církve (2.10.2003)

Církve hrají ve všech státech euro-americké civilizace nezastupitelnou roli ve společenském životě. V České republice došlo po roce 1989 k některým důležitým změnám, které umožnily zrušení nejkřiklavějších instrumentů, které komunistický totalitní režim vůči církvím užíval. Přesto se však dnešní situace vztahů mezi státem a církvemi v České republice jeví jako nevyhovující ze dvou základních důvodů:

- stále platí komunistický zákon č. 218/1949 Sb., o hospodářském zabezpečení církví a náboženských společností státem, který mimo jiné ukládá povinnost státu hradit z peněz všech daňových poplatníků platy, penze a další požitky duchovním všech státem uznaných církví. Vyvstává tedy otázka proč by měl například občan bez náboženského vyznání platit ze svých daní kněze, pastory či biskupy?

- zůstává nedořešena problematická otázka restituce církevního majetku a její míry. Restituce by měly mít takovou úroveň, která by církvím umožnila finanční nezávislost na státním rozpočtu.

Domnívám se proto, že je zapotřebí co nejdříve s konečnou platností rozhodnout o restituci majetku a jeho míře, a to by se mělo týkat všech církevních právnických subjektů. Z výnosu tohoto majetku a ze soukromých darů svých členů by pak církve a náboženské společnosti měly hradit náklady na svoji činnost, aniž by tím byl zatěžován státní rozpočet. Stát by měl potom podporovat pouze charitativní, vzdělávací a kulturní aktivity církví, a to v míře, kterou poskytuje jiným soukromým subjektům.