, které upřesní její použití. Dalším preferovaným tématem v souvislosti s touto první prioritou je i ochrana lidských práv.

Druhou prioritou je pokračování v boji proti ekonomické krizi prostřednictvím lepší koordinace ekonomických politik členských států. Zde je cílem dosáhnout ekonomického růstu, vytvoření nových pracovních míst a stabilitu veřejných financí. V této souvislosti zmínil strategii Evropa 2020 a předpokládanou implementaci nástrojů finančního dozoru koncem roku 2010.

Třetí prioritou je posílení role EU ve světě. V oblasti vnějších vztahů by mělo dojít k uskutečnění několika summitů - s Latinskou Amerikou a Karibskou oblastí, se Středomořím (Španělsko zdůrazňuje vyváženost Středomořské iniciativy a Východního partnerství), s Mexikem (které je strategicky významné pro EU), s Marokem, s USA (zdůraznil význam transatlantických vztahů), s Ruskem (zaměřen na spolupráci s EU), s Japonskem (příležitost k novému definování vztahů s EU), s Egyptem, s Pákistánem.

Čtvrtou prioritou je evropský občan ve středu zájmu. V rámci priority „Evropský občan v centru pozornosti“ zmínil vyslanec implementaci tzv. stockholmského programu v oblasti svobody, bezpečnosti a spravedlnosti. Jsou připravovány různé iniciativy, které podle velvyslance usnadní život občanům – od ochrany osobních údajů až po boj proti násilí vůči druhému pohlaví, uznání obětí násilí a terorismu, rovnost pohlaví apod. Začleněny budou i sociální aspekty – boj proti chudobě, zacházení s menšinami (konkrétně vztah k romské menšině), imigrační politika (podpora legální imigrace).

Závěrem Arturo Laclaustra Beltrán konstatoval, že Španělsko počítá s podporou svých priorit od všech členských států EU a zmínil dobré zkušenosti v komunikaci s českým předsednictvím.

V odpovědích na položené dotazy zaznělo:

Pokud jde o Stockholmský program a podporu legální migrace konstatoval velvyslanec, že přístup španělského předsednictví k otázce migrace je integrovaný, tzn. obsahuje jak posílení legální migrace, tak boj proti ilegální migraci (snaha o posílení agentury FRONTEX) a zohledňuje i demografický aspekt (využití zkušeností Španělska s imigranty z Latinské Ameriky, kteří velkou měrou přispěli k pokroku Španělska).

Komunikaci s Ruskem označil velvyslanec za velmi důležitou, setkání s Ruskem během švédského, ale i českého předsednictví dopadla velmi dobře. Španělsko si uvědomuje obtížnost celého procesu na Blízkém Východě a vyjádřil souhlas s tím, že vztahy s Izraelem jsou v tomto případě zcela zásadní.

V případě Kuby vyjádřil souhlas s tím, že je nutno vyvíjet tlak na dodržování základních lidských práv a svobod. Španělsko a Kuba jsou si velmi blízké, a to nejen vzhledem k historickým, ale i rodinným vazbám, navíc Španělsko zažilo v letech 1939 – 1978 velmi tvrdou diktaturu, a proto si velmi dobře uvědomuje, že je na Kubě nutno skoncovat s projevy represe a diktátorství a musí dojít k obnovení demokracie, k čemuž by chtělo španělské předsednictví ve spolupráci s ostatními členskými zeměmi EU přispět.

V souvislosti s navýšením počtu poslanců Evropského parlamentu konstatoval, že celý proces je zatím na počátku, nicméně označil za důležité, aby měl Evropský parlament takové složení, jaké předpokládá Lisabonská smlouva.

Přiložené obrázky