daně - příležitost pro rovnou daň (15.12.2003)

V souvislosti s reformou veřejných financí se původně očekávala i daňová reforma - k té ale nedošlo, pouze byla - bohužel málo - snížena daň z příjmu právnických osob, ostatní daně buď zůstaly beze změny nebo se dokonce zvýšily. Na skutečnou daňovou reformu bychom však neměli zapomínat.

Na jaře letošního roku se rozsáhle debatovalo o návrhu tzv. "rovné daně", se kterou přišla ODS. Návrh byl - zejména politiky konkurenčních stran - různě zesměšňován, přitom by stálo za to se k tomuto návrhu, bez ideologických předsudků, vrátit.

Nikdo nenavrhuje, aby byla okamžitě a najednou zavedena rovná daňová sazba ve výši 15 %. Daňová reforma je celý komplex postupných změn, směřujících nejen ke snížení celkového daňového zatížení občanů i podnikatelů, ale také k administrativnímu zjednodušení a omezení daňových úniků. Dnešní systém plný výjimek, osvobození, odpočtů, různých sazeb, odpisů atd. je nejen nepřehledný a administrativně náročný, ale k tzv. "daňové optimalizaci", ať už v rámci zákona či mimo něj, přímo vybízí.

Daň z příjmu právnických osob je nutné snižovat rychle a radikálně. Mírné snížení totiž skutečně přinese pouze to, co očekává ministr financí - nižší objem vybraných daní. Radikální snížení by však zdánlivě paradoxně mohlo objem vybraných daní zvýšit. Firmám by se totiž "daňová optimalizace", která má samozřejmě svoje náklady, přestala vyplácet. Dostatečně nízká sazba by mohla i přilákat zisky ke zdanění ze zahraničí.

U daně z příjmu fyzických osob není nutné postupovat tak rychle, možné je nejen snižovat sazbu, ale zpočátku především rozšiřovat nižší daňová pásma. I tak by snižování na 15 % sazbu nemělo trvat dlouho.

Obojí snížení daní by totiž pomohlo růstu ekonomiky - a to znamená i vyšší daňový výnos. Mimoto snížení daní snižuje i daňové úniky a může přilákat zisk ke zdanění.

"V roce 1981 snížil Ronald Reagan horní sazbu daně z příjmu z 50 % na 28 % a objem vybraných daní vzrostl během 80 let zhruba na dvojnásobek. V Rusku prezident Putin zavedl v roce 2001 dokonce rovnou daň z příjmu fyzických osob ve výši pouhých 13 % a objem vybraných daní se zvýšil o 46 %, resp. 28 % po započtení inflace. Do Ruska se zároveň začaly vracet peníze, které předtím mnozí drželi v zahraničí." (Pavel Kohout, analytik PPF). Aplikace takto razantně snížené daně v různých zemích a takto shodné důsledky svědčí o obecné platnosti takovéto vazby mezi příčinou a následkem.

V souvislosti s požadavkem EU na přeřazení některých výrobků a služeb ze snížené sazby DPH do základní slýcháme, že "je to požadavek EU". Zcela se však vynechává upřesnění - EU požaduje na řadu komodit zdanění základní sazbou, o její výši si však rozhoduje každá země sama (spodní hranice je právě 15%). Např. v Německu je základní sazba 16 %. Můžeme se tedy na jedné straně rozhodnout, že snížená sazba bude 15 % a zvyšovat daň pouze na tuto úroveň. Zároveň by se u všech výrobků a služeb, zařazených do základní (vyšší) sazby, daň na těchto 15% snížila. Jednotná daň by znamenala nedeformované podmínky pro spotřebitele, protože by ovlivňovala ceny všeho zboží a služeb stejně.

Není samozřejmě možné okamžitě zrušit odpisy - tím by došlo k příliš velkému výpadku státních příjmů. Můžeme ale zkracovat odpisové doby a zvyšovat hranici pro neinvestiční výdaje po dobu několika let a potom se rozhodnout, zda je zrušit úplně nebo takto omezené ponechat.

Možný postup při zkracování odpisových dob:

1. Dvakrát, poprvé co nejdříve, podruhé za dva, maximálně tři roky, zkrátit odpisové doby následujícím způsobem:


Tabulka 1: Odpisové skupiny a minimální doba odpisování
skupina dnešní odpisy [roky] 1. krok [roky] 2. krok [roky]
1 4 3 2
2 6 4 2
3 12 9 6
4 20 16 12
5 30 25 20
6 50 zrušit zrušena


Pozn: Šestá skupina byla zavedena nově s platností od roku 2004

Zároveň by se limit pro odpisování z dnešních 40.000 Kč (naposledy zvýšen v roce 1998), zvyšoval každoročně o 20.000 Kč.

2. Třetím krokem by byla systémová změna: Přechod z kategorizace podle druhu investice do kategorizace podle hodnoty a zároveň omezení počtu odpisových skupin:

Tabulka 2
skupina Hodnota investice v Kč Minimální doba odpisování
1 do 1 milionu 2 roky
2 1 - 5 milionů 5 let
3 nad 5 milionů 15 let



Vhodné by bylo rovněž zvýhodnit technické zhodnocení, a to tak, že by technické zhodnocení bylo vždy v nižší odpisové skupině, než vlastní pořízení majetku. Zejména v souvislosti se zanedbaným bytovým fondem, kde investice spadají do nejvyšší skupiny, by to mohlo přispět k jeho regeneraci. Takže technické zhodnocení do 5-ti milionů by se odpisovalo 2 roky a nad 5 milionů 5 let.

Pravidla pro odpisování by byla zcela shodná ve všech případech, zmizely by jakékoli výjimky, a speciální pravidla pro různé druhy investic či různé typy plátců.
Odpisování by bylo rovnoměrné, každoročně by se odpisoval podíl hodnoty investice a doby odpisování.

3. Po kvalifikovaném vyhodnocení dopadů předcházejících kroků by v případě příznivých výsledků bylo možno přikročit k úplnému zrušení odpisů - jakoukoli investici by bylo možné odepsat (= dát do nákladů) v roce pořízení.


Pokud jde o daňové úlevy, není je možné všechny - a nikdo to ani nenavrhuje - zrušit ihned. Je třeba respektovat investiční záměry, které v souvislosti s těmito úlevami vznikly - např. penzijní připojištění, hypotéky.

Je nicméně žádoucí je spolu s klesajícími daněmi postupně eliminovat. Mimoto pomůže jejich odstranění zavést regulérní podmínky na trhu, kde jsou nyní produkty, dotované daňovými úlevami, zvýhodněné proti jiným, byť třeba podobným.

Rovněž práce by měla být daněmi a dalšími odvody zatížena ve všech případech stejně a vždy pouze jednou. Není normální, když podle typu smlouvy je stejná práce daněna různým procentem, mimo to se jednou platí pojistné na sociální a zdravotní pojištění z celého příjmu, v jiném případě z určitého procenta, jindy se sice platí pojistné na zdravotní pojištění, nikoli ale na sociální (umělci) a ve čtvrtém případě se pojistné neplatí vůbec (např. tantiémy statutárních orgánů).

Celý náš systém je doslova zaplevelený neustálými změnami, novelizacemi předpisů (zákon o dani z příjmů byl novelizován po padesáté druhé!), podzákonnými normami - to samo o sobě musí zaměstnávat velké množství úředníků. Nejrůznější výjimky jsou pak živnou půdou nejen pro daňové úniky ale i pro korupci. Vysoké zdanění omezuje ekonomický rozvoj a snižuje konkurenceschopnost. Na druhé straně - nízké daně, srozumitelný systém, jednoduché daňové přiznání, stejné podmínky pro všechny a jasná pravidla jsou nejlepší podporou rozvoje ekonomiky a konkurenceschopnosti našich firem.


Viz také "Rovná daň (17.12.2003)"