Kam kráčí český sport - Seminář v Senátu (21.2.2011)

V pondělí 21.2.2011 se v Jednacím sále Senátu PČR uskutečnilo již druhé setkání, které se zabývalo českým sportem, jeho problémy, způsoby financování a možným dalším vývojem. Tento seminář organizoval Výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice a průběhem tohoto setkání přítomné provázel pan senátor Petr Bratský.

Seminář měl nejen poskytnout základní informace o financování sportu, ale měl být také základnou pro komunikaci mezi zástupci různých organizací, kterých se toto téma týká. Po každém panelu probíhala diskuse, do které se mohli účastníci přihlásit.

Seminář byl rozdělen do tří panelů, první panel se věnoval financování sportu z veřejných prostředků, druhý dalšími zdroji pro podporu sportu a třetí se zabýval otázkou, zda současná legislativa vyhovuje situaci ve sportovním prostředí ČR.

 

Jako první vystoupil zástupce MŠMT ČR, pan Jan Kocourek, který uvedl, že podle jeho názoru je český sport podfinancován, a to v rozsahu od 1,9 mld. až do 3 mld. korun ročně. Dále Jan Kocourek prezentoval vývoj rozpočtu ČR v letech 2002 až 2011 ve vztahu ke sportu. Na začátku tohoto období byla částka na sport ve výši 1,2 mld, poté docházelo ke zvýšení až na 2,2 mld. (2007-2008), v současné době tato částka poklesla na 1,9 mld. korun. Podle Jana Kocourka tato částka není optimální.

 

Pokud jde o budoucnost finančního příspěvku na sport ze státního rozpočtu, MŠMT spolupracuje s Ministerstvem financí na opatřeních, které by zajistily navýšení finanční podpory.   MF v tuto chvíli připravuje dva zákony, které se budou týkat sportu a které by měly dále regulovat oblast loterií a sázení. Významným zdrojem finančních příspěvků na sport by měla být oblast hazardu

.

Dále se Jan Kocourek zmínil o jednom nestandardním druhu podpory, a to prostředků z Všeobecné pokladní správy, který byl zaveden v roce 2008 jako mimořádné opatření. S ním však do budoucna nepočítá. V návrhu rozpočtu na rok 2011 tato podpora nejdříve nefigurovala, ale po dohodě ministerstev byl i tento zdroj financování do podpory sportu zahrnut. Dále uvedl, že se diskutuje o zcela novém zákonu o podpoře sportu, kde by byly specifické úkoly pro další ministerstva, především Ministerstvo zdravotnictví.

 

Dalším mluvčím byl zástupce Ministerstva financí, Ing. Josef Coňk, který navázal na Jana Kocourka. Zdůraznil, že se sport významně podílí na vyplňování volného času mládeže a prostředky, které vyhradí MF, by měly být použity efektivně přímo na sportovní činnost.

Josef Coňk se také zmínil o Všeobecné pokladní správě jako dočasném zdroji financování.

MF tento zdroj považuje také za zcela mimořádný a doplňkový. MF má za to, že finanční prostředky na sport by měly být soustředěny do kapitoly MŠMT.

 

V roce 2010 došlo z rozhodnutí vlády ke snížení výdajů ministerstev o 10%. Toto opatření se dotklo všech oblastí, včetně zmíněné Všeobecné pokladní správy, a promítlo se i do oblasti sportu.

 

Příspěvek od zástupkyně Svazu měst a obcí ČR, PhDr. Marcely Štikové se týkal úlohy obcí (v rámci jejich samostatné působnosti) v podpoře sportu.

 

Na začátku se M. Štiková zmínila o Školské komisi Svazu měst a obcí. Vzhledem k tomu, že svaz nemá speciální komisi pro sport, zabývá se touto problematikou zmíněná Školská komise.

Svaz obcí vidí v rámci své samostatné působnosti vzhledem k oblasti sportu čtyři úlohy

a) zabezpečení rozvoje sportu pro všechny a příprava sportovních talentů, včetně podpory sportování zdravotně postižených občanů,

b) zajištění výstavby, rekonstrukce, udržování a provozování svých sportovních zařízení a jejich poskytování pro sportovní činnost občanů,
c) kontrola účelnosti využívání svých sportovních zařízení,
d) zabezpečení finanční podpory sportu ze svého rozpočtu.

 

Podle M. Štikové jsou rozdíly mezi jednotlivými obcemi velké, některé svou koncepci mají, jiné nikoli. Konkrétně se pak zástupkyně zastavila u města Třebíč jako města s příkladnou koncepcí.

 

Ve druhém panelu vystoupili i zástupci nestátních organizací.

 

Prvním řečníkem byl JUDr. Aleš Hušák, generální ředitel společnosti Sazka, a.s. V reakci na předešlé vystupující ředitel sdělil, že má dojem, že se všechny oči upínají k záchraně českého sportu v podobě zákona o loteriích a jiných podobných hrách. Tato naděje je podle něj bezpředmětná, protože v této oblasti dostatek peněz není. V konkrétních číslech, 1,5 mld. vytváří Sazka a 1,5 mld. ostatní společnosti. Tyto peníze z 90% odchází do rozpočtu obcí a měst.

A. Hušák se krátce zastavil u různých zdrojů financování sportu. Jsou to veřejné zdroje, sponzoring a vlastní zdroje, které má sport k dispozici. Dále se zaměřil na Sazku, její pozici na českém trhu a její vývoj. Zdůraznil, že Sazka nikdy neměla monopol a nemá ho ani dnes. V ČR je dnes 663 provozovatelů loterií a podobných her. (V roce 1994 to bylo 12 společností.)

Sazka vznikla v roce 1956, akciovou společností je od roku 1992. Vlastníky společnosti jsou občanská sdružení, působící ve sportu a tělovýchově, jejímiž členy je téměř čtvrtina populace České republiky. Z prostředků, které vytváří, se tradičně financuje sport a tělovýchova, volnočasové aktivity dětí a mládeže, stejně jako výstavba, provoz, údržba a rekonstrukce sportovních či víceúčelových zařízení.

V letech 1994-2010 vytvořila Sazka čistý zisk pro své vlastníky 18,5 mld. korun. Hospodářský výsledek vzrostl 3,2 krát. Obrat z neloterních služeb je v současné době 10 mld. korun.

Loterní činnost v roce 2010 dosáhla 8 miliard. Neloterní činnost tedy v obratu (ne ovšem v zisku) převyšuje loterní.

Dále zmínil novelu zákona o odpočtu DPH, která tuto společnost ve výsledku mezi lety 2009 až 2010 připravila o 1,6 mld. korun. Poté začala platit mimořádná dotace, která se označuje za „Kalouskovné“. To činilo 270 milionů korun.

Poslední oblastí, o které ředitel mluvil, je O2 Aréna, její příspěvky do rozpočtu a vytvoření pracovních míst. Aréna podle jeho slov přinesla do rozpočtu 5,4 mld korun, a ředitel navrhl, aby část z těchto peněz byla vrácena zpět sportu. Pro lepší představu uvedl konkrétní příklad, ze 45 korun, které návštěvník zaplatí za klobásu v Aréně, jde 19 korun do státního rozpočtu. V roce 2010 byl zisk Arény 50 milionů Kč.

 

Dalším mluvčím byl předseda Českého svazu tělesné výchovy, pan Pavel Kořan. Pan předseda bral tento seminář jako možnost prodiskutovat současný stav českého sportu a případně navrhnout východiska z této situace.

 

Na začátek pan předseda představil Český svaz tělesné výchovy. ČSTV je dělen na dvě komory, jedna komora je tvořena ze 72 sportovních svazů a druhá 77 okresními sdruženími, celkem je členem sdružení 9272 tělovýchovných jednot a klubů. Všichni členové jsou samostatné subjekty, které ČSTV zastřešuje, ale v žádném případě je neřídí.

 

Sportovní kluby jsou založeny na práci dobrovolníků, ČSTV eviduje 160 000 dobrovolníků s kvalifikací. Struktura příjmů tělovýchovné jednotky je následující. Vlastní příjmy představují téměř 50%, druhým největším zdrojem jsou členské příspěvky, dotace od obcí a krajů, sponzoring, státní dotace a příjem ze Sazky (7,5%). Problémem je, že se nedostává peněz na kvalitní trenéry pro mládež.

 

Pan Kořan se také zmínil o výpadku peněz od Sazky na vlastní sportovní činnost a o mimořádné dotaci z roku 2008 od MF na nahrazení chybějících peněz. Od roku 2011 nastala změna v přidělování příspěvků, kdy je příspěvek přidělován jen sportovním svazům a mnoho z nich se dostalo do finančních potíží. V současné době se hledá jiné řešení a dodatečné zdroje financování.

 

Pan Kořan naznačil možná východiska. První oblastí je samotná ČSTV a její restrukturalizace, která by se týkala především hospodářské činnosti a správy vlastního majetku. Dále je to legislativa v ČR – novela zákona o podpoře sportu, zákon o loteriích, zákon o dobrovolné službě, který by se dotýkal i dobrovolníků v oblasti sportu. Pan Kořan dále hovořil o tematických programech MŠMT, zajištění nejen finanční podpory sportu, ale také společenské uznání dobrovolníků ve sportu, protože dobrovolníků stále ubývá.

 

Dalším mluvčím byl zástupce druhého nejoblíbenějšího sportu v České republice, prezident Českého svazu ledního hokeje, JUDr. Tomáš Král.

Pan Král začal obecně o zdrojích financování ledního hokeje, které můžeme rozdělit na zdroje externí a vlastní. Externí jsou ze strukturálních fondů EU, ze státního rozpočtu, investiční programy, zdroje od ČSTV (přímo ze Sazky či z vlastní činnosti ČSTV) a další příspěvky. Zdroje interní jsou ze 70% vstupné. Pouze 5% tvoří příjmy z reklamy. V jiných evropských zemích je situace jiná. 70% příjmů představuje reklama. Pan Král tedy jako odpověď na stížnost, že přes pomalovanou lední plochu není vidět puk, vzkázal, že příjmy z reklam jsou pro sport zásadní a žádný extraligový klub se bez nich neobejde.

 

Dalším zdrojem příjmů je prodej hráčských práv a příjmy z mezinárodních soutěží, z přátelských utkání a z reprezentace. Členské příspěvky v současné době Český svaz ledního hokeje nevybírá.

 

Za největší problémy českého sportu označil podfinancování sportu a ubývání sportující mládeže. Příčinou je podle jeho názoru legislativa, kdy občanská sdružení byla převedena na obchodní společnosti bez možnosti dotací a s omezenými příjmy z reklamní činnosti.

Řešením je podle pana Krále přepracování struktury rozpočtu a využívání více zdrojů z evropských strukturálních fondů.

 

Cíl Českého svazu ledního hokeje je návrat do celosvětové špičky a navrácení sportu jako základní součást zdravého životního stylu mládeže, včetně zapojení více žen do ledního hokeje a zkvalitnění přípravy mladých hokejistů prostřednictvím kvalitních trenérů. Prostředkem pro tyto cíle může být rovněž větší spolupráce se školami.

 

Za Český olympijský výbor vystoupil jako poslední z druhého bloku Ing. Jiří Kejval, místopředseda pro ekonomiku a marketing.

V průběhu francouzského předsednictví byl vypracován materiál o tom, kdo se podílí na nákladech na sport. Z 50% jsou to sami sportovci, stát zajišťuje peníze především na reprezentaci ve výši 12%, dále jsou to obce podporující sport pro veřejnost, firmy a sponzoring.

Náklady na vrcholový sport jsou pouze 10% z celkových nákladů. Tyto náklady jsou z velké části hrazeny ze sponzoringu. Podle pana Kejvala je problém nedostatečná finanční podpora začínajících dětí.

Kapitola ve státním rozpočtu o financování sportu se podle pana Kejvala musí v budoucnosti navýšit.

Mimořádná dotace ve výši 270 milionů od MF není podle pana Kejvala částkou zásadní, která by mohla současnou situaci změnit. Pokrok může přinést změna zákonů důležitých pro sport. V současné době nemáme ani jednu desetinu prostředků potřebných k výstavbě sportovních zařízení.

 

Pan Kejval dále náklady na sport srovnával s náklady na nezaměstnanost. Ve školách chybějí pracovníci, kteří by dohlíželi na školní sportovní zařízení mimo vyučování. Stát by tedy mohl investovat do rekvalifikace těchto lidí. Své vystoupení ukončil pan Kejval výsledky studie jedné americké univerzity. Jeden dolar investovaný do sportu znamená podle ní čtyři dolary ušetřené na zdravotnictví.

 

Poslední část se týkala české legislativy. Tento blok svým vystoupením zahájil, Jan Kocourek z MŠMT. Podle jeho názoru je nezbytný nový zákon o sportu, ne pouze novela starého. Tento zákon musí zachovat definici sportu jako veřejně prospěšné činnosti. Sport má pozitivní roli v oblasti zmírňování patologických jevů ve společnosti. Zákon o sportu by měl také definovat podporu sportu ze státního rozpočtu. Další legislativní změnou by měl být zákon o dobrovolnictví, který připravuje Ministerstvo vnitra.

 

Zástupce Ministerstva financí Ing. Josef Coňk sdělil, že si ministerstvo uvědomuje, že je nezbytná změna legislativy, a proto úpravy ve zdanění sázkových společností. MF připravuje nový zákon o loteriích a počítá se sjednocením sazby části výtěžků. To se nebude týkat jen dofinancování sportu, ale i jiných problémů, se kterými se potýká státní správa a obce.

 

V současné době je ve schvalovacím procesu dílčí úprava stávajícího zákona o loteriích a jiných podobných hrách. Momentálně je tato novela projednávána v Poslanecké sněmovně PČR. Předběžný odhad účinnosti nového zákona je rok 2012, tento odhad ale může být příliš optimistický.

 

Poslední přispěvatel, pan Pavel Kořan předseda Českého svazu tělesné výchovy, se vyjádřil k diskutované koncepci státní podpory sportu v ČR. Ta vznikla v létě roku 2010 ve spolupráci s Olympijským výborem a týmem odborníků. Poprvé nastala shoda jak státních úředníků, tak zástupců sportovních organizací. Je to tedy poměrně vyvážený a nadčasový dokument. Pan Kořan tuto koncepci podporuje a požádal o její schválení vládou.

 

Senátor Bratský v závěru poznamenal, že cílem semináře nebylo vyřešit všechny problémy, je ale nutné upozornit na věci, které nejsou v pořádku a na kterých bychom měli pracovat.

 

Přiložené obrázky

  • 110221_Sport01.JPG, 173 kB
  • 110221_Sport02.JPG, 162 kB