Strategické cíle EU na r. 2005 – 2009 opakování starých chyb (10.4.2005)

Dne 26.1.2005 vyjádřil předseda Evropské komise Barroso své ambice týkající se priorit současné Komise na její funkční období, tj. na léta 2005 - 2009. Po dohodě se svou místopředsedkyní Wallströmovou, vydal jménem Komise dokument s názvem - STRATEGICKÉ CÍLE 2005 – 2009 s podtitulem EVROPA 2010: PARTNERSTVÍ PRO EVROPSKOU OBNOVU. Hlavním cílem by měl být obrozený a lépe zaměřený lisabonský program, který by měl dostat Evropu zpět na cestu k dlouhodobé prosperitě.


Dokument vychází z jisté modifikace cílů stanovených v Kokově zprávě o postupu Lisabonské strategie. Prakticky se příliš mnoho nemění. Nesmělý akcent na zvýšení priority v hospodářství a konkurenceschopnosti je ihned kompenzován akcenty na sociální soudržnost, solidaritu a sociální spravedlnost.

Připomeňme si, že Lisabonský program nastartovaný v r 2000 měl učinit z Evropy nejkonkurenceschopnější a nejdynamičtější ekonomiku na světě a do roku 2010 se vyrovnat Spojeným státům. Výsledek byl nulový.

V listopadu 2004 si nechala Komise vypracovat zprávu o postupu pod vedením bývalého min. předsedy Nizozemí W. Koka. Z Kokovy zprávy vyplývá, že priorit je příliš mnoho a jdou proti sobě ("nepříznivý výsledek byl zapříčiněn nadměrnou agendou, špatnou koordinací a neslučitelností priorit" [str 5]), nebo že "Lisabonský proces je o všem a o ničem" [str 17]. Dalším neúspěchem je, že Evropa ztratila v porovnání se Spojenými státy a Asií svou pozici a její společnosti jsou pod tlakem. Pokud jde o produktivitu práce ta je v Evropě na 70-ti procentech produktivity práce USA. Poválečný proces dohánění USA Evropskou unií v produkci na osobu skončil v polovině 70. let minulého století a evropská ekonomika nyní roste pomaleji než ekonomika USA. Dalším vážným problémem jsou rizika související se stárnutím populace. Jedním z důsledků bude snížení tempa růstu.

Jediné pozitivní výsledky vidí Kokova zpráva v tom, že došlo k významnému zlepšení v oblasti zaměstnanosti (zejména díky růstu dočasné zaměstnanosti). Zaměstnanost vzrostla z 62,5 % v roce 1999 na 64,3 % v roce 2003, i když nešlo pouze o plné úvazky. Na druhé straně nově vytvořená pracovní místa jsou obvykle místa s nízkou produktivitou. Dalším úspěchem je větší používání internetu ve školách, na univerzitách. To je dost málo na obnovení dynamiky růstu.

Ve snaze změnit patové zaměření priorit - hospodářství, socialismus a ochrana životního prostředí - pokouší se Komise o nový začátek lisabonské strategie, který se promítá i do pokusu o změnu priorit a to jak v novém začátku Lisabonské strategie tak v tomto dokumentu "Strategické cíle do r. 2009"

Pokusem jak změnit situaci směrem k prosperitě, je nesmělý akcent na hospodářství jako prioritní cíl oproti sociální kohezi (socialismu) a ochraně životního prostředí. Prakticky se to v dokumentu projevuje tak, že je na jedné straně patrné drobné vysouvání jedné z priorit (hospodářství, konkurenceschopnost) před ostatními. Vzápětí se to zjemňuje až popírá. Podpora hospodářství jako prvé priority se projevuje např. v požadavcích typu "odlehčit břemeno regulace na všech úrovních ", v " rovných právech na založení firmy" v "odstraňování překážek při otevírání trhů se zbožím i službami" nebo v "omezování úzkých hrdel v dopravních, telekomunikačních a energetických sítích". Barroso chce také aby Evropa investovala 3 % HDP do výzkumu. Na druhé straně jsou hospodářské priority ihned kompenzovány odkazy na sociální model, nebo na solidaritu, popř. na to, že navržené priority v hospodářství "neznamenají znevážení ostatních cílů". Aniž by se zmínil o zpomalení růstu mezd tam, kde tomu neodpovídá produktivita ihned nasazuje, že Evropa nemůže globálně konkurovat tak, že se bude hnát za nízkými mzdami nebo špatnými pracovními podmínkami. Nikde není zmínka o pružnějších pracovních vztazích, zato se dočteme o udržení a posílení oddanosti Evropy solidaritě a sociální spravedlnosti, nebo že ekonomika má sloužit lidem a nikoliv naopak.

Oproti standardní triádě doktríny udržitelného rozvoje, hospodářství, sociální koheze a ochrana životního prostředí, přichází Barroso s jejich menší proměnou: (1) prosperita, (2) solidarita, (3) bezpečnost a svoboda (4) Evropa jako světový partner. Zdánlivě chybějící ochrana životního prostředí je společně s podporou obnovitelných zdrojů integrována již rovnou do hospodářství.

Jazyk je jako vždy u těchto dokumentů opět málo srozumitelný a plný frází. Celek připomíná volební program – obecné intuitivně přijatelné proklamace, které nikoho neurazí ale také nic konkrétního neříkají. Zejména není jasné jak cílů dosáhnout.

>>>http://www.europa-kommissionen.dk/upload/application/fc905bea/udl.pdf