Reforma financí

Téma reformy financí je díky jejímu rozjezdu a medializaci poměrné známa a není zapotřebí detailně vyjmenovávat její důvody. Nejstručněji lze za hlavní důvod označit krizi veřejných rozpočtů. - tj. dochází k rozšiřování rozdílu mezi příjmy a výdaji. U nejdůležitějšího z veřejných rozpočtů – státního, dochází zejména výdajů k růstu zejména povinných (mandatorních) výdajů a ke změně jejich struktury.

Mandatorní výdaje se skládají z výdajů vyplývajících ze zákona (sociální platby [rodičovský příspěvek, porodné, přídavek na dítě, sociální příplatek, pohřebné, příspěvek na živobytí, příspěvek na péči, nemocenské pojištění, úrazové pojištění, důchodové pojištění, podpora v nezaměstnanosti, příspěvek na zdrav. postižené atd. ], příspěvek na penzijní připojištění a na stavební spoření, platba státu do zdravotního pojištění, splátky dluhů) a z výdajů vyplývajících ze smluvních závazků státu (záruky, převody mezinárodním organizacím atd.). Podobné (tzv. quasi-mandatorní) výdaje jdou na aktivní politiku zaměstnanosti, na obranu, na mzdy a platy v rozpočtové sféře a rozpracované investiční akce.

V roce 1996 činily tyto povinné výdaje celkem 64% státního rozpočtu. V r. 2002 pak již celých 82% Pokud by nedošlo ke změně pak by v roce 2009 tyto výdaje pohltily veškeré příjmy rozpočtu. Mění se také struktura těchto výdajů. Nejvýznamnější růst je v oblasti sociálního zabezpečení a sociální péče.

Cílem je tedy zastavit, nebo zpomalit nárůst těchto mandatorních výdajů, které byly způsobeny převážně levicovým populismem. Dlouhodobým řešením je jednoduchý daňový systém, příznivé prostředí pro podnikání a racionální rozpočtová politika státu. To jsou podmínky, které by v našem prostředí nejrychleji vedly k hospodářskému růstu, od kterého se vše ostatní odvíjí.

Z dlouhodobého hlediska je řešením daňová soustava. Pokud bude naše ekonomika nadále zatížena tak vysokým zdaněním nelze počítat s dostižením západní Evropy. Nejrychleji rostoucími ekonomikami na evropském kontinentě jsou dnes země s nízkými daněmi jako Irsko nebo Estonsko. Stejně tak obdivovaný hospodářský zázrak západního Německa v 50. a 60. letech probíhal při nízkých daních a nízké regulaci ekonomiky. Jakmile německé vlády zvýšily daně a podřídily ekonomiku tuhé regulaci, bylo po zázraku. To, co dává vznik prosperitě a novým pracovním místům je podnikání, hledající a využívající nové dosud neobjevené příležitosti. Vysoké daňové zatížení podnikatelů snižuje ochotu podstupovat rizika.

Stejně důležitá je reforma rozpočtové politiky. Bez výrazného snížení veřejných výdajů nelze dosáhnout ozdravení veřejných financí.

Důležitým krokem v reformě veřejných financí je důchodová reforma. Důchody dnes vyžadují více než 200 mld. Kč ročně. Důchodovému účtu a dále hrozí propad v důsledku nepříznivého vývoje porodnosti. Zásadním řešením by bylo částečné převedení průběžně financovaného penzijního systému na kapitálový systém penzijních fondů, kde by veřejný penzijní sytém poskytoval jen základní důchod.

Po zásadní reformě volají i systémy nemocenského a zdravotního pojištění. Financování zdravotní péče by bylo možné rozdělit mezi veřejné zdravotní pojištění a povinné zdravotní spoření na osobní účty. Z prvního systému by byla financována mimořádná a nákladná zdravotní péče (operace, dispenzární péče apod.) a ze zdravotních účtů by si občané hradili běžnou zdravotní péči (ambulantní ošetření, pobyty v nemocnici, léky apod.).

Rovněž náš přebujelý systém sociálních dávek, který nesl hlavní díl odpovědnosti za vysokou nezaměstnanost v přechozích letech, vyžaduje reformu (viz výše). Každá koruna daňového poplatníka, nežli skrze systém státního přerozdělování doputuje k sociálně potřebnému člověku, se značně ztenčí.

Finanční reforma je svázána i s ostatními reformami, např. s penzijní reformou, na které jsem se podílel v rámci modelu metody komplementární konverze. Podobně jsem podporoval a spolupracoval na finanční reformě se stejnou spolupracovnicí - K. Havlíčkovou.

Výsledkem byl návrh systému provázaných a postupných změn ve všech oblastech..

Návrh finanční reformy
Systém změn důchodů a dávek je společně uveden v následující tabulce "Důchody a dávky 1". (Zahrnuje změny v důchodech /starobních, invalidních, vdovských a vdoveckých, sirotčích/, v nemocenské, v příspěvcích na nezaměstnanost, v dávkách pro děti, v podpoře bydlení a v daních)
Důchody a dávky 01 - viz příloha 

Podrobněji pak v tabulce "Důchody a dávky 2"
Důchody a dávky 02 - viz příloha

Tento návrh byl prezentován na v některých odborných skupinách ODS a bezpochyby přispěl k diskusi o nastavení parametrů reformy.

S nástupem stávající koaliční vlády se situace změnila. Dne 19. záři 2007 prošel senátem vládní zákon o stabilizaci veřejných rozpočtů. Ten byl poté podepsáni prezidentem. To je podle mne začátek správných kroků viz Stabilizační balíček


Další má stanoviska související s reformou financí:

Daně - příležitost pro rovnou daň (15.12.2003)

 

 

Ministr financí Sobotka a Modrá šance pro veřejné finance (18.12.2004)

 

(hodnocení národního programu reforem vycházející z potřeby socialistické vlády vykázat reformy v rámci plánu EU rozšířit Lisabonský program do národních programů reforem).
 
 

Přiložené soubory

doc davky1 (238x121_Duchody_davky01.doc - 101 kB)
doc davky2 (237x121_Duchody_davky02.doc - 92 kB)