Proč Eurospeak používá neurčité výrazy? (26.10.2005)

Problémem „evropských“ dokumentů a proklamací je časté používání nových nebo neurčitých výrazů. Ty obvykle znemožňují dobře pochopit co mají autoři na mysli. V důsledku používání takovéhoto jazyka vzniká často oprávněný dojem, že dokumenty a proklamace jsou nic neříkající a že jsou plné frází.

Používané neurčité výrazy obsahují obvykle obecně pozitivně vnímané pojmy (jako soudržnost , udržitelnost, partnerství, korektnost, prosperita, otevřenost). Představují tedy jakési obecné dobro, neobsahují však ani náznak míry tohoto dobra nebo kritéria pro jeho posuzování, nebo způsob jak k němu dospět.


Jaký je důvod používání specifických neurčitých "evropských" pojmů

a) snaha o dosažení kompromisu. Kompromisy se promítají i do roviny významu slov. Čím jsou slova méně určitější, tím lépe lze dosáhnout kompromisu. Protože v EU je snaha po kompromisech nezbytná a mnohdy obtížně dosahovaná, použití neurčitých výrazů může být řešením. Na sděleních, které nic neříkjí se shodnete vždy. Politici pohybující se v evropských sférách jsou pozitivněji vnímání pokud dosáhnou dohody. Vytvořit dojem, že k dohodě dochází je tedy důležité i z jejich osobního hlediska.

Příklad:
sociální soudržnost = blíže nespecifikovaná snaha o blíže neurčenou "sociální rovnost". V materiálech rady Evropy je definována jako "schopnost společnosti zajistit blahobyt všem jejím členům, minimalizujíc nerovnosti a vyhýbajíc se polarizaci". The capacity of a society to ensure the welfare of all its members, minimising disparities and avoiding polarisation... (jiným ekvivalentem je sociální koherence nebo sociální inkluze)

udržitelný rozvoj = blíže nespecifikovaná tendence rozvíjet současně hospodářství, zvyšovat sociální podporu a ochranu životního prostředí. Ideální kompromis mezi pravým, levým a zeleným politickým postojem. Tato triáda záměrů nalezla svou odezvu v Lisabonské strategii. Přestože uvedené spojení je na první pohled bezkonfliktní, ukázalo se, že snaha o jeho realizaci nevedla k cíli, a to právě pro přílišnou kompromisnost, bez priorit. O tom také svědčí hodnotící Kokova zpráva .."cíle jsou proti sobě", "strategie je o všem a o ničem".


b) snaha o zamlžení skutečné podstaty problému. Jedná se o snahu změnit slovní spojení, které by sice popisovalo srozumitelně záměr, ale neznělo by příliš dobře. Spojení, které by upozorňovalo na nějaký negativně vnímaný aspekt, např. na další povinnosti, regulace, na přesuny finančních prostředků atp. Proto se zjemní, zamlží a již se s ním dá operovat pohodlněji.

Příklad:
sociální odpovědnost podnikatelů = další finanční nároky na podnikatele,
senzibilizace podnikatelů a spotřebitelů = omezení spotřeby, //Např. v Akčním plánu environmentálních technologií pro Evropskou unii .. ETAP//,

sociální partner = odbory (spojení má odvracet pozornost od toho, že se jedná o někoho hájící své skupinové zájmy a nahrazuje jej výrazem, který je vlídnější)

politická korektnost = snaha nepojmenovávat věci pravým jménem

demokratický deficit = společenství nemá standardní demokratickou kontrolu

modernizace evropského sociálního modelu = zeštíhlení zbytnělého sociálního státu, změna důchodového systému v situaci, kdy průběžný systém v budoucnosti již nezaručí důchody ve stávajícím poměru ke mzdám. Sdělovat explicitně tyto skutečnosti voličům je velmi nebezpečné pro všechna politická uskupení.

Evropská mobilita = imigrace. Komisař Fratini v r. 2007 doporučuje tuto změnu na svých webových stránkách.

Vnější soudržnost = jednotné vystupování EU vzhledem k zahraničí.

flexicurity = současná flexibilita a jistota pracovních míst. Z detailnějších podkladů lze vyčíst, že tuto zdánlivou protismyslnost lze interpretovat jako podporu flexibility míst na dobu určitou [tj. snadnější propouštění] a na druhé straně posun k větší jistotě u míst na dobu neurčitou. To by ale neznělo dobře. Tento neurčitý a na první pohled nesmyslný pojem flexicurita je tedy kouřovou clonou, která má zabránit přílišnému odporu řadových odborářů při podpoře větší flexibility pracovních vztahů, se kterou přichází Evropská komise. Pro řadové odboráře je uvedený koncept jasným útokem na nepružné trhy práce. O tom svědčí i to, že se v ulicích Lisabonu (během posledního evropského summitu /červen 2007/) uskutečnila demonstrace proti konceptu flexicurity organizovaná portugalskými odbory pod heslem „Práce s právy - proti flexicuritě“ a které se zúčastnilo více než 150 000 lidí. To je podle mne také důvod proč se Komise ve shodě s odborovými centrálami uchýlila k tomuto neurčitému, nebo dokonce na první pohled protismyslnému výrazu. Ten umožní na jedné straně nedráždit příliš řadové odboráře konkrétními pojmy a na druhé straně umožní v budoucnu podle potřeby obsah konceptu podle okolností upravit.

regularizace = legalizace, opatření, kterým stát hromadně udílí nelegálním migrantům povolení k pobytu, tzv. pobytová amnestie. Tento příklad jasně ukazuje důvod skrývání podstaty problému - umožňuje vyslovit skrytě to, co by si za normálních okolností nikdo nedovolil. Např. Poradna pro občanství, občanská a lidská práva, Poradna pro uprchlíky, Organizace pro pomoc uprchlíkům a Multikulturní centrum Praha uspořádali 8.11.2005 konferenci na téma "Nelegální migrace v České republice a její možné řešení pomocí regularizace", což přeloženo znamená "Nelegální migrace v České republice a její možné řešení pomocí legalizace této migrace", což prakticky vyjadřuje postoj: ".. nelegální činnost lze řešit pomocí její legalizace".


c) vytvoření dojmu pokroku a nových řešení prostřednictvím nových slovních spojení (která však představují známé a banální skutečnosti). Jedná se o snahu pomoci nových slovních spojení vytvořit dojem, že se jedná o nový přístup, který přinese novou kvalitu. Uplatní se při vytvoření dojmu, že jsou myšlenky, tam kde chybí. Prázdné projevy se vždy oživí novými termíny popisujícími jinak známé skutečnosti.

Příklad:
sociální kapitál = schopnosti a dovednosti
rozvoj lidských zdrojů = vzdělávání lidí
udržitelnost = stabilita


d) vycházení vstříc lobystickým požadavkům, idejím a ideologiím, jako neschopnost vzdorovat skupinovým zájmům i jako vůle po prosazení svých ideologických zájmů. Obhajovatelé skupinových zájmů i ideologové ví, že je někdy užitečné uplatnit alespoň pojem, který je z počátku neurčitý a relativně nekonfliktní. Později, poté co si na něj veřejnost zvykne, jej lze rozvíjet zadaným směrem a pod jeho praporem lze uplatňovat nové požadavky.

Jedním z příkladů takovýchto neurčitých ideologických pojmů mohou být nová sociální práva např. " právo na bydlení" nebo " právo na práci" (jak uvádí revidovaná sociální charta), nebo jedno z posledních " právo na zdraví" (jak se poprvé objevuje v Akčním programu v oblasti zdraví a ochrany spotřebitele z dubna 2005).

Podobná práva jsou totiž velmi neurčitá a dále jsou vymezena zcela jinak nežli by napovídal samotný výraz. Např. Právo na bydlení, jak je uvedeno v soc. chartě znamená pouze "podporovat dostupnost bydlení přiměřené úrovně", právo na práci znamená "dosažení co nejvyšší a nejstabilnější úrovně zaměstnanosti". Právo na zdraví však dosud nebylo v uvedeném dokumentu dále specifikováno a jeho prosazování se již zcela vymyká zdravému rozumu. Zdraví je podle WHO subjektivní pocit a má mnoho nepostižitelných aspektů včetně genetických. Bylo by nemožné se pokoušet jej na někom uplatňovat.

Jinými termíny z této oblasti jsou i nové pojmy se kterými přišli poprvé ekologické iniciativy, např. internalizace externích nákladů = zahrnutí všech (blíže neurčených) negativních dopadů souvisejících s produkcí něčeho (tj. výroba, distribuce ... ) na vrub výrobce, potažmo do ceny výrobku, bez toho aby se zhodnotily stejně všechny (blíže neurčené) pozitivní nepřímé dopady.


Existují i "evropské" pojmy, které mají konkrétní význam a souvisí se specifickými nebo výrazněji používaným mechanismy v EU.


Vysvětlení takovýchto pojmů lze nalézt v každé brožuře o Unii. Patří mezi ně:
Komitologie = způsob práce poradních orgánů komise
Acquis communautaire = práva a závazky, které již členské státy EU společně sdílí
posílená spolupráce = spolupráce (alespoň osmi) zemí ve vybrané oblasti.
Harmonizace = sjednocování standardů
Schengenský prostor - teritorium bez vnitřních hranic, zahrnující společnou vízovou politiku
Subsidiarita = rozhodování co na co nejnižší úrovni, kde je to ještě efektivní
Dvourychlostní Evropa = možnost, kdy by se jistá část členských států rozhodla integrovat rychleji, nežli ostatní členské státy
atp.