Právo - náměty

Větší pozornost by měla být v legislativě věnována problematice domácího násilí a terorizování zejména žen, dětí a starých lidí. K tomu by bylo vhodné převzít některé moderní modely právní a policejní ochrany ohrožených „slabších“ osob, podobné, jako byly přijaty v rakouském právu.

Současná právní úprava, která k tomu měla směřovat a je promítnuta do nového občanského soudního řádu, je nedokonalá a polovičatá! V rámci výkonu rozhodnutí (exekuce) je stále dlužník – povinný velmi šetřen a věřitel – oprávněný velmi znevýhodněn. V souvislosti s přijetím nové právní úpravy byly upraveny některé instituty exekuce, přičemž jsou svou povahou spíše zmatečné co do výkladu a smyslu jejich účelu. Přijmout takovou právní úpravu, která umožní téměř neomezenou exekuci všemi prostředky na veškerém majetku povinného s výjimkou nejnutnějších prostředků pro jeho obživu a to ve lhůtě, která je výhodou věřitele, nikoliv dlužníka, jak je tomu nyní.

Rozsáhle novelizovaný trestní řád účinný k 1. 1. 2002 poněkud zlepšuje postavení poškozeného v trestním řízení, zdaleka jej však nečiní alespoň částečně rovnoprávným s postavením a právy obviněného a obžalovaného.

Náš trestní zákon je v porovnání s trestáním ekonomických trestných činů velmi mírný k pachatelům závažné násilné trestné činnosti a k pachatelům vydírání. Organizovaná skupina zločinců, která vydírá např. podnikatele a vyžaduje výpalné, jinak vyhrožuje zabitím dětí popřípadě jinými újmami je ohrožena trestem odnětí svobody do 8 let. Pachatel majetkového trestného činu se škodou nad jeden milión korun je ohrožen trestní sazbou do 12-ti let. To je zjevný nepoměr hodnot!

Novela zákona o rodině ze srpna 1998, která přinesla i některé pozitivní prvky, mimo jiné přinesla i ztížení a zejména prodloužení rozvodového řízení v případě, že je třeba nejprve vyřešit v tzv. opatrovnickém samostatném řízení úpravu poměrů k nezletilým dětem, a pak v dalším řízení řešit samotný rozvod manželství.

Zrušení vyhlášky č. 32/1965 Sb. a její náhrady vyhl. 440/201 Sb., nelze jednoznačně konstatovat spokojenost či zlepšení způsobu odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění. Bylo by spíše vhodné z hlediska připravované velké novely občanského zákoníku přijmout ustanovení o odškodňování bolesti, utrpení, psychické újmy a ztížení společenského uplatnění v rámci řízení na ochranu osobnosti podle stejných principů, jako je odškodnění imateriální újmy v případě útoku na čest.