Důsledky daňových změn pro občany (15.1.2004)

Součástí vládní reformy veřejných financí jsou i změny zákonů, týkající se daní a odvodů na sociální a zdravotní pojištění. Změn je velké množství a pokusím se popsat alespoň ty nejdůležitější a jejich důsledky.

Především je třeba si uvědomit, že bez ohledu na to, zda se jedná o změnu daní přímých či nepřímých, fyzických či právnických osob, důsledky pocítí vždy spotřebitel, protože daňové zatížení firem se promítne do ceny výrobků a služeb.

U daní nepřímých je dopad zvyšování daňové zátěže zřetelný - zvyšují se daně spotřební, zvyšuje se DPH tím, že část služeb, doposud daněných 5 procenty, se přesouvá mezi ty, které jsou daněny 22 procenty. Důsledky budou citelné, a to nejen kvůli zdražení kadeřníků. Jednou z citlivých oblastí je např. zvýšení telefonních služeb a internetu - tedy to, co by mělo zůstat co nejlevnější, protože to souvisí se získáváním informací a vzděláním.

Další problém způsobí snížení limitu pro povinnost stát se plátcem DPH. Z obratu tři miliony ročně na dva s perspektivou dalšího snižování až na 1 milion - to znamená, že to zasáhne i drobné podnikatele - malé restaurace, řemeslnické dílny, obchůdky.

Jednou z dobrých zpráv je snížení daní z příjmu právnických osob v příštím roce o 1 %, v dalších letech ještě celkem o 4 %. Snížení je ovšem tak malé, že se do rozvoje podnikání patrně nepromítne, ani nepřitáhne zahraniční investory - zvlášť v porovnání s nízkým zdaněním v sousedních zemích (Slovensko 19 %). Zároveň je toto snížení zčásti "vyrovnáváno" zavedením 6. odpisové skupiny, které prodlužuje dobu odpisování některých budov z 30 na 50 let. Do této odpisové skupiny jsou zařazeny i kulturní památky, školy, knihovny, apod. Pro provozovatele to znamená, že si investice do těchto objektů nebudou moci odepsat v kratší době a budou mít tedy méně peněz na jejich opravy a údržbu.

Celkem všechny tyto změny přinesou veřejným rozpočtům navíc 27 miliard již v roce 2004. To znamená, že každý občan včetně kojenců v průměru na výše uvedené změny zaplatí v příštím roce navíc 2.700 Kč.

U daní a odvodů zaměstnanců se v podstatě nemění nic, pouze došlo ke zvýšení odečitatelné položky na dítě o 2.040 Kč ročně (poplatník s dítětem ušetří 306 - 653 Kč ročně - podle výše příjmu). Dále se valorizovaly některé méně důležité částky - např. limit pro nezdanitelný příjem. Nebyla ovšem provedena valorizace základní odečitatelné položky, ani dalších, což ve skutečnosti znamená, že dochází k reálnému zvýšení daně.

Mnohem větší dopad mají změny na živnostníky a další osoby, označované souhrnně jako OSVČ. Především se zvyšuje tzv. vyměřovací základ pro výpočet pojistného na zdravotní a sociální pojištění ze současných 35 % na 40 % v roce 2004 a v dalších dvou letech až na 50 %. To by samo o sobě nebylo nesprávné, pokud by byla vláda ochotna kompenzovat to zkrácením odpisových lhůt pro investice, to ale ochotna nebyla. Znamená to tudíž omezení prostoru pro investování - v podstatě tedy omezení těch, kteří skutečně podnikají a do svého podnikání jsou ochotni investovat. Jde totiž o to, že pokud fyzická osoba investuje - koupí např. obráběcí stroj, lékařský přístroj apod. - může si v roce pořízení odepsat (tj. dát do nákladů) pouze určitou část - podle doby odpisování - a ze zbytku musí nejen zaplatit daň z příjmu, stejně jako právnická osoba, ale i odvést sociální a zdravotní pojistné!

Další změnou, pravděpodobně s velmi negativními důsledky, je zavedení minimálního vyměřovacího základu pro pojistné a daň z příjmu. Dalo by se pochopit, pokud by byl zaveden jednotný minimální vyměřovací základ ve výši minimální mzdy pro oboje, pojistné i daň. Tak to ale není. Základ pro zdravotní pojistné a daň je vyšší, pro sociální pojistné nižší. Jinak řečeno to, z čeho neplynou pro stát vyšší závazky, má vyměřovací základ vyšší než je minimální mzda, základ pro sociální pojistné, ze kterého se vypočítávají nemocenské dávky, podpora v nezaměstnanosti a především důchody je nižší než minimální mzda. Navíc je celková částka minimálních plateb tak vysoká, že u drobných živnostníků, kteří mají skutečně příjem kolem 8 tisíc měsíčně, je celkové procentuální daňové zatížení vyšší než u osoby s příjmem nad 50 tisíc měsíčně. Je rovněž vyšší než ve stejném případě odvedou státu zaměstnavatel a zaměstnanec dohromady!

Argumentem je, že OSVČ obecně podnikají načerno, utajují příjmy, neplatí daně a pojistné. To se však nezlepší tím, že budou povinny odvádět víc. Spíše dojde k hromadnému rušení živnostenských oprávnění a k mnohem většímu rozmachu práce načerno.
Podvody je třeba řešit odhalováním a sankcionováním podvodníků a ne tím, že paní na mandlu nebo v čistírně, švadleně či majiteli malého krámku předepíšu odvody, které je prostě zlikvidují. Nedovedu si představit, jak někdo, kdo si vydělá 7.000 měsíčně, zaplatí státu 3.000, v roce 2006 dokonce 3.700 a ze zbytku dokáže žít. Mnohem spíš ukončí živnost a půjde se hlásit na úřad práce. A těm, kteří skutečně podvádějí, to bude jedno - zaplatí víc bez mrknutí, protože jejich skutečné příjmy jsou mnohem vyšší. V tomto případě lze spíše než přínos pro stát očekávat ztrátu.