EU

  • Co přináší Reformní smlouva (15.9.2007)

    Zdá se, že návrh nové evropské Reformní Smlouvy, která nahradí tzv. euroústavu (nepřijatou referendy ve Francii a v Nizozemí) již podle dnes existujícího mandátu bude jen její mírnou modifikací. Ze změn, které měla euroústava přinést, mají být zachovány téměř všechny, jen se tak stane méně nápadným způsobem. Jistou změnou je také posun stanovisek vládních činitelů z EU, kde většina (kromě Irska a možná Dánska) tvrdí, že se nová reformní smlouva nemusí schvalovat v referendech. Hodnocení výsledku dohody aktéry jednání se vyznačuje v podstatě všeobecnou spokojeností, přestože se mnohé jejich vyjádření vzájemně vyvracejí. Je zřejmé, že dosažení dohody bylo jedním z hlavních cílů Evropské rady.

  • Červená karta může zaručit férovou hru (22.6.2007)

    S napětím sledují mnozí z nás jednání Evropské rady v Bruselu. Média věnují tomuto zasedání evropských premiérů a prezidentů pozornost, soustřeďující se na centrální otázku: Jaké části neschválené evropské ústavy mohou oživnout v podobě nové základní smlouvy? Dvoudenní setkání Evropské rady snad nabídne některé odpovědi a otevře cestu k dalším jednáním, jež proběhnou na podzim letošního roku.

  • 270206-1.jpg

    Evropská unie v období reflexe a nový akcent na národní stát v podání D. Villepina (27.2.2006)

    Od ztroskotání ratifikace evropské ústavy ve Francii a Nizozemí zanedlouho uplyne celý rok. Řada z nás si ještě vzpomene, že tento dokument měl znamenat zásadní proměnu rozhodování v Evropské unii. Ústava měla vést k posílení nadnárodní bruselské složky oproti smluvnímu charakteru rozhodování typického pro mezinárodní organizace.

  • 3110-1.JPG

    Komunikační strategie EU aneb jak přiblížit Unii občanům (31.10.2005)

    V souvislosti s neúspěšným referendem o euroústavě nastala v Bruselu větší poptávka po komunikačních kampaních a strategiích, které by měly „přiblížit EU občanům“. Podobnou strategii zaujala i naše vláda, která v rámci Úřadu vlády založila 1.4.2005 Odbor o informování o evropských záležitostech. V červenci 2005 pak vláda schválila koncepci tohoto odboru, na jejímž základě se právě rozbíhá řada aktivit. Jejich cílem je na jedné straně dlouhodobé poskytování informací veřejnosti prostřednictvím komunikační infrastruktury a na druhé straně i organizováním propagačních kampaní.

  • Proč Eurospeak používá neurčité výrazy? (26.10.2005)

    Problémem „evropských“ dokumentů a proklamací je časté používání nových nebo neurčitých výrazů. Ty obvykle znemožňují dobře pochopit co mají autoři na mysli. V důsledku používání takovéhoto jazyka vzniká často oprávněný dojem, že dokumenty a proklamace jsou nic neříkající a že jsou plné frází.

  • 3009-1.jpg

    Lisabonská strategie v poločase a Národní plán pro ČR (30.9.2005)

    V r. 2000 hlavy států a vlád zemí EU navrhly reformní směr, který by se dotýkal jak národní tak i evropské úrovně. Cílem bylo zajistit, aby se Evropská unie rozvinula v "nejdynamičtější a nejkonkurenceschopnější ekonomiku na světě do r. 2010". Akutním důvodem se stala hrozba ztráty konkurenceschopnosti v celosvětovém měřítku, navíc v nevýhodné situací stárnutí evropské populace, a s tím, že roční růst HDP by mohl brzy poklesnout pod 1% ročně.

  • Pět důvodů pro euroústavu senátora Outraty (1.7.2005)

    V lednu t.r. europoslanec Hynek Fajmon uvedl "Pět důvodů proti euroústavě", které přehledně shrnují hlavní námitky poslanců ODS v Evropském parlamentu. Tyto námitky byly uveřejněny i v MFD. Následně senátor Outrata ve stejném deníku tyto námitky zpochybňoval. Protiargumenty senátora Outraty jsou na prvý pohled působivé, avšak nejsou zcela bez chyby. Dovolím si je níže komentovat.

  • Vstup Turecka do EU - ano či ne? (8.6.2005)

    Jedním z důvodů pro odmítnutí Evropské ústavní smlouvy ve Francii byla i obava z budoucího přijetí Turecka do EU. Byl to třetí nejsilnější důvod pro její nepřijetí (uvádělo jej 35% respondentů, kteří v referendu hlasovali proti). Jaké jsou podmínky za jakých by bylo vhodné Turecko do EU přijmout, tak aby nezpůsobilo problémy, kterých se voliči ve Francii obávali?

  • 0406-1.JPG

    Euroústava - jak dál po francouzském a nizozemském referendu (4.6.2005)

    V souvislosti s neúspěchem ratifikace Evropské ústavní smlouvy Francii a v Nizozemí se v prohlášení některých politiků a publicistů vyrojila řada silných výrazů, jako "tvrdá rána pro Evropu", "nebezpečí dezintegrace", "krize", atp. Je situace skutečně tak vážná? Jaké byly důvody pro neschválení euroústavy ve Francii? Jaké byly deklarované výhody navrhované ústavní smlouvy a v čem lze spatřovat jejich rozpor? jaké se nabízejí nyní alternativy vývoje?

  • Strategické cíle EU na r. 2005 – 2009 opakování starých chyb (10.4.2005)

    Dne 26.1.2005 vyjádřil předseda Evropské komise Barroso své ambice týkající se priorit současné Komise na její funkční období, tj. na léta 2005 - 2009. Po dohodě se svou místopředsedkyní Wallströmovou, vydal jménem Komise dokument s názvem - STRATEGICKÉ CÍLE 2005 – 2009 s podtitulem EVROPA 2010: PARTNERSTVÍ PRO EVROPSKOU OBNOVU. Hlavním cílem by měl být obrozený a lépe zaměřený lisabonský program, který by měl dostat Evropu zpět na cestu k dlouhodobé prosperitě.

Strana: 1 2 3 4