Vyslovení nedůvěry vládě v režii ČSSD a KSČM (25.3.2009)

Současná vláda má řešení pro hospodářskou recesi, protikrizové plány NERVu jsou vysoce pozitivně hodnoceny takřka všemi odborníky.

ČSSD takové řešení nemá, odborníci ani lidé jí nevěří, a proto ztrácí body. Vládu Paroubek svrhl s pomocí čtyř přeběhlíků proto, aby zabránil realizaci těchto řešení, protože je před volbami do Evropského parlamentu nervózní z vývoje preferencí. To je vrchol neodpovědnosti a sobectví. Pád vlády vždy znamená nestabilitu, o to horší situace nastává v době krize. Koruna reagovala prudkým poklesem. Zdraží se dovoz a cena dovolených. Úvěry mohou být dražší a méně dostupné, což dále poškodí těžce zkoušené české firmy.

České předsednictví Radě EU je úspěšné, ČSSD se s tím nedokázala vypořádat, a proto iniciovala vládě nedůvěru.

Svedli jsme jako malá nová země vítěznou bitvu proti protekcionismu. Tak jsme ubránili české firmy a banky před ochranářskými opatřeními velkých států, které by nás těžce poškodily. Plán ODS boje s krizí je připravený Národní ekonomickou radou vlády (NERV) a stal se základem i evropských řešení. Prosadili jsme v celé EU možnost přeřadit služby zpět do nižší sazby DPH, což pomůže především českým živnostníkům. Na začátku roku jsme napomohli vyřešení výpadku dodávek plynu do Evropy i zažehnání další krize v izraelsko-palestinských vztazích

ČSSD se v době předsednictví zachovala nebývale nezodpovědně, svými kroky poškozuje renomé ČR v zahraničí.

ČSSD se nevyplnila předpověď, že vláda v době krize předsednictví nezvládne a budou jí klesat preference. Stal se pravý opak. Paroubek proto chtěl dosáhnout toho, aby pozice vlády v Bruselu byla slabší, aby hlas vlády v demisi nezněl už v Evropě tak silně. A to i za cenu obětování našich národních zájmů, protože nyní nás velké země nemusí brát tak vážně, stáváme se pro ně totiž další východoevropskou nestabilní zemí v krizi spolu s Maďarskem a Lotyšskem. Právě tomuto hanlivému a škodlivému obrazu Česka v EU Topolánkova vláda úspěšně bránila. Pád vlády během předsednictví je bezprecedentní krok, k němuž nedošlo 10 let. A když se tak dříve stalo v Řecku a Itálii, Evropskou unii to poškodilo. V čase krize je svržení vlády neodpovědné nejen vůči českým občanům, ale i vůči půl miliardě lidí v Unii, což samozřejmě poškodí české zájmy a naši pověst. Evropa hodnotí pád vlády negativně, naopak se raduje Rusko.

Ti, kteří hlasovali pro nedůvěru vládě, otevřeli komunistům dveře k návratu k moci. A to právě 20 let od sametové revoluce. Nyní bude velice obtížné sestavit jakoukoli vládu, kterou by přímo, či nepřímo nepodporovali komunisté. ČSSD již vládne s komunisty v krajích a bude s nimi chtít vládnout i na celostátní úrovni.

ODS bude prosazovat, aby byl v duchu ústavních zvyklostí pověřen sestavením nové vlády předseda nejsilnější strany. Pokud se tak stane, Mirek Topolánek nedopustí vznik vlády, která by se jakkoli opírala o komunisty.

P okud se nepodaří sestavit většinovou vládu bez KSČM, prosazuje ODS co nejrychlejší cestu k předčasným volbám

Pokud nebude možné sestavit většinovou vládu bez komunistů, s plným politickým mandátem a navíc takovou, která by pokračovala v boji s krizí podle našeho schváleného a úspěšného programu, jsme pro co nejrychlejší cestu k předčasným volbám. Náklady na ně by totiž byly menší než protahování nestability

ČSSD se drží hesla „čím hůře, tím lépe“ a tím poškozuje všechny občany ČR.

ČSSD nemá odvahu sama vládnout v době krize, o tom svědčí její neochota k novým volbám ještě tento rok. Jejím přáním je protahovat nestabilitu, třeba i prostřednictvím nějaké loutkové, úřednické vlády. Případně se snažit ODS vtáhnout do nějaké formy korupční velké koalice, v níž by nemohla realizovat svůj program boje s krizí a která by zametla pod koberec aféry z doby vlád ČSSD. ČSSD nevadí, že by v důsledku slabé, či korupční vlády byl dopad krize na občany ještě drtivější. Naopak - vinu by pak svedla na předchozí kabinet a ODS.

Několik poznámek

Stanovisko senátorského klubu ODS ze dne 25.3.2009

Senátorský klub ODS konstatuje že:

1) iniciátoři včerejšího hlasování v Poslanecké sněmovně dokázali, že je jim zcela lhostejný osud České republiky, její hospodářská situace a mezinárodní prestiž a pomohli raději naplnit touhu po   moci   a sobecký zájem Jiřího Paroubka.

2) demisí této koaliční vlády se KSČM přímo nebo nepřímo opět dostává k moci v České republice. Smutné a alarmující je, že se to stává 20 let po listopadu 1989.

Senátorský klub ODS vyzývá:

1) poslance a senátory ODS k jednotnému a aktivnímu   postupu při řešení současné politické krize .

2) všechny parlamentní strany v obou komorách Parlamentu ČR k nalezení co nejrychlejší cesty k předčasným volbám včetně schválení senátního návrhu o rozpuštění dolní komory Parlamentu ČR, který je již delší dobu v Poslanecké sněmovně.

Ústavní změna, která by usnadnila řešení vládních krizí.

Již dne 28.4.2005 byl odsouhlasen návrh členů senátního klubu ODS na změnu Ústavy ČR, která by usnadnila řešení vládních krizí. Jejich principem je možnost rozpustit Poslaneckou sněmovnu, jestliže vláda podá demisi a s návrhem prezidenta republiky na rozpuštění Poslanecké sněmovny vysloví souhlas nadpoloviční většina všech poslanců. Tento návrh nebyl sněmovnou přijat. Nicméně nyní nastává opět situace, která uvedenému návrhu může dodat na významu.

Případ změny vlády během předsednictví - není obvyklý, přesto se takovéto případy vyskytly. Před třinácti lety přišla o vládní většinu v italském parlamentu tehdy předsednická vláda Lamberta Diniho a v roce 1993 se během předsednictví změnil dánský kabinet.

Pokud jde o to co dosud dokázala koalice , lze těžko konkurovat některým výstižným formulacím z médií [např. Kamberský HN 25.3.2009]: Koalice snížila daně, zmírnila perverzní prvky v důchodovém systému, zrušila daňový trest za aktivitu a úspěch. Přesvědčila velkou část národa, že zdraví není zadarmo. Udělala z Česka respektovaného hráče v mezinárodní politice, který neopakuje floskule jiných státníků. A zejména - protože nejcennější věci někdy nejsou vidět - zastavila rok od roku vyšší zadlužování, které by nás mohlo přivést do maďarské či lotyšské pasti