Senátní volby 2002 - vlastní program podrobněji

» Funkční a úsporný stát » Cesta k prosperitě » Zákon a pořádek » Vzdělání je investice » Důchodová reforma a reforma financí » Dostupnost bydlení » Podpora řešení komunálních problémů » V Evropě jako rovnoprávný partner


Funkční a úsporný stát

Stát má svým občanům účinně sloužit a má je co nejméně zatěžovat. Má se starat o jejich bezpečí. Má hájit jejich zájmy navenek. Má pečovat o chod veřejných institucí. Musí ale být levný a zdravý a nesmí občany příliš zadlužovat. Daněmi a přerozdělováním nesmí příliš tlumit hospodářský růst.

Bohužel, dnes je tomu právě naopak. Běžný občan platí státu v součtu zhruba polovinu svého výdělku. Nejprve je mu strhávána daň ze mzdy včetně zdravotního a sociálního pojištění, další vysoké daně platí při nákupu zboží a služeb. Přitom velká část těchto daní je před poplatníkem rafinovaně skryta. Na druhé straně státu peníze chybí na školství, zdravotnictví, bezpečnost, silnice, ochranu památek a čisté přírody. Navíc se stát začal zadlužovat tempem, které nemá obdoby.
Všelijaké státní podpory jsou často zneužívány velkými firmami i jednotlivci. Mnohdy stát lidem z jedné kapsy peníze bere, aby jim je do druhé dával. Celé toto přerozdělování stojí spoustu peněz. Budu se proto zasazovat o racionalizaci státních výdajů a omezení plýtvání a současně budu podporovat zjednodušení a omezení daňové povinnosti občanů.


Cesta k prosperitě

Podnikavost a práce je zdrojem hodnot, prospěchu a lepší životní úrovně všech. Hodlám odstraňovat překážky bránící plněji rozvinout osobní iniciativu a možnost postarat se o sebe. Budu podporovat opatření, která zvyšují motivaci k práci a aktivitě. Daně a přerozdělování nesmí příliš tlumit hospodářský růst.

Životní úroveň v naší zemi by se mohla blížit úrovni běžné v západní Evropě rychleji. Rychlejšímu ekonomickému růstu však brání vysoké zadlužení veřejného sektoru, špatný daňový systém a vysoká míra regulace. Bez řešení těchto tří problémů nebude náš růst zdravý a dlouhodobý. Stát musí hospodařit stejně odpovědně jako hospodaří každý z nás.
Podmínkou hospodářského růstu je, aby stát vytvářel co největší prostor a co nejjednodušší a nejlepší podmínky pro podnikavost a pracovitost občanů. Hospodářský růst nakonec umožní, aby se zvedla životní úroveň všem. Rostoucí nabídka zboží a služeb na trhu je lepší sociální politikou než státní přerozdělování a sociální dávky.


Zákon a pořádek

Klíčovým úkolem státu je zajištění podmínek pro bezpečný život občanů. Je nezbytné transformovat právní řád tak, aby v centru jeho pozornosti byl vždy občan a ochrana jeho práv, nikoliv státní byrokracie a její fungování. Občan má mít možnost dovolat se rychle a účinně svých práv.

Za nejnebezpečnější pokládám násilnou trestnou činnost. Trápí nás zejména kapsáři, vykradači bytů a aut, zloději aut a kol, noční násilníci, vandalové a výtržníci. Budu proto prosazovat zvýšení počtu policistů v ulicích. Pachatel nesmí mít více práv než jeho oběť. "Nutná sebeobrana" nesmí vést k tomu, aby se občan obával účinně bránit proti útočníkovi či zloději. Budu se zasazovat o takové reformy práva a jeho vymáhání, aby každý občan měl oprávněný pocit, že jeho práva jsou chráněna a že se jich může rychle a snadno dovolat.
Neméně závažnými problémy jsou korupce a různé daňové a celní úniky. Základní recept zůstává i zde stejný. Kompetentní policie a soudy - a méně byrokracie. Tak jako systém bezcelního svobodného obchodu odstraňuje celní zločiny, omezení byrokratických nařízení vymýtí část úplatků a zjednodušení daní omezí daňové úniky.


Vzdělání je investice

Rozumná investice do vzdělání a zvyšování kvalifikace se vyplácí. Vyplácí se nejen těm, kteří sami investují čas a peníze do svého vzdělání, ale z plodů práce vzdělaných lidí mají nakonec užitek všichni občané. Vzdělaní lidé bývají tvůrci nových výrobků a služeb, bez nichž by byl náš život složitější a méně pohodlný. Stát by proto neměl nijak bránit lidem nacházet nejlepší možné formy vzdělávání.

Dnes někteří studenti platí školné, jiní jej neplatí. Proč si má řidič platit řidičský kurz v plné výši, zatímco manažeři či umělci studují na státních univerzitách za peníze daňových poplatníků? Takový systém je nejen nespravedlivý, ale také neefektivní. Plýtvá penězi daňových poplatníků a odvádí mladé lidi od studia oborů, které jsou skutečně užitečné.
Rozumně stanovené školné nasměruje studenty do oborů, které jsou užitečné, a odradí od oborů, jejichž studium je možná pohodlné a zábavné, ale v praxi méně užitečné. Stát by ale na druhé straně neměl znevýhodňovat výnosy z investice do vzdělání (tj. vyšší příjmy) progresivním zdaněním. Když stát nechá lidem plné právo na výnosy z investice do vzdělání, umožní tím současně, aby každý, kdo nemá vlastní zdroje, mohl financovat školné na úvěr.


Důchodová reforma a reforma financí

Je nezbytně nutné změnit celý systém sociálního a zdravotního pojištění a propojit jej s daňovým systémem. Jedním z největších současných rizik je financování penzijního systému. Důchodový systém se dostal do krize, která se bude v důsledku demografického vývoje dále prohlubovat.

Hrozící deficit se již několik let oddaluje postupným zvyšováním věku odchodu do důchodu. Je však nezbytné provést takovou reformu důchodového systému, aby příjmy důchodců v budoucnu nezávisely na počtu daňových poplatníků. V budoucnu by měly být státní důchody jen částí příjmů důchodců. Druhá část by měla být výsledkem soukromého zabezpečení jednotlivců.
Stát by měl mladým lidem snížit sociální pojistné, aby jim nechal větší prostor pro soukromé zabezpečení na stáří. Současně je třeba vyhradit budoucí privatizační příjmy na překlenutí deficitu důchodového systému. Lidé, kteří budou ve stáří pracovat, by neměli být nijak znevýhodněni.


Dostupnost bydlení

Jedním z nejpalčivějších problémů, zejména v Praze je dostupnost bydlení. Je zapotřebí uskutečnit řadu vzájemně provázaných legislativních opatření, která povedou k fungujícímu trhu s byty, kdy investoři budou mít možnost a potřebu stavět i nájemní byty s širokou nabídkou jejich kvality a úrovně, a aby si mohl každý vybrat podle svých možností.

Zejména v Praze je problém s byty extrémní. Problémem trhu s bydlením v Praze je přeregulované nájemné a stav práva v oblasti bydlení a jeho důsledkem je černý trh s byty, nemožnost pronajmout byt, obtížná výměna bytu, pomalá regenerace bytového fondu a neochota investorů stavět nájemní byty. Nedostatek bytů je pociťován, přestože je u nás v poměru k počtu obyvatel podobný počet bytových jednotek jako v EU, kde takovýto nedostatek pociťován není.

Veškeré stávající podpory bydlení věc stále neřeší. Na tuto situaci doplácejí zejména nebydlící, mladí lidé a další sociálně slabší skupiny obyvatel. K tomu, aby si každý mohl opatřit byt podle svých možností je nutný fngující trh s byty

Podmínkou rozhýbání trhu s byty jsou tři opatření. Prvým je zákon o nájemném, který by měl určovat pravidla pro sjednávání nájemného a služeb s ním souvisejících. Za druhé musí být zároveň předložena novela občanského zákoníku, která zjednoduší otázky spojené s nájemní smlouvou, to znamená např. bytové náhrady, přechody nájmu bytů. A za třetí jsou to adresné sociální a vyšší příspěvky na bydlení. Stát nesmí sociální břemeno přenášet na majitele domů, to znamená, že nájemné nemá plnit nějakou sociální funkci. A na druhé straně nelze připustit, aby se lidé dostali v důsledku nějakých změn v právní úpravě nájemného do sociálně neřešitelné situace.

Rozhýbání trhu s byty prospěje především těm, kteří byt hledají nebo bydlí za nepřirozeně vysoké nájemné v bytech s neregulovaným nájemným. Prospěje i těm, kteří mají sice regulované nájemné, ale jakákoliv výměna bytu je pro ně velmi obtížná. Odstraní se spekulace s regulovanými byty a řada volných bytů se tak dostane na trh. Majitelé bytů získají motivace investovat do kvality bytů, čímž bude povzbuzeno celé stavební odvětví. Usnadní se pohyb za prací, a lepší dostupnost pracovníků a snížení dopravních nákladů povedou k vyšší efektivitě práce ve všech ostatních oborech


Podpora řešení komunálních problémů

V komunální politice existuje množství lokálních problémů, k jejichž efektivnímu řešení již nestačí vůle radnic, ale k nímž jsou zapotřebí legislativní změny. Týká se to zejména bezpečnosti, ochrany veřejného pořádku, dopravy, živnostenského podnikání apod.

Stávající zákon o pozemních komunikacích neusnadňuje postih nelegálních reklam. Městská policie nemá dostatečné kompetence neumožňující vzít v odpovědnost majitele nesprávně parkujících automobilů, např. na přechodech pro chodce. Přestupkový zákon má některé nedostatky, zejména není dobře stanoveno co je a co není přestupek v dopravě. Na tomto nedostatku stojí možnost rozšiřovat v Praze další zóny placeného stání.
Podporu vzhledem k obci si zasluhuje i policie České republiky. Např. finanční přispívání obcí státní policii je legislativním problémem.
Jiným problémem je nemožnost omezení provozní doby nočních bazarů, a chybějící povinnost vyžadování průkazů totožnosti při příjmu zboží. V noci využívají tyto služby většinou zloději a narkomani.
V rámci řešení bytové tísně některých osob by pomohla změna zákona o státní sociální podpoře, zejména změna konstrukce, výše a případně adresáta příspěvku na bydlení.


V Evropě jako rovnoprávný partner

Evropskou integraci chápu jako příležitost k budování svobody, otevřenosti a liberálního řádu. Považuji pro Českou republiku za obrovskou šanci stát se součástí prostoru, ve kterém platí svoboda pohybu osob, a v jehož rámci lze svobodně obchodovat bez cel a jiných překážek. Budu se zasazovat o to, aby Česká republika byla součástí prostoru mezinárodní spolupráce, namísto prostoru soupeření jednotlivých národů.

Bohužel Evropská unie, v níž dosud platí princip svobody pohybu osob a zboží, se stále více stává i polem pro prosazování evropských direktiv, které jsou ve prospěch jedněch a na úkor druhých. Bylo by proti původním principům evropské integrace a proti zájmům občanů České republiky, aby nemohli na rozdíl od ostatních Evropanů pracovat svobodně kdekoliv v EU nebo aby čeští zemědělci neměli právo na stejné dotace jako farmáři ve zbytku EU.
Jsem pro vstup do Evropské unie v nejbližším možném termínu, pokud bude Česká republika přijata jako rovnoprávný a respektovaný partner. Stane-li se v dohledné době Česká republika členem Evropské unie, budu vždy hájit princip mezinárodní spolupráce proti principu přehlasovávání jedněch národů druhými národy.