Státní maturity opět na obzoru, pro a proti (15.8.2010)

Maturity a historie jejich odkládání

Nové pojetí maturit bylo jedním z nejdiskutovanějších bodů školského zákona již v době jeho schvalování v roce 2004. Maturitní zkouška se měla skládat ze dvou částí – z části společné a z části profilové [ve společné části by měly být povinné tři zkoušky: český jazyk, cizí jazyk a volitelná zkouška]. Zkoušky by měly být připravovány, organizovány centrálně (zejména Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a Centrem pro zjišťování výsledků vzdělávání)

 

Zavedení maturitních zkoušek v tomto pojetí bylo školským zákonem stanoveno od školního roku 2007/2008, s tím, že do té doby by měli žáci konat maturitní zkoušky podle „starého modelu“.

 

Start nových maturit ve školním roce 2007/2008 byl odložen novelou školského zákona č. 217/2007 Sb., přičemž byl založen harmonogram postupného zavedení nové podoby maturit ve dvou krocích:

- až do školního roku 2008/2009 včetně měla maturita probíhat podle „ starého modelu“. Ve školním roce 2009/2010 měla být spuštěna nová maturita, žáci by však v rámci společné části neměli konat volitelnou zkoušku;

- volitelnou zkoušku by měli žáci poprvé konat až ve školním roce 2011/2012.

 

Ani tato úprava nebyla shledána dostatečnou, neboť neodstranila zásadní pochybnost, zda je model maturity definovaný školským zákonem schopen splnit všechny cíle reformy maturitní zkoušky. Proto Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy přistoupilo k  celkové revizi právní úpravy maturitní zkoušky, jejímž výsledkem bylo předložení a následné schválení novely školského zákona č. 242/2008 Sb. (účinnost od 1. září 2009). Inovačním prvkem zásadního významu byla dvouúrovňová maturita – žák si u každého předmětu společné části zvolí, zda chce zkoušku skládat v základní či vyšší úrovni obtížnosti. Časový harmonogram zavedení nových maturit se nezměnil, změny však doznal obsah maturit v tzv. náběhové fázi, tj. ve školních letech 2009/2010 a 2010/2011. V těchto dvou letech by sice již měla probíhat nová maturita, avšak v následující modifikované podobě:

- společná část: pouze dvě povinné zkoušky, a to z českého jazyka a z cizího jazyka nebo z matematiky (zvolí si žák);

- v rámci společné části bude možné konat povinnou i nepovinnou zkoušku z téhož předmětu, což již od roku 2012 možné nebude.

[Žákům se tudíž v „náběhové fázi“ umožnilo konat v rámci společné části povinnou zkoušku z českého jazyka či cizího jazyka/matematiky v základní úrovni obtížnosti a nepovinnou zkoušku z téhož předmětu ve vyšší úrovni obtížnosti. Tím se mělo snížit riziko neúspěchu, neboť pro úspěšné vykonání společné části maturitní zkoušky by mělo postačit úspěšně vykonat povinné zkoušky].

 

Model maturitní zkoušky, poupravený zákonem č. 242/2008 Sb., se pak již přijetím zákona č. 49/2009 Sb. podstatně nezměnil, schválené změny pouze upřesnily již platná ustanovení (např. v obou částech maturitní zkoušky, tj. společné a profilové, se umožnila účast osob zajišťujících asistenční služby žákům se speciálními vzdělávacími potřebami a zpřesnila se ustanovení upravující postavení komisařů, zadavatelů a hodnotitelů).

 

Poslední platný návrh

Zatím posledního odkladu se spuštění maturit dočkalo vloni (zákon č. 378/2009 Sb., účinnost 30. října 2009), a to o jeden rok - o tento jeden rok se zkrátila náběhová fáze. Přijetí zákona tedy založilo následující časový harmonogram:

- školní rok 2009/2010: podle „starého modelu“;

- říjen 2010: generální zkouška

- školní rok 2010/2011: nová maturita, ovšem pouze se dvěma povinnými zkouškami v rámci společné části – k českému jazyku by si žák zvolil jako druhý zkušební předmět buď cizí jazyk, nebo matematiku. Zároveň se v této náběhové fázi umožňuje, aby žák vykonal z téhož předmětu povinnou zkoušku v základní a nepovinnou ve vyšší úrovni obtížnosti;

- od školního roku 2011/2012: maturitní zkouška „naplno“, tedy tak, jak je popsána v § 77 až 79 školského zákona, v platném znění (tj. tři povinné zkoušky v rámci společné části – český jazyk, cizí jazyk a třetí z výběru matematika/občanský a společenskovědní základ/informatika).

 

Pozn .:

Aktualizace - o státních maturitách rozhodla pozitivně vláda dne 18.8.2008. V současné době existuje senátní návrh senátora Chládka (senátní tisk 294) na odložení maturit o 3 roky. Ten bude projednáván na plénu Senátu dne 25.8.2010.

Deklarované cíle maturitní zkoušky

Cíle reformy maturitní zkoušky jsou podle původního zadání následující:

- objektivizace maturitní zkoušky, tj. stejné podmínky a nároky (spravedlivá maturita)

- využitelnost výsledků maturitní zkoušky (užitečná maturita)

- systémový svorník decentralizovaného středního školství (sjednocující nástroj)

- motivační faktor pro studenty, výsledek zkoušky bude více akceptovatelný jako vstupenka na VŠ a do zaměstnání (motivační prvek)

Státní maturity pro a proti

PRO:

- maturita má představovat jistou standardní míru znalostí kterou poskytují střední školy a kterou garantuje stát,

- centrálně zadávaná zkouška umožní získat objektivní, srovnatelné a jasné informace o znalostech žáků na příslušném stupni vzdělání,

- své jazykové znalosti bude moci, uchazeč prokazovat předložením maturitního vysvědčení,

- zkouška zakončující střední vzdělání je v Evropě běžná,

- vysoké školy ani zaměstnavatelé nepřikládají stávající maturitě dostatečnou váhu. Dá se předpokládat, že ji některé vysoké školy budou využívat namísto přijímacích zkoušek. Potřebují totiž vědět s jakým základem mohou u svých uchazečů počítat,

- Do přípravy státní maturity již investovalo mnoho prostředků – od roku 2000 až 2011 to bude skoro půl miliardy Kč,

- podpora sociální inkluze (pokud by ke státním maturitám nedošlo pak by si podle sdělení bývalé ministryně školství bohatší děti nadále mohli kupovat testy od soukromých firem a mohli by se na maturity připravovat efektivněji nežli děti chudé, státní maturita podmínky srovná, protože do poslední chvíle by nebyly otázky známy).

 

PROTI:

- údajná nízká úroveň připravenosti státní maturity ( např. - špatná technická vybavenost škol a nutnost vyhodnocovat testy v daném časovém limitu, neurčité pojmy např. „neúměrná míra“ počtu chyb) [ komentář: podle sdělení současného ministra školství ze dne 13.8.2010 na ČT 24, je připraveno 93% škol ],

- nízká úroveň otázek (to je na druhé straně v rozporu s obavou z přílišné obtížnosti otázek a návazných obav o velký propad u zkoušek, viz dále),

- státní maturita nebude brána všude jako vstupenka na VŠ [ komentář: a proč by měla, mnohé z vysokých škol již přijímací zkoušky nedělají, nebo je dělají specializované; to samozřejmě nevadí, ty školy, které to uznají za vhodné je použít mohou],

- někteří učitelé, kteří byli proškoleni na podzim roku 2009 nelibě nesou příliš velkou složitost zkouškového systému,

- podle některých studentů se do budoucna ze státních maturit vyvine jen další byznys pro soukromé firmy; již v současné době řada studentů vkládá do přípravných kurzů na VŠ jisté finanční prostředky s tím, že jinak by neměli šanci se na školu dostat, podobnou situaci očekávají i u státních maturit,

- možná vysoká neúspěšnost studentů při maturitách [ komentář: podle sdělení současného ministra školství ze dne 13.8.2010 se očekávat propad v úrovni 15-25%, s tím, že v současné době je neúspěšnost u maturit 12,5%, nakonec se po opravách snižuje na 2,5%, to může být u státních maturit obdobné]

- vysoké náklady [ roční provoz má stát 240 mil. Kč (nyní se jedná o úsporách ve výši 30 mil. Kč)],

- dvouúrovňová maturita (dva druhy: nižší a vyšší úroveň) [ komentář: dvoustupňovou maturitu lze skutečně považovat za populistický prvek v jehož pozadí je snaha aby na maturitu dosáhli prakticky všichni studenti],

 

Další protiargumenty, již poněkud zástupné

- poukazování na administrativní rizika a problém lidského faktoru. Existuje příklad Slovenska, kde se rozdaly testy s již vyplněnými správnými odpověďmi) [ komentář: k takovýmto chybám výjimečně může dojít, ale již je známe a dá se jim předejít],

- v případě velkého propadu u zkoušek může dojít k negativním náladám veřejnosti. Polsko v roce 2005 muselo provést na nátlak veřejnosti „maturitní amnestii“ pro ty, kteří na maturitu nedosáhli (desetitisíce neúspěšných maturantů) [ komentář: V Polsku je maturita většinou vstupenkou na VŠ, to vytváří větší tlak na její dosažení ze strany veřejnosti].

 

Stanoviska studentů:

Ve studentském prostředí lze vypozorovat tři názorové skupiny:

1. skupina se zaváděním maturitní zkoušky nesouhlasí a argumentuje tím, že se sníží úroveň jejich maturit. Poukazují na některé triviální maturitní otázky (např. zda je větší jedna třetina či jedna polovina).

2. skupina s maturitami nesouhlasí, ale z důvodu nepřipravenosti a neustálých změn, což jim brání se v problematice orientovat a začít se připravovat.

3. skupina s maturitami souhlasí a vítá je, jedná se především o žáky se zkušenostmi ze soukromých škol, kteří přešli na školy státní.

 

Veřejné slyšení o státních maturitách Senátu

Další argumenty týkající se maturit lze nalézt v záznamu z Veřejného slyšení o maturitách, které se uskutečnilo dne 14.4.2010 v Senátu. Celý přepis lze nalézt na

http://www.senat.cz/xqw/xervlet/pssenat/htmlhled?action=doc&value=55779

V tomto slyšení vystoupili jak ministryně školství, zástupce Cermatu i zástupci z odborné veřejnosti a středních škol (ředitelé, učitelé).