EU

  • Neúspěch Lisabonu jako důsledek Metody Unie (23.5.2005)

    Dne 23.2.2005 se v Senátu konala diskuse o Lisabonské strategii. Lisabonská unijní agenda si kladla za cíl učinit z Evropy nejkonkurenceschopnější a nejdynamičtější oblast do roku 2010 se snahou vyrovnat se Spojeným státům v produktivitě a životní úrovni. Současně identifikovala příznaky nemocné ekonomiky – pomalý hospodářský růst a vysokou nezaměstnanost.

  • Potřebujeme Evropský institut rovnosti pohlaví? (31.3.2005)

    Před relativně krátkou dobou proběhla sdělovacími prostředky informace o chystaném zřízení Evropského institutu pro rovné postavení žen a mužů, jehož sídlem by měla být Praha. Dne 31.3.2005 se návrhem na zřízení této nové agentury Evropské unie zabýval na svém plénu také Senát. Pro „demokratický“ způsob rozhodování v Evropské unii je přitom charakteristické, že český parlament předtím vůbec nebyl vtažen do diskuse o potřebnosti zřízení takovéhoto orgánu a že příslušné ministerstvo (MPSV) nebylo schopno sdělit parlamentu svou pozici s dostatečným předstihem. Přesto Senát dokázal s návrhem nařízení adekvátním způsobem naložit: Výsledkem jednání druhé parlamentní komory se totiž stalo usnesení doporučující vládě, aby vytváření nové byrokratické instituce, která by poskytovala útočiště českým feministkám, odmítla.

  • StruktEU.jpg

    Jaké změny přináší evropská ústavní smlouva (29.10.2004)

    Premiéři a hlavy států všech členských zemí Evropské unie podepsali v Římě ústavní smlouvu EU. Za ČR vyslovil s ústavou souhlas premiér a ministr zahraničních věcí. Text vypracoval Konvent složený ze zástupců členských a tehdy ještě kandidátských zemí EU, který zasedal od února 2002 do července 2003. Konventní návrh nebyl na mezivládní konferenci v Římě v říjnu 2003 přijat. Kompromisní verze byla schválena teprve letos v červnu na zasedání Evropské rady.

  • 0608-1.JPG

    Jak dál s Ústavou pro Evropu (6.8.2004)

    Na jednání Evropské rady 18.6.2004 v Bruselu byla přijata upravená Smlouva zakládající ústavu pro Evropu (pro jednoduchost dále euroústava). K jejímu slavnostnímu podepsání má dojít 29. října 2004 v Římě. Tento dokument musí projít procesem ratifikace v pětadvaceti státech Unie. V některých bude stačit její potvrzení v parlamentech, v jiných bude jako forma schválení vyžadováno referendum, ať již na základě ústavních předpisů nebo v souvislosti s politickým rozhodnutím. Poměr těchto přístupů je prozatím zhruba vyrovnaný.

  • 2506-2.jpg

    Výsledky voleb do Evropského parlamentu a jejich vliv na domácí scénu (25.6.2004)

    Ve volbách do Evropského parlamentu získali nejvíce hlasů lidovci (EEP-ED skupina Evropské lidové strany a Evropských demokratů). Mají celkem 37,7 % hlasů. Posílili o 3 procenta. Socialisté (PES - skupina Strany Evropských socialistů) si udrželi svých 27%. Nezařazených, stran nepodporujících přílišnou integraci EDD a UNN a rudých radikálů (GEU/NGL) je více nežli v minulém období (20%).

  • 2105-1.JPG

    Volby do Evropského parlamentu (21.5.2004)

    Česká republika se stala dnem 1. května tohoto roku členem Evropské unie. Dne 11. a 12. června se pak uskuteční v ČR volby do Evropského parlamentu. Tyto volby se budou konat v celé EU v rozmezí od 11. do 13. června. Je vhodné si připomenout, jak tato instituce pracuje a odhadnout jakou v ní budou mít naši poslanci pozici.

  • CrEu.jpg

    Jsme členy EU - důvody a cíle (1.5.2004)

    Je tu okamžik, na který řada z nás čekala. Někteří s nadšením, jiní s obavou. Příznivé hodnocení vychází často z čistě pocitového hlediska, např. "budeme se mít lépe, budeme-li součástí uskupení s vyšší životní úrovní", nebo "naše institucionální zakotvení na západě zajistí větší bezpečnost, bude obtížné nás opět pohltit z východu". Někdo se těší na otevřené hranice, na možnost pracovat a studovat v zahraničí, jiní na nové příležitosti a plné měšce peněz z EU a s tím na šance zlepšení hospodářské situace a infrastruktury. Někteří jen nechtějí stát stranou a jiní se zase těší, že nám již nebudou tolik vládnout naši politici.

  • Slabá místa evropské ústavy (12.11.2003)

    Pojem sjednocená Evropa, Evropa míru a spolupráce je velmi povznášející. Samotné toto slovní spojení vede řadu lidí k intuitivnímu souhlasu s návrhy, které mají v podtextu pokračování evropské integrace včetně politické. Jiným důvodem pro politickou integraci je i pokročilé vytváření jednotného hospodářského prostoru, kdy by politická integrace usnadnila řadu aktivit spojených s mezinárodním obchodem (např. přijetí Eura,) nebo na druhé straně získání většího mezinárodního vlivu.

  • Co nového přináší návrh Ústavy pro Evropu (13.10.2003)

    Od 4.10.2003 se koná v Římě mimořádné zasedání Evropské rady - mezivládní konference k budoucímu uspořádání EU - s cílem dopracování a schválení evropské ústavní smlouvy. Ukončení tohoto procesu se předpokládá do konce r. 2003. Návrh Ústavní smlouvy přináší pro stávající členské státy řadu změn. Tyto změny jsou významné i pro nově přistupující státy, které svými referendy schválili vstup do jiné Unie. Níže jsou uvedeny nejvýznamnější posuny ve fungování Unie, dané prvou a druhou částí smlouvy.

  • Máme se bát Evropské unie? (4.10.2002)

    Vstup České republiky do Evropské unie se nezadržitelně blíží. Podle výzkumu veřejného mínění zveřejněného dne 3. října 2002 ale podíl podpory pro vstup EU v naší zemi neustále klesá. Skoro polovina našich spoluobčanů (42%) se dívá na budoucí začlenění do EU s jistými obavami. Jako nejcitlivější je především vnímána obava ze zhoršení sociální situace. Pouze malé procento lidí vidí jako hlavní přínos našeho vstupu do EU zlepšení jejich životních podmínek (5%). Strach z našeho začlenění do procesu evropské integrace tak začíná pomalu převažovat nad výhodami, které by nám mohla Evropská unie přinést. Máme se ale opravdu čeho bát?

Strana: 1 2 3 4