§ rovnoprávnější postavení poškozeného v trestním řízení

Rozsáhle novelizovaný trestní řád účinný k 1. 1. 2002 poněkud zlepšuje postavení poškozeného v trestním řízení, zdaleka jej však nečiní alespoň částečně rovnoprávným s postavením a právy obviněného a obžalovaného.

Postavení poškozeného v českém trestním procesu stále odpovídá spíše sovětskému modelu trestního práva, z něhož vyplývá, že vedení procesu proti pachateli trestného činu není záležitostí poškozeného ale státu. Poškozenému může být leda dovoleno v adhezním řízení uplatnit nárok na náhradu škody (adhézní řízení je součást řízení trestněprávního, ke poškozený vystupuje jako účastník řízení a jeho práva se omezují toliko k uplatnění nároku na náhradu škody s doložením podkladů k jejímu určení). Pokud by rozhodování o tomto nároku mělo být pro trestní soud složitější (co do prokazování původu a výše nárokované částky), odkáže se na řízení občanskoprávní (z praxe je to v převážné většině případů). Poškozený se stále nemůže odvolat ani proti rozsudku o vině (kterým je např. obžalovaný viny zproštěn), ačkoliv výrok o vině obžalovaného bývá rozhodující pro uplatněný nárok na náhradu škody nejen v adhesním řízení, ale posléze i v občanskoprávním řízení, v němž si soud těžko učiní jiný právní názor (občanskoprávní soud není oprávněn rozhodovat o restu a vině dle trestněprávních předpisů), než učinil rozsudkem soud v řízení trestním. Poškozený je tak znerovnoprávněn ve svém postavení vůči obžalovanému.

Rovněž právní pomoc poškozenému ex offo je omezena na případy, kdy prokáže, že nemá dostatečné prostředky, aby si právní službu hradil sám a kdy státní orgán podle své vlastní úvahy uváží, že je vhodné právního zástupce ex offo poškozenému ustanovit.

Byla sice přijata právní úprava poskytující policejní a podobnou ochranu svědkům, znalcům apod., nikoliv však osobě potenciálně ohrožené trestnou činností. Taková osoba ještě nemusí být v postavení svědka v trestním řízení a mnohdy potřebuje ochranu mnohem více než svědek v trestním řízení. Poskytnutí či neposkytnutí takové ochrany potenciální oběti zločinu (např. vydíranému podnikateli, od kterého je vyžadováno tzv. „výpalné“ v době, kdy tato trestná činnost není zadokumentována a není vedeno trestní stíhání) je zatím plně na libovolné úvaze příslušných policejních funkcionářů, aniž by byl zákonem stanoven nárok vydírané osoby na policejní ochranu svou popřípadě i své ohrožené rodiny.