Právo
Novela trestního řádu - zákaz zveřejňování odposlechů - omezení svobody slova, nebo zbytečné obavy? (13.2.2009)
Dne 5.2.2009 sněmovna schválila novelu trestního řádu a ve stejném tisku i novelu některých dalších zákonů, jako je přestupkový zákon, zákon o ochraně osobních údajů a trestní zákon.
Změna týkající se zveřejňování odposlechů vyvolala mediální bouři - dopis unie vydavatelů, syndikátu novinářů, vyjádření redakcí i řadu komentářů v médiích. Převážný podtext byl - omezování a potlačování "svobody slova", "novinářské práce", "veřejného zájmu", popřípadě "kriminalizace práce novinářů". Jsou jejich obavy odůvodněné?Nový trestní zákoník schválen v Senátu (8.1.2009)
Dne 8.1.2009 byl v Senátu schválen nový trestní zákoník. Ten představuje úplnou revizi platného trestního zákona. Stávající zákon z roku 1961 je i přes značný počet novelizací uskutečněných po roce 1989 stále poznamenán politicko-právní doktrínou totalitního státu, která byla založena na třídním pojetí, jejíž smyslem bylo potlačovat tzv. nepřátelské třídy a nikoliv primárně chránit jedince a jeho svobody. Předchozí pokus o revizi trestního práva, který byl předložen do Parlamentu v r. 2004 ztroskotal. Nový trestní zákoník nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2010.
Nový živnostenský zákon (1.7.2008)
Nový živnostenský zákon vstoupil v platnost 1. července tohoto roku. Vláda předložila sněmovně návrh zákona 14.11.2007. Dne 13.2.2008 byl ve sněmovně s některými pozměňovacími návrhy schválen. Senát jej pak bez připomínek schválil dne 20.3. 2008. Prezident jej podepsal 2.4.2008.
Antidiskriminační zákon podruhé v Senátu (24.3.2008)
Implementace antidiskriminačních směrnic do našeho právního řádu prostřednictvím souhrnného antidiskrinnačnho zákna byla již v Senátu projednávána a to na 9. schůzi dne 26.1.2006. Návrh byl v Senátu pro neurčitost pojmů, pro rozšiřování nebezpečného pojetí presumpce viny a také z důvodů omezování osobní svobody zamítnut. Aktivistický přístup tehdejší vlády navíc rozšiřoval některá opatření nad rámec směrnic. Nyní přišla další verze antidiskriminačního zákona, a to ve formě, téměř čisté aplikace evropských směrnic a to navíc pod sílící hrozbou sankcí za nepřijetí tohoto druhu legislativy.
Antidiskriminační zákon - více škody nežli užitku (26.1.2006)
Na 9. schůzi Senátu dne 26.1.2006 byla projednána vládní předloha „antidiskriminačního zákona“. Vláda deklarovala, že čl. 3 Listiny základních práv a svobod není efektivním zajištěním práva na rovné zacházení a ochranu před diskriminací. Dalším důvodem předložení byla snaha vyhovět novým evropským předpisům, kdy povinnost zajistit rovné zacházení se podle požadavků evropských antidiskriminačních směrnic v současně době již nevztahuje pouze na oblast pracovněprávních vztahů podle zákoníku práce, ale i na široký okruh dalších právních vztahů. Návrh byl v Senátu pro neurčitost pojmů, pro rozšiřování nebezpečného pojetí presumpce viny a také z důvodů omezování osobní svobody zamítnut.
Jak zlepšit vymahatelnost práva (28.11.2003)
Vymahatelnost práva má vliv na řádné fungování řady oblastí našeho života. Ovlivňuje pozitivně podmínky pro podnikání a s tím související možnost hospodářského růstu. Zasahuje do rodinného, pracovního i občanského práva, a ovlivňuje zprostředkovaně např. i takové relativně vzdálené oblasti jako je dostupnost bydlení.
