Podpora vědy a výzkumu (24.8.2009)

Tomas Kalina: Vážený pane senátore, ve Vaší volební kampani jste se představoval jako vědec. Jakožto mladý vědec na univerzitě (33 let) jsem velmi znepokojen snahou RVV prosadit novou koncepci financování výzkumu. Podle záměru Rady se jedná o podporu kvality, skutečnost je ovšem přesně opačná. Hrozí, že motivace vykazování bodů povede k inflaci jednoduchých výsledků "výzkumu" v neprospěch kvalitních. Vzhledem ke složení RVV nelze vyloučit, že se jedná spíše o lobby průmyslu, která bude profitovat z ocenění vykázaných "inovací" a patentů, jejichž uplatnitelnost však hodnocena nebude. Z krátkodobého pohledu je to "jen" problém nás, vědců. Bez peněz se výzkum (v mém případě jde o finančně náročný výzkum biomedicínský) dělat nedá a povede to k přesunutí lidí do zahraničí. Vidíte dlohodobé následky této politiky pro kvalitu VŠ, konkurenceshopnost českého prostředí atd. Jste ochoten podpořit aktivity ke korekci tohoto směřování financování výzkumu? Děkuji Vám za odověď.

RNDr. Miroslav Škaloud: Vážený pane, níže uvádím odpovědi na jednotlivé dílčí otázky

 

Jakožto mladý vědec na univerzitě (33 let) jsem velmi znepokojen snahou RVV prosadit novou koncepci financování výzkumu. Podle záměru Rady se jedná o podporu kvality, skutečnost je ovšem přesně opačná. Hrozí, že motivace vykazování bodů povede k inflaci jednoduchých výsledků "výzkumu" v neprospěch kvalitních.

 

Snaha RVV o novou koncepci financování výzkumu musí vycházet z poslední novely zákona 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků. Novela reaguje na změnu evropských pravidel pro poskytování veřejné podpory v oblasti podpory výzkumu a vývoje. Česká republika je podle článku 87 Smlouvy o Evropské unii těmito pravidly vázána. Jednou z nejdůležitějších změn v evropských pravidlech je to, že již není rozhodující, zda jde o průmyslový, nebo neprůmyslový výzkum. Všechny mají nárok na institucionální podporu.

 

V §7 uvedeného zákona je uvedeno, že institucionální podporu poskytne poskytovatel výzkumné organizaci na základě zhodnocení jí dosažených výsledků tak, že její podíl na celkové výši institucionální podpory výzkumných organizací ze státního rozpočtu v daném roce odpovídá jejímu podílu na hodnotě výsledků všech výzkumných organizací dosažených v uplynulých 5 letech podle hodnocení prováděného každoročně Radou pro výzkum, vývoj a inovace.

 

Jistě se shodneme na tom, že česká v věda nějaké hodnocení potřebuje a dále na tom aby dostupné finanční prostředky byly rozdělovány efektivně a to i na základě nějakého hodnocení. Návrhy na to jak má být toto hodnocení realizováno a jak určit efektivitu výzkumu včetně základního a hodnotu výsledků je v kompetenci RVV ale konečné slovo má vždy vláda.

 

Těžko mohu svým individuálním vstupem měnit něco, co stálo velké koordinační úsilí a řadu jednání končících kompromisem. Přesto se seznámím se stanovisky dalších odborníků abych mohl v budoucnu při změně zákona uplatnit kvalifikovaná stanoviska. Názory mediálně nejvíce známých kritiků reformy, tj. V. Hořejšího a J. Zlatušky znám.

 

Přestože pravidla pro r. 2009 jsou již dána, pro rok 2010 mohou být změněna. Podle sdělení ministryně Kopicové ze dne 30.7.2009, vyzvala Rada všechny zainteresované orgány a instituce, aby předložily do 30.9.2009 svou představu, jak v oblasti hodnocení postupovat.

 

Vzhledem ke složení RVV nelze vyloučit, že se jedná spíše o lobby průmyslu, která bude profitovat z ocenění vykázaných "inovací" a patentů, jejichž uplatnitelnost však hodnocena nebude .

Pojem "nelze vyloučit" je natolik obecný, že je nepoužitelný. Nelze totiž také vyloučit, že členové rady budou plnit svou roli, tj. objektivně zpracovávat analýzy a hodnocení stavu výzkumu, navrhovat směry a proporce rozvoje výzkumu. atd. (podle statutu Rady). Kdo rozhodne které "nelze vyloučit" má větší váhu?

 

Členové rady (včetně jejich specializací) jsou uvedeni na http://www.vyzkum.cz/FrontMedailonek.aspx?idsekce=662&kod=RADA

Z tohoto seznamu vyplývá, že u třinácti členů (vynechávám předsedu vlády a ministryni školství) pokrývají jejich specializace následující obory: elektrotechnika, kybernetika, politologie, zemědělství, ekonomie, chemie, sociologie, fyzika, medicina a stavebnictví. Z toho jsou minimálně dva členové spojeni zjevně s průmyslem (předsednictvo svazu průmyslu a dopravy a Škoda holding).

 

Z obsazení rady je patrné, že většina z členů nějakým způsobem reprezentuje skupiny, které by měly mít možnost hovořit do rozdělování prostředků na vědu. Což je správné. Jsou tam zastoupeni např. místopředseda Akademie věd ČR, předseda rady vysokých škol, ČVUT, předseda a místopř. české konference rektorů, prezident Asociace výzkumných organizací, bývalý předseda Asociace děkanů lékařských fakult nebo člen předsednictva Svazu průmyslu a dopravy.

 

To, zda svou funkci vykonávají nezaujatě nemohu posoudit. K tomu mají jistě blíže pracovníci ve výzkumu. I zde je ale v případě pochybností zapotřebí položit nějaký důkaz, nikoliv jen mediálně nadužívané "nelze vyloučit".

 

Nemám zkušenosti z práce rady a nevím, jak intenzivně hledají kompromis, nebo zda průmysl přehlasovává základní výzkum. V tomto hypotetickém druhém nejméně pozitivním případě by bylo zřejmě vhodné z vašeho hlediska zřejmě změnit složení rady. To je ale zcela mimo dosah mého vlivu.

 

To zda Rada doporučí větší oceňování inovací, nežli výsledků základního výzkumu je otázkou, v konečném stádiu však rozhoduje vláda, jíž je Rada poradním orgánem. Vzhledem k statutu rady kterou jmenuje vláda, můžeme složení Rady svým způsobem chápat i jako přístup vlády a potažmo veřejnosti, která voli parlament (a ten schvaluje vládu) k vědě a výzkumu. A zcela hypoteticky si dovedu představit i to, že vláda v nějakém období může dávat akcent na podporu takového vývoje který přinese z krátkodobého hlediska největší přínos k produktivitě a konkurenceschopnosti, s tím, že v následujícím období až výkon ekonomiky dosáhne nějaké úrovně, dojde k větší podpoře základního výzkumu.

 

Z krátkodobého pohledu je to "jen" problém nás, vědců. Bez peněz se výzkum (v mém případě jde o finančně náročný výzkum biomedicínský) dělat nedá a povede to k přesunutí lidí do zahraničí .

Bez peněz na výzkum se nedají na úrovni provádět i jiné druhy bádání nežli biomedicinské. Nemohu se z nedostatku informací nyní vyjadřovat ve prospěch jakéhokoliv výzkumu i když se mi biomedicínský směr jeví jako velmi perspektivní a důležitý. Chápu, že pro Vás je důležitý každý rok a že se Vám nechce čekat ne lepší podmínky. V tom případě je přesun do zahraničí také řešení.

 

Vidíte dlouhodobé následky této politiky pro kvalitu VŠ, konkurenceshopnost českého prostředí atd.

Pokud bych vycházel z vašeho předpokladu, že je preferován více aplikovaný výzkum nežli základní, popř. že je podporován na úkor základního, pak by měl tento postup podle mého názoru za následek zhoršení konkurenceschopnosti ale spíše z dlouhodobého hlediska nežli z krátkodobého. Věřím, že až se dostaneme z (krátkodobé) negativní ekonomické situace, dojde i na potřebnou podporu základního výzkumu.

 

Existuje samozřejmě souvislost mezi prostředky na výzkum a konkurenceschopností, na konkurenceschopnost má ale vliv řada dalších faktorů, viz

http://www.skaloud.net/clanky/stanoviska/tridena-stanoviska/eu/evropa-a-obavy-ze-ztraty-konkurenceschopnosti-18-5-2008/

 

Jste ochoten podpořit aktivity ke korekci tohoto směřování financování výzkumu?

Zatím o jiných aktivitách, které bych mohl podpořit nevím. Pokud o nějakých víte (tedy o těch, za kterými stojí nějaké skupiny, např. v rámci AV, vysokých škol a pod. a které mají formu nějakého komplexního konkurenčního návrhu) dejte mi prosím vědět. Rád se s nimi seznámím a budu je konzultovat se členy RVV. Ve svých rozhodováních při budoucích legislativních úpravách k nim rád přihlédnu.

 

Ještě dvě poznámky na závěr .

1) Pokud bych měl zrekapitulovat některá sporná témata ve financování výzkumu o kterých se dozvídám z médií, pak jsou to následující:

 

a) "je patrná tendence k přerozdělení prostředků poskytovaných ze státního rozpočtu na výzkum a vývoj ve prospěch aplikovaného výzkumu na úkor základního výzkumu" [Klub českých hlav]. Podle evropské směrnice je zapotřebí ze státního rozpočtu přidělovat prostředky i průmyslovému výzkumu. Pokud jsou celkové prostředky stejné, nebo klesající, dostane se tedy relativně méně i na základní výzkum

 

b) " bodové hodnocení je špatné" [Zlatuška, Hořejší, Pačes, ..]. To je možné, ale vědecká komunita musí přijít s jiným a reálným systémem. Jeden např. nastiňuje V. Pačes (ve svém blogu na Aktualne.cz):

...všechny subjekty výzkumu samy rozhodnou co jsou jejich nejlepší výsledky. Ty každoročně nahlásí a případně zdůvodní proč je považují za významné. Počet takto uváděných výsledků může být stanoven podle velikosti subjektu.Tyto výsledky by pak byly hodnoceny skupinami důvěryhodných osobností, podobně jak jsou dnes hodnoceny projekty podávané do operačního programu EU „Výzkum a vývoj pro inovace“.

.. Obtížnější by bylo hodnocení výsledků průmyslového výzkumu a výsledků ve společenských vědách. A zde právě by bylo daleko lepší spolehnout se na rozum odborníků než na metodiku prosazovanou RVV.

neznám sice protinázory ze strany RVV, ale již na první pohled je zřejmé, že i tento systém může být kritizován z různých stran. Celkově hodnocení výzkumné práce je obtížené, a musí být vypracováno ve spolupráci s vědeckou komunitou. RVV se nyní ptá na jejich názory. 
K částečným změnám zřejmě dojde. 

 

Nedávno vyšel na dané téma článek v Respektu od jednoho profesora a přednosty kliniky a byl uvozen větou "Čeští vědci se musí mnohem víc podílet na zrodu funkčního rámce vědy. Jinak nemají právo si stěžovat". Ta se mi zdá k danému tématu velmi případné.

 

c) " s Radou vlády pro výzkum a vývoj se špatně komunikuje" a " je lobby průmyslu".

To je sice možné, ale vstup do této problematiky je také mimo mé kompetence. Je opět na vědecké komunitě aby si vybudovala vhodné komunikační kanály a dovedla přesvědčit vládu o vhodnějším složení rady.

 

d) existuje ještě řada dalších nedoladěných a sporných záležitostí, jako např. doktorandi, které školí AV a na které nedostává peníze, nebo to, že AV dostává institucionální prostředky z rozpočtové kapitoly na výzkum, ostatní subjekty výzkumu získávají tyto prostředky z rozpočtových kapitol svých ministerstev, atp. Zde existuje podle mých informací snaha tyto záležitosti měnit.

 

2) To, že na ústavy Akademie věd ČR je rozpočtový dopad větší, než jinde má své reálné příčiny, nesouvisející jen s výhradami z předchozí poznámky.

Uvádím zkráceně rekapitulaci důvodů, které vedly k tomu, že výdaje AV ČR v roce 2010 mají klesat, tak jak je uvedla ministryně Kopicová na zasedání Akademického sněmu AV ČR dne 30. června 2009.

Pro rok 2010 se v případě AV sešla řada jevů, které jsou pro ni nepříznivé. U AV ČR institucionální výdaje sice klesají na úroveň roku 2006, ale jejich výše je stále přes 4 mld. Kč ročně.

Jde o souběh zejména tří faktorů, které způsobily, že výdaje na výzkum a vývoj zdánlivě klesají celkem o 3,2 mld. Kč:

- Hlavním faktorem je ekonomická krize, díky níž nebude naplněn předpokládaný růst výdajů na výzkum a vývoj o 8%, tj. o 2 mld. Kč., zde jde o skutečný pokles. Na rok 2010 tedy zůstává zachován celkový rozpočet na výzkum, vývoj a inovace v objemu 24,85 mld. Kč.

- Druhým faktorem je zpoždění čerpání strukturálních fondů. To znamená zajistit roční alokaci na 15 % národního spolufinancování z výdajů na výzkum a vývoj. U operačních programů souvisejících s výzkumem to v roce 2010 znamená uhradit institucionální výdaje ve výši 2,5 mld. Kč. Nárůst těchto výdajů oproti letošnímu roku je 1,2 mld. Kč a je prakticky celý u operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace. O prostředky na výzkum ústavy AV ČR nepřijdou, budou o ně soutěžit s ostatními a i při střízlivém odhadu celkem získají v letech 2010 až 2013 přes 11 mld. Kč jen ze strukturálních fondů. V roce 2010 to znamená nárůst prostředků pro ústavy AV ČR o téměř 3 miliardy Kč.

- Třetím faktorem a tím, který vyvolává nejvíce emocí, je postupné ukončování výzkumných záměrů. U většiny výzkumných záměrů, které byly řešeny v letech 2005 – 2011, se v roce 2010 1/3 institucionálních prostředků bude poskytovat podle dosažených výsledků. Tento princip platí obecně pro všechny výzkumné organizace, tj. i vysoké školy a resortní výzkumné ústavy.

 

Proč je tedy rozpočtový dopad na ústavy AV ČR větší, než jinde? Odpověď na otázku, proč není možné při rozhodování o institucionální podpoře vycházet pouze z výzkumných záměrů je zdánlivě prostá: „ V době ekonomické krize už na dosavadní systém stát nemá prostředky.“ K vysvětlení se musíme vrátit do roku 2004. V tomto roce proběhlo meziresortní hodnocení návrhů výzkumných záměrů na MŠMT, které řada z členů AV kritizovala. Na výsledcích meziresortního hodnocení se poskytovatelé, včetně AV ČR, neshodli a postupovalo se podle rozpočtových pravidel, podle nichž za výdaje své kapitoly odpovídá její správce. Řada resortů, včetně AV ČR, ale vydala rozhodnutí o poskytnutí podpory výzkumných záměrů předpokládající 100 % nárůst výdajů během šesti let. Konkrétně u AV ČR to bylo na roky 2005 – 2010 na 31 mld. Kč, přičemž v roce 2004 byly výzkumné záměry ústavů AV ČR podpořeny částkou cca 3 mld. Kč. To se stalo bez možnosti zásahu ze strany Rady nebo vlády.

 

Při přípravě návrhu rozpočtu na jednotlivé roky pak samozřejmě nastala konfrontace s reálnými možnostmi státního rozpočtu, ale z hlediska zákona již šlo o závazek, který bylo nutné pokrýt přednostně. Důsledkem byl jednak velmi nerovnoměrný vývoj institucionálních výdajů v jednotlivých kapitolách. Pro srovnání – u vysokých škol byla MŠMT vydána rozhodnutí na poloviční částku za stejné období, tj. cca 15,5 mld. Kč a do letošního roku dostaly vysoké školy celkově na výzkumné záměry o 4,25 mld. Kč méně než ústavy AV ČR. Pokračování a prohlubování tohoto trendu plošným krácením již dále není možné a to zejména v situaci, kdy současná rozhodnutí nebude možné jednoduše korigovat z nárůstu výdajů na výzkum a vývoj v dalších letech. Všechny resorty včetně AV ČR usilují o co nejvíce institucionálních prostředků přidělených přímo v rozpočtu jen pro ně. Končící výzkumné záměry pro to byly ideálním nástrojem. Trend poklesu podílu prostředků, o něž se v základním výzkumu soutěží, tak v posledních letech výrazně zesílil. I proto byla novela zákona nutná, proto jsou v roce 2010 podle této novely výzkumné záměry pokryty průměrně jen ze 2/3 plánovaných výdajů.