Návrh Senátu na státní vyznamenání pro r. 2009 (18.6.2009)

Senátní Podvýbor pro státní vyznamenání obdržel v tomto roce 30 návrhů na udělení státních vyznamenání. Senát PČR na své 8. schůzi dne 18.6.2009 projednal jako senátní tisk č. 108 „Návrh Senátu na propůjčení nebo udělení státních vyznamenání 2009“ a schválil celkem 27 jmenných návrhů

Právo propůjčovat a udělovat vyznamenání přísluší prezidentu republiky. Návrhy na propůjčení nebo udělení vyznamenání předkládají prezidentu republiky Poslanecká sněmovna, Senát a Vláda; prezident republiky může propůjčit nebo udělit vyznamenání i bez tohoto návrhu.

 

Seznam osob navržených na udělení či propůjčení státního vyznamenání, spolu se stručným zdůvodněním návrhu, jsou uvedena níže

 

I. ŘÁD BÍLÉHO LVA

 

plk.v.v. Emil Boček

Emil Boček je držitelem 2 válečných křížů a dalších československých vyznamenám, také ale řady britských. Utekl balkánskou cestou přes Maďarsko, Jugoslávii, Turecko do Bejrútu a odtud do Anglie. Zde létal u 312 a později u 310 stíhací perutě. Po válce pracoval ve výzkumném ústavu až do důchodu. Dodnes je aktivně činný v různých spolcích.

 

plk. Otakar Černý

Otakar Černý již jako dvacetiletý stál před zásadním rozhodnutím. Odešel do Polska a odtud přes Francii se dostal do Anglie. Bojoval jako člen bombardovací perutě, 2x byli sestřelem a dostali se do zajetí a dvakrát unikl smrti. V srpnu 1945 s anglickou manželkou se vrátil do vlasti ale při čistkách byl spolu s dalšími odsouzen k těžkému žaláři. Odtud se mu podařilo uniknout přes Německo do Anglie k rodině. V Anglii následně pracoval ve službách RAF do r. 1955, později se stal elektronickým odborníkem. Dnes žije v Cambridge j stále členem Konfederace politických vězňů ČR. V letošním roce oslaví své 90 narozeniny a ocenění by bylo vynikajícím dárkem.

 

plk v. v. Imrich Gablech

Imrich Gablech je držitelem řady vyznamenání našich, polských, britských i ruských. Po okupaci přeletěl do Polska a padl do rukou Sovětů, kteří ho drželi ve vězení. Teprve po dlouhých útrapách se dostal do Anglie a stal se velitelem pozemního provozu letiště Manson. Po návratu do vlasti byl vyhozen z armády, byl pak velitelem letiště v Havlíčkově Brodě rehabilitace se dočkal až v r. 1993.

 

plk.v.v. Jaroslav Hofrichter

Jaroslav Hofrichter je nositelem 3 válečných křížů a pěti dalších spojeneckých vyznamenání. Utekl přes Maďarsko, Jugoslávii, Blízký východ a pak okolo Afriky do Skotska. Byl u 311. bombardovací perutě. Po návratu do vlasti byl členem vládní letky, ale krátce na to byl z armády vyhozen a pracoval v dolech a hutích.V r. 1965 byl částečně rehabilitován, plně rehabilitován byl až v r 1989, kdy byl také povýšen na plukovníka.

 

Dr. Thomas Klestil in memoriam

Dr. Thomas Klestil v r.   1957 úspěšně dokončil studium na Vysoké škole mezinárodního obchodu a poté svou profesní kariéru zasvětil státní službě. Působí na OECD v Paříži, pak je obchodním atašé v New Yorku odkud nastupuje na post tajemníka spolkového kancléře dr. Klause. Díky jeho úsilí v r. 1974 přesídlila řada organizací a agencií OSN do Vídně. V roce 1978 se stává velvyslancem Rakouska při OSN, v r. 1982 je velvyslancem Rakouska v USA. V r. 1992 úspěšně kandiduje na pozici prezidenta, tuto funkci obhájil i v r. 1998. K ČR měl velmi přátelský vztah, což dal vícekráte najevo. Spolu s prezidenty ČR, Německa a Maďarska stál u zrodu pravidelných setkání středoevropských prezidentů.

 

divizní generál Ondřej Mézl in memoriam

Ondřej Mézl byl v legiích v Rusku, zúčastnil se bitev u Zborova, Bachmače a dalších. Do vlasti se vrátil v hodnosti podplukovníka a působil v různých velitelských funkcích, na konec jako velitel armádního sboru v Košicích, kde organizoval odsun armády i civilistů z jižních oblastí zabraných Maďarskem. V r. 1939 odchází do zahraničí a stává se velitelem Československých jednotek na Blízkém a středním východě pod jménem Andrej Gak. Později byl styčným důstojníkem Československých jednotek ve štábu generála Eisehowera. Jeho manželka byla za války vězněna v koncentračním táboře, v roce 1948 emigroval, v roce 1968 zemřel. Jeho dvě dcery dodnes žijí v USA.

 

II. ŘÁD T. G. MASARYKA

 

Anděla Dvořáková

Paní Anděla Dvořáková je významnou představitelkou a reprezentantkou konkrétních odbojových Sdružení - domácího odboje a partyzánů, Českého národního povstání, politických vězňů a pozůstalých, zahraničních vojáků 2. světové války. Do Českého svazu bojovníků za svobodu vstoupila již v r. 1946, prošla všemi funkcemi po svém zvolení do čela ČSBS všechny funkce opustila. Aktivně působí na spolupráci s odbojáři ve světě Udržuje kontakty s mezinárodními organizacemi účastníků války. Aktivně podporuje činnost našich členů v Mezinárodních výborech koncentračních táborů. Její dlouholetá práce přispívá k vlastenecké výchově nových generací.

 

Josefina Napravilová

Paní Josefina Napravilová za pražského květnového povstání pomáhala ošetřovat raněné. V dalších květnových dnech pracovala ve stanici Červeného kříže, kam přicházeli také lidé shánějící zprávy o svých příbuzných a hlavně dětech. Začala se o osudy dětí zajímat a vyhledávala české děti po celé Evropě. Podařilo sejí vypátrat 40 českých dětí. Spolupracovala i s lidickými ženami na hledání dětí z Lidic. Po převratu žila ve Vídni se svým manželem a když umřel přestěhovala se do Kanady.V r. 1994 se vrátila do vlasti a žije v Bechyni.

 

plk. Květoslav Prokeš in memoriam

Květoslav Prokeš složil maturitu a stal se žákem vojenské akademie. Jako důstojnický čekatel byl poslán na 3 roky do Francie. Během okupace se zapojil do odboje a aby se vyhnul zatčení odjel do Maďarska, kde byl zatčen a vězněn, ale po 4 měsících se mu podařilo uprchnout do Jugoslávie a pak přes Francii do Anglie. Bojoval s jednotkami svobodných Francouzů, pak ve Spojenecké vojenské misi, v březnu 1945 se připojil k československým jednotkám v Košicích. V r. 1949 byl zatčen a obviněn z přípravy ozbrojeného protistátního puče a odsouzen k trestu smrti. V listopadu 1949 byl na Pankráci popraven.

 

Josef Sousedík in memoriam

Josef Sousedík byl horlivým zastáncem masarykovských ideí demokracie a humanity. Byl na ruské i na italské frontě, pak hájil Slovensko proti Maďarům. Dlouhá léta byl starostou Vsetína a za jeho působení došlo k nebývalému rozvoji města. Měl i svoji elektrotechnickou továrnu, kde úspěšně prezentoval své vynálezy a patenty v tomto oboru. Za války se zapojil do protinacistického odboje, byl několikrát zatčen a vězněn, vždy se mu podařilo vrátit se zpět. Při posledním zatčení v r. 1944 byl vyslýchán nelidským způsobem a posléze zastřelen.

 

RNDr. Josef Veverka in memoriam

Josef Veverka vždy zastával ideály svobody a humanity. V roce 1940 byl poprvé zatčen při distribuci protinacistických letáků a byl odsouzena na 2 roky.. Pak byl vězněn ještě v letech 1944-1945. Vletech 1945-48 byl poslancem Národního shromáždění, v r. 1949 interno ván v pracovním táboře, v r. 1950 zatčen a odsouzen na 12 let vězení. V novém procesu v r, 1954 byl odsouzen na doživotí. Z vězení byl propuštěn v r. 1964 až po intervenci Labour Party. Výrazně se angažoval v r. 1968, kdy stál v čele K 231 a aktivní byl i v KANu. Za celoživotní neohrožené demokratické postoje a dlouholeté věznění z politických důvodů je navrhován na státní vyznamenání.

 

III. MEDAILE ZA HRDINSTVÍ

 

plk.v.v. Josef Bernat in memoriam

 

Josef Bernat patřil k nejvýznamnějším č        eskoslovenským bombardovacím letcům ve Velké Britanii. S okupací vlasti se nesmířil a přes Polsko a Francii se dostal k 311. bombardovací peruti. Po dovršení předepsaného turnusu působil jako inspektor v Anglii i v Kanadě. V protektorátu jeho rodina byla internována ve Svatobořicích. Po válce se vrátil s celou rodinou do republiky a stal se důstojníkem z povolání. Po nástupu komunizmu emigroval v letadle Dakota a umožnil odlet ještě 21 dalším osobám.

 

MUDr. Václav Provazník in memoriam

MUDr. Václav Provazník byl vletech 1941 - 1945 členem ilegální odbojové skupiny „Tajemník" a v jejím rámci se také zúčastnil ozbrojeného povstání v Praze na Letné ve dnech 5.-10. května 1945. Tehdy npor. zdravotnictva MUDr. Václav Provazník byl velitelem lékařské pohotovosti protiletecké obrany Velké Prahy a během bojů za osvobození nasadil do akcí všech svých asi 70 mužů na stanovišti v Praze 7. V budově reálky zajistil zřízení obvaziště a improvizované polní nemocnice, kde byli také ošetřováni i navrátilci z koncentračních a pracovních táborů. Dne 6. května ošetřil a osobně předal syna velícího generála německých branných sil Toussainta, který byl pověřen vyjednáváním a kterého osobně odvezl na velitelství pražského odboje. Tím také přispěl k jednání o kapitulaci, kterou generál Toussaint složil do rukou generála Kutlvašra. Ještě v dubnu byl velitelem zdravotní pohotovostní jednotky na Holešovickém nádraží, kde pod jeho velením bylo zachráněno na 800 vězňů všech možných národností. 3.6.1948 byl zatčen a koncem roku odsouzen pro trestný čin spoluviny na trestném činu úkladů o republiku nejprve k trestu smrti, pak na doživotí a později byl trest změněn na 25 let. Na amnestii byl propuštěn po 12 letech. V roce 1978 zemřel a nedožil se ani morálního zadostiučinění, rehabilitován byl až v r. 1990. Během života prokázal hrdinství v boji i při záchraně lidských životů.

 

IV. MEDAILE ZA ZÁSLUHY bez udání stupně

 

Prof. PhDr. Růžena Dostálová, CSc.

Paní Růžena Dostálová je filoložka-grecistka, papyroložka a literární historička.Badatelskou pozornost věnovala především byzantské kultuře, v níž vidí dědičku klasického Řecka O tom svědčí i její souborné dílo Byzantská vzdělanost. Proto se také rozhodující měrou zasloužila o zavedení novořeckých studií i na universitě Karlově. Významné jsou její konkrétní monografie a učebnice. Kulturní přínos spočívá především v populárně vědeckých pracích, při nichž prokázala mimořádnou organizační schopnost a vlohy pro týmovou spolupráci. Z bezprostředního kulturního hlediska jsou zásadním přínosem její studie o novořecké literatuře, také i to že spolu s dr. Sgurdeu z Řecka napsala první českou učebnici novořečtiny. Za překlady z novořečtiny ji Řecká republika udělila zlatou medaili.

 

Ing. Jan Havelka

Jan Havelka vystudoval ČVUT a pracoval jako inženýr silnoproudé elektroniky. V letech 1992-2000 byl členem představenstva Hospodářské komory ČR, byl také členem vědecké rady NTM a předsedou Asociace strojních inženýrů. S turistikou začal od mládí a když skončil aktivní sportovní činnost věnoval se různým funkcím v tehdejším Svazu turistiky a organizoval stovky turistických akcí. Spolu s dalšími obnovil činnost Klubu českých turistů a stal se místopředsedou a o rok později předsedou. Je hlavním organizátorem Muzea turistiky, které bylo otevřeno v roce 2006. V r. 1997 byl zvolen prezidentem Evropské asociace turistických klubů, kde byl v roce 2001 znovu zvolen, stejně tak i v roce 2005 Významnou měrou přispěl k založení nové tradice - hvězdicového štafetového pochodu EURORANDO, který se po 5 letech opakuje. Hlavní část druhého pochodu se uskutečnila v Českých Budějovicích. Zásluhou ing. Havelky je KČT opět uznávanou společenskou organizací doma i v zahraničí a přispívá k propagaci krás naší vlasti.

 

Prof. MUDr. Stanislav Hrubý, DrSc.

Stanislav Hrubý je jedním ze zakladatelů oboru hygiena výživy a zároveň je zakladatelem významné části tohoto oboru - mikrobiologie v hygieně výživy. Jako první v ČR se začal vědecky zabývat problematikou, funkcí a významem mikroflóry trávícího ústrojí člověka. Je iniciátorem a zakladatelem systému poraden správné výživy, pro něž vyškolil mnoho desítek odborníků a přispěl tak podstatným způsobem k modernizaci vědy o výživě člověka. Celý svůj život se zabýval výchovou mladých lékařů a to na nejrůznějších úrovních. Dlouhodobě působil jako prorektor fakulty a to byl nestraníkem. Publikoval celou řadu odborných publikací, pracoval jako člen mnoha zkušebních komisí. Za mimořádný přínos k rozvoji vědy byl jmenován Čestným členem České akademie zemědělských věd, Čestným členem Společnosti hygieny a komunitní medicíny a také Čestným členem Společnosti pro výživu.

 

Jan Kaplický in memoriam

Jan Kaplický se narodil v Praze do umělecké rodiny. V roce 1968 emigroval do Velké Británie, kde v podstatě žil dodnes. Stal se představitelem high-tech architektury, on sám svůj styl nazývá organický modernismus. Jeho architektonické skvosty si můžeme prohlédnout po celé Evropě, ale i v Americe a Asii. V devadesátých letech se podařilo jeho společnosti získat Stirlingovu cenu za architekturu. V poslední době zaujal světovou veřejnost stavbou obchodního domu v Birminghamu a stavbou na londýnském kriketovém stadionu. Realizace projektu Future systems na muzeum Maserati je plánována na rok 2009.

 

plk. Václav Koutník in memoriam

Václav Koutník vystudoval úspěšně základní školy, na závěr v letech 1931-4 Vysokou školu válečnou. V r. 1939 emigroval a pracoval na odboru vojenské propagandy. V březnu 1944 byl jmenován prezidentem republiky do vládní delegace pro činnost na osvobozeném území. Při služební cestě v rámci této komise zemřel.

 

Prof. RNDr. Jiří Krupička

Jiří Krupička je český geolog, esejista, exulant a emeritní profesor University of Alberta v Edmontonu. Je to mimořádná osobnost, která v sobě spojuje špičkovou vědeckou odbornost a mimořádný morální kredit. Tyto vlastnosti jsou navíc doplněny o stálé aktivity v oblasti veřejného života. V roce 1950 za pokus poslat knihu do zahraničí byl odsouzen na 16 let. V roce 1960 byl propuštěn, pak se stal aktivním účastníkem Pražského jara a po sovětské okupaci emigroval do Kanady. Jeho vědomosti soustředil do desítek publikací. V letošním roce se dožívá 90 let.

 

Prof. MUDr. Karel Lewit, DrSc.

Karel Lewit je jednou z něj významnějších osobností české i mezinárodní medicíny v oboru rehabilitační lékařství. Je považován za zakladatele moderní funkční diagnostiky a myoskeletální medicíny. V roce 1968 byl navržen na profesuru, titul mu byl udělen až v r. 1990. Za svůj přínos získal i řadu významných ocenění, mezi které patří i čestný doktorát univerzity v Lodži. Je také čestným členem Mezinárodní federace myoskeletální medicíny - FIMM. Významnou úlohu sehrál také v oblasti školství. Ve svých 92 letech se nejenže stará o své pacienty, ale neustále se podílí na vzdělání lékařů a fyzioterapeutů. Za války bojoval ve Francii a Anglii.

 

Karel Nigrin in memoriam

Karel Nigrin vystudoval v Benešově, kde se aktivně zúčastnil kulturního dění. Vr. 1939 organizoval pomoc studentům při přechodu státní hranice. Byl zatčen a uvězněn , následně odsouzen k trestu smrti. Za pomoci přátel se mu podařilo uprchnout přes Jugoslávii, Libanon, Francii do Anglie. Stává se pracovníkem československé vlády v Londýně a po návratu domů pracuje na ministerstvu zahraničního obchodu. Po komunistickém puči je propuštěn a zapojuje se do odboje. V únoru 1949 je zatčen a odsouzen k trestu smrti, který byl později změněn pa doživotí. Nakonec byl ve vězení 17 let. V r. 1968 byl opět aktivní a založil K 231, jehož se stal předsedou. Zemřel v r. 1982. Celý svůj život věnoval boji proti nespravedlnosti, zlu a násilí, bez ohledu na sebe či svou rodinu.

 

Dr. Jan Petřík

Dr. Petřík se narodil v r. 1922 ve Vídni a navštěvoval jak českou obecnou školu, tak i českou reálku, kde v r. 1940 maturoval. Dlouhá léta zastával funkci předsedy rodičovské rady na české reálce. Po válce dokončil započaté studium medicíny a později měl také svou ordinaci, která byla určena zejména pro české krajany. Jan Petřík je již více než 50 let aktivní v české menšině, zastával i funkci místostarosty Sokolské župy a od r. 1926 se účastnil všech Všesokolských sletů. Mimo mnohých českých aktivit je i členem Rakousko - české společnosti

 

Prof. MUDr. Alexander Schirger

Alexander Schirger se narodil v Praze, ale zakrátko jeho rodiče emigrovali do USA. Po smrti rodičů v r. 1936 se vrátil do Prahy, kdy vystudoval klasické gymnázium a po válce Lékařskou fakultu. Začal pracovat v nemocnici v Táboře, to se ale nelíbilo a v roce 1951 musel opustit republiku. V USA nastoupil stáž na Mayo Clinic a zůstal až do roku 1959. O jeho vědeckém věhlasu svědčí i to, že byl dlouhá léta prezidentem Mezinárodní angiologické společnosti. Je členem 16 význačných amerických a mezinárodních společností. Publikoval na 150 vědeckých prací. Díky pomoci dr. Schirgera bylo na stáži na Mayo Clinic již 61 našich studentů. Udržuje velmi časté přátelské styky s naší republikou, mimo jiné se zasloužil o vznik Mezinárodního centra klinického výzkumu v Brně - ICRC Brno.

 

Ing. Mgr. Jana Slánská

Paní Jana Slánská s uměleckým jménem Kristina Vlachová je nezávislou novinářkou a režisérkou dokumentárních filmů. V čase normalizace byla zbavena možnosti svobodné volby, neponížila se, aby za cenu morálních kompromisů mohla dál dělat svou milovanou práci. Po listopadu 1989 se systematicky věnuje mapování zločinů komunistického režimu a v desítkách dokumentárních filmů a televizních pořadů přispívá k zachování národní paměti a odhalování pravdy o zločinech a zvůli totalitního Československa. Úzce spolupracuje s PSPD a RZ ČT na programech Nadoraz, Klekánice, Tady a teď, Fakta a s Radiem Svobodná Evropa. V letech 1992-6 byla také členkou Rady Českého rozhlasu.

 

Emil Šlusař

Emil Šlusař v době německé okupace organizoval peněžní sbírky pro rodiny, jejichž živitelé byli v koncentrácích. V srpnu roce 1948 byl zatčen, protože se zapletl do letákové aféry. Byl odsouzen na vlastizradu na 8 let. V červenci 1952 se jeho zdravotní stav prudce zhoršil a byl zažádáno o přerušení trestu. Tomu bylo vyhověno až když bylo pozdě. Otec byl rodině vydán a zakrátko nato zemřel.

 

Mirek Smíšek

Mirek Smíšek se narodil v roce 1925 nedaleko Kladna. Navštěvoval gymnázium a tam se seznámil se svým životním přítelem Štefánkem. Spolu se zapojili do odbojové činnosti a v r. 1943 odchází do Anglie. Po válce se vrací, ale již v r. 1948 jsou na cestě do Austrálie. Zde se začal zabývat keramikou a brát ji jako umění. Studoval ji jak v Austrálii, tak v Anglii, tak i v Japonsku. Dostal nabídku šéfa cihelny na Novém Zélandě a stal se z něj první keramik -umělec na Novém Zélandě. Hlavní jeho doménou jsou keramika a porcelán se solnou glazurou. Vystavuje na mnoha místech na světě a získal již mnohá ocenění. Je např. držitelem Řádu britské legie a řady novozélandských vyznamenání.

 

PhDr. Anežka Vidmanová, CSc

Dr. Anežka Vidmanová je naší přední znalkyní latinsky psané literatury středověku. Po celý dosavadní tvůrčí život se věnovala zejména studiu latinsky psané české literatury, čímž značně obohatila znalost staršího českého písemnictví a antické tradice v české kultuře. Předmětem jejího úsilí je rovněž středověká literatura evropská a i zde si získala mezinárodní věhlas. Její zvláštní zásluhou je ediční zpřístupnění několika svazků díla M. Jana Husa. Je možno říci, že Anežka Vidmanová se svou neúnavnou péčí o evropské kořeny naší kultury a české kořeny evropské kultury výrazným způsobem zasloužila o Českou republiku.
 
 
Pozn: