Neschvalujte naše další zadlužení (17.4.2012)

prosím, neschvalujte Evropský stabilizační mechanizmus, která nás pouze zadluží na několik pokolení dopředu (350 mld. Kč). Neničte naší zem.

Děkuji

Radim Ucháč, Praha

Moje odpověď

Vážený pane,

z kontextu chápu, že Vám jde o hlasování v Senátu (25.4.2012) týkající se schválení změny článku 136. SFEU. Vím, že strana Svobodných tuto změnu propojuje bez jakýchkoliv pochybností současně s automatickým přijetím ESM (Evropský stabilizační mechanismus) poté, co by ČR přijala Euro a který by měl zavazovat Českou republiku do budoucna ke garantování dluhů zemí eurozóny v řádech stovek miliard Eur. Není pravdou, že s odsouhlasením článku 136 SFEU přijímáme současně smlouvu ESM. Ta bude předmětem jiného samostatného parlamentního rozhodování.

Právní závazek ČR vstoupit do eurozóny vznikl v době, kdy žádný ESM neexistoval, takže nelze implikovat, že vstup do eurozóny se rovná povinnosti vstoupit do ESM (na tom nic nemění ani ustanovení preambule Smlouvy o ESM , protože ta představuje pouhé legislativní vodítko a není právně závazná a již vůbec ne pro jakoukoli nesmluvní stranu [mám na mysli bod č. 5 preambule, který říká: „Všichni členové eurozóny se stanou členy ESM. Jako důsledek vstupu do eurozóny by se členský stát EU měl stát člen ESM se všemi právy a povinnostmi, které mají ostatní smluvní strany.“]

Případné přistoupení ČR k této smlouvě bude suverénním rozhodnutím ČR. Tato smlouva (coby tzv. smlouva prezidentské kategorie) by musela projít vnitrostátním procesem ratifikace, k níž je nezbytný souhlas obou komor Parlamentu ČR.

Pro Českou republiku by tedy z čl. 136 odst. 3 SFEU mohly vzejít závazky, pokud by zaprvé přijala společnou měnu a zadruhé přistoupila k příslušnému stabilizačnímu mechanismu. Ve druhém případě by byl i za současného stavu do rozhodování zapojen Parlament.

pozn. 1:

V souvislosti s přijímáním Eura vznikají i otázky jaké jsou možnosti Euro nepřijmout. Je jich několik, avšak  všechny jsou v kompetenci té vlády, která bude zrovna u moci.

Před vstupem do eurozóny je zapotřebí účast v ERM II (po splnění kritéria schodku [zatím se nacházíme v řízení pro nadměrný schodek], a po splnění kritéria směnného kursu [minimálně dvouletý „pobyt“ v tzv. evropském mechanismu směnných kurzů [ERM II]). Účast v ERM II je dobrovolná. Existuje zde příklad Švédska, které je členem EU od roku 1995 a které má stejnou povinnost zavést euro jako Česko, ale právě kvůli tomu, že zatím nevstoupilo do ERM 2, nemůže euro zavést a EU nemůže žádným způsobem Švédsko ke vstupu do ERM 2 donutit, ačkoliv kritéria plní.

Další krok, kdy členský stát uplatňuje svůj aktivní projev vůle a má možnost zablokovat celý proces přijímání eura, nastává při schvalování tzv. přepočítacího koeficientu, podle něhož euro nahradí měnu dotyčného státu. Podle čl. 140 odst. 3 Smlouvy o fungování EU musí být tento koeficient přijat jednomyslně.

Další možností je přijetí ústavního zákona o referendu k přistoupení do eurozony a poté vypsání referenda [Švédská vláda v rámci přistoupení do eurozony konzultační referendum vyhlásila, a poté rozhodnutí předložila parlamentu]. Bez ohledu na to, že náš systém je trochu jiný, lze potenciálně přijmout ústavní zákon o jednorázovém referendu na toto téma.

pozn. 2:

Pokud bychom neodsouhlasili článek 136 Lisabonské smlouvy, tak ESM bude platit i bez tohoto schválení. Začátek jeho působení bude přesunut na  1.7.2012 (původně měl fungovat od r. 2013), z toho je patrné, že členové eurozony ani neočekávali, že se ratifikační proces stihne ve všech členských státech. Smlouva o ESM může vstoupit v platnost i bez schválení změny čl. 136 SFEU. Tato změna pouze přizpůsobuje zavedení ESM podmínkám evropského (a v případě SRN i ústavního) práva.