Proč volit ODS? (20.10.2013)

ODS vždy cílila na ty nejdůležitější problémy, jejichž řešení přinášelo dlouhodobou a reálnou prosperitu. ODS ve srovnání s ostatními stranami vždy více akcentovala právo svobodné volby, nižší přerozdělování i nižší regulace (účinek tohoto pojetí vždy přinášel efektivnější umístění zdrojů, posílení osobní iniciativy i nová pracovní místa). Politická reprezentace ODS vykazovala vždy odvahu k nutným reformním změnám, které reagovaly na budoucí rizika. Ti, kteří jsou nyní na kandidátkách, jsou osoby, které nejsou zatíženy ani skutečnými, ani fiktivními skandály a mají za sebou většinou velmi úspěšnou práci např. v obecních zastupitelstvech, nebo zastupitelstvech městských částí. Ti všichni velkou většinou zastávají a budou zastávat nadále hodnoty, pro které řada z Vás ODS dosud volila.

Jsme jediná standardní, dlouhodobě existující a na početné členské základně založená pravicová strana. Takto širokou členskou základnou – generující nejen poslance a senátory, ale i vysoký počet starostů, primátorů či krajských zastupitelů – nedisponuje žádná politická strana napravo od středu. Naší výhodou oproti konkurenčním stranám je i dlouhodobě neměnný, na jasných liberálních, konzervativních a eurorealistických idejích a principech postavený politický program.

Co stojí za vládou koalice s ODS

Poslední vláda pod vedením ODS přinesla občanům České republiky přes některá nepopulární opatření rozhodně více pozitivního. Cílem bylo zajistit v situaci celosvětové krize podmínky pro budoucí zdravý růst České republiky a to se podařilo. Správnost vládních kroků se dříve nebo později potvrdí.

Ozdravění veřejných financí.  Vzhledem k hospodářské situaci v celé Evropě nebylo možné dosáhnout vyrovnaného rozpočtu, ale veřejné rozpočty se podařilo stabilizovat i s bezpečným výhledem . To je nejen klíčovou otázkou financování veřejných služeb každého státu, ale dokonce klíčovou otázkou suverenity státu. Země, které nešly cestou stabilizace rozpočtů a byly nuceny požádat o mezinárodní pomoc, logicky ztratily část své suverenity. Zdraví financí má význam i v důvěryhodnosti naší země. Investoři se nebojí investovat do našich dluhopisů, které se tak staly jedněmi z nejbezpečnějších v Evropě. Pokud posčítáme soukromé a veřejné dluhy, jsme druhou nejméně zadluženou zemí EU.

Pro zdravý rozvoj státu a jeho hospodářství musíme mít nejprve zdravé základy a potom můžeme uvažovat o další stavbě . Uzdravení, tedy stáhnutí deficitu po Fischerově vládě z 5,8 procenta někam do bezpečných vod pod tři procenta HDP, byl bezpochyby úspěch. To nepopírají ani kritici této vlády, pokud argumentují jenom trochu seriózně.

Reforma penzijního systému.  Pouze koaliční vláda měla odvahu řešit rizika budoucích mizivých důchodů, ke kterému společnost spěje v důsledku negativního demografického vývoje. Nevýhodou je i převládající čerpání ze systému průběžného důchodovému zabezpečení (kdy se daný rok rozdělí vše, co se v něm na důchodovém pojištění vybere). Máme zcela ojedinělý a velmi rizikový systém ve srovnání s ostatními vyspělými státy; z průběžného systému je u nás financováno přes 95% všech důchodů.

Penzijní reformu řešilo několik expertních týmů a mluvilo se o ní již mnoho let. Její podoba předložená koaliční vládou vycházela z těchto debat a představovala odborný kompromis. Přestože úspěch druhého pilíře se nezdá být bezesporný, vyhýbat se diverzifikaci důchodového systému, nebo jí jen z populistických důvodů napadat, není prozíravé a v dohledné době se vymstí.

Přínos při potírání korupce.  Vláda jak legislativní činností, tak exekutivními opatřeními více než kdykoliv dříve uvolnila ruce orgánům činným v trestním řízení . Např. Radim Bureš z Transparency International uvádí (25.6.2013): „Jsem hluboce přesvědčen, že ve svém důsledku činnost vlády vedla ke zlepšení situace v oblasti boje proti korupci. To znamená, že uvolnila ruce orgánům činným v trestním řízení a otevřela mnohá palčivá témata. I když řada zákonů nebyla dotažena, přinejmenším o nich byla vedena diskuze. Nové návrhy leží na stole, buduje se odborné zázemí protikorupční politiky a zvyšuje se ochota lidí oznamovat korupční trestné činy. Objektivní výsledek protikorupčního tažení vlády bude pozitivní“.

Množství legislativních opatření napravující neřešené problémy, ustavující moderní a efektivní stát a usnadňující život.   Mezi tato opatření se dá zahrnout pokračující elektronizace veřejné správy, veřejné rejstříky, nový občanský zákoník, doprovodné zákony, narovnání s církvemi, daňová reforma - jednotné inkasní místo pro příjmy veřejných rozpočtů [III. Pilíř daňové reformy], reforma zdravotnictví atd. K některým z těchto dlouho neřešených problémů neměly předchozí vlády nikdy odvahu. Z legislativního hlediska se jednalo např. o následující zákony (vybírám z poslední doby):

- zákon o elektronických komunikacích, o základních registrech, o elektronickém podpisu;

- změny zákonů související s rekodifikací občanského zákoníku (o veřejných rejstřících, o statusu veřejné prospěšnosti, spec. zákon v souvislosti přijetím rekodifikace soukromého práva, občanský soudní řád, o zvláštních řízeních soudních, insolvenční zákon, o sociálních službách);

- zákon o obchodních korporacích;

- o změně daňových zákonů, o dani z nabytí nemovitých věcí;

- o podporovaných zdrojích energie [omezení jejich podpory];

Další řada zákonů reagovala na operativní potřeby: o povinném značení lihu a související zákony,  několikrát novelizovaný zákon o veřejných zakázkách, zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, zákony na ochranu zvířat proti týrání, zákony o odpadech, zákony o ochraně spotřebitele [eliminace klamavých a agresivních obchodních praktik], trestní odpovědnost právnických firem, eliminace anonymních akcií, o výkonu vazby, o pozemních komunikacích, zákon o katastru nemovitostí, atd.

občanský zákoník (stávající OZ je roztříštěný a je ovládám principy, které jsou neslučitelné s moderním pojetím demokratického státu, (větší volnost smluvních vztahů, vznik nových práv posilující poškozeného a obecně slabší strany, rozšíření toho, jak může vlastník naložit se svým majetkem, atd.)

narovnání s církvem i (jde o nejlevnější a nejefektivnější způsob, jak vyjít vstříc stanovisku Ústavního soudu, pokud jde o církevní majetky). V důsledku politického boje se objevila řada mystifikací a nepravd, na pravou míru jsou uváděny zde http://www.skaloud.net/clanky/zakon-o-majetkovem-vyrovnani-s-cirkvemi-otazky-a-odpovedi-14-8-2012/

jednotné inkasní místo představuje ambiciózní program na modernizaci výběru daní, cel a odvodů s cílem snížení administrativní zátěže, která na poplatnících leží z hlediska plnění zákonných povinností, a snížení nákladů zatěžujících rozpočet, jednalo se také o jedno z dlouhodobých opatření Národního protikrizového plánu koaliční vlády. Již nebude zapotřebí chodit na finanční úřad a pak na správu sociálního zabezpečení, ale občané budou mít jediného privátního správce, který bude zabezpečovat veškerou agendu týkající se správy a platby daní, cel, sociálního a zdravotního pojištění;

zákon o obchodních korporacích je zkrácený název zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech. Představuje druhou část rekodifikace soukromého práva, která úzce navazuje na NOZ. Jde o zákon, který zčásti nahradí dosavadní obchodní zákoník. Věnuje se především úpravě obchodních společností a družstev, obchodní závazkové právo je obsaženo v novém občanském zákoníku;

reforma zdravotnictví - změna zákona o veřejném zdravotním pojištění, zákon o zdravotních službách [definuje zdravotní péči a postavení pacienta], zákon o specifických zdravotnických službách, zákon o zdravotnická záchranné službě.

Jaká je situace v zemi

Níže je několik nahodilých údajů z dostupných časových období, které ukazují, že Česká republika na tom není tak špatně, jak různí škarohlídové uvádí. Většinou jsou to údaje z Eurostatu (s nezbytným časovým zpožděním).

Příjmové rozdíly jsou u nás v rámci zemí OECD nejnižší (2013). Ze všech členských zemí OECD je rozdíl v příjmu pětiny domácností s nejvyššími příjmy a pětiny domácností s nejnižšími příjmy v Česku nejnižší. Příjem pětiny domácností s nejvyššími příjmy je 3,57krát vyšší než příjem pětiny domácností s nejnižšími příjmy. Dalšími zeměmi s nízkými příjmovými rozdíly jsou Dánsko (3,58krát), Slovinsko (3,61krát), Finsko (3,68krát) a Norsko (3,69krát). Dá se říci, že z demokratických zemí jsme nejrovnostářštější země i na světě, vizhttp://www.finance.cz/zpravy/finance/391079-v-cesku-jsou-nejnizsi-rozdily-mezi-bohatymi-a-chudymi/

Ze všech členských zemí OECD má Česko nejnižší podíl lidí žijících v chudobě . Česko bylo v tomto ohledu premiantem EU již pátý rok v řadě. 

Češi jsou chudobou ohroženi nejméně v celé EU (2010).   Míru ohrožení chudobou vypočítává Eurostat na základě poměru osob ve společnosti, kterým hrozí pád do chudoby. Patří mezi ně lidé, kteří pobírají méně než 60 procent mediánového čistého příjmu po zohlednění sociálních dávek. Mediánový příjem znamená, že polovina lidí má vyšší příjem a polovina nižší (Eurostat zveřejnil v prosinci 2012). http://www.mpsv.cz/cs/12637

Čeští důchodci jsou na tom podle Eurostatu ještě lépe oproti průměru v zemi (2010) . Míra ohrožení chudobou zde dosahuje podle posledních zveřejněných údajů z roku 2010 jen 6,6 procenta. Dokonce byla tato hodnota čtvrtá nejnižší v rámci EU. U osob nad 65 let je český výsledek ještě lepší, třetí nejlepší v Evropě, a to po Lucembursku a Nizozemsku

Nezaměstnanost v ČR je v evropském srovnání jedna z nejnižších (2013). ČR je na sedmém nejnižším místě, pokud jde o nezaměstnanost v EU (únor 2013). Nejnižší nezaměstnanost byla v únoru v Rakousku (4,8 %), v Německu (5,4 %) Lucembursku (5,5 %) a Nizozemsku (6,2 %). Naopak, nejvyšší je v Řecku (26,4), Španělsku (26,3 %) a Portugalsku (17,5 %). Viz http://aktualne.centrum.cz/ekonomika/prace/clanek.phtml?id=775741

Česká republika se pohybuje mírně nad evropským průměrem, pokud je o kvalitu stárnutí (2012). V rámci "Evropského roku aktivního stárnutí 2012" vypracovalo Evropské centrum pro sociální politiku a výzkum žebříček srovnání kvality stárnutí v jednotlivých zemích EU. Tzv. Index aktivního stárnutí vychází z pravidelných statistik a výzkumů v jednotlivých zemích, které jsou prováděny pod gescí Eurostatu, a hodnotí úroveň a kvalitu života seniorů v jednotlivých státech. Podle studie Česká republika obsadila přední místo mezi novými členskými zeměmi a se skórem 34,3 % se pohybuje mírně nad evropským průměrem. Z celkového počtu 27 zemí zaujímá 12. příčku a například Slovensko se umístilo až na 24. místě.

V indexu prosperity londýnského Institutu Legatum se Česko umístilo na 28. místě (2011) a bylo tak po Slovinsku druhou nejvýše postavenou postkomunistickou zemí.

Zdraví ekonomiky (2010) – jsme desátí nejlepší ze sedmadvacítky, pokud jde o ekonomické zdraví.

Stabilita českých bank je na úrovni Švýcarska (2013) Ratingová agentura Moody’s v zářijové zprávě (2013) uvedla, že stabilita českých bank je na úrovni Švýcarska. Český bankovní systém podle nich zůstává zdravý s robustním polštářem a se solidními výnosy z provizí.

Praha je sedmým nejbohatším regionem EU (2009) Praha byla v roce 2009 sedmým nejbohatším regionem v Evropské unii. Její hrubý domácí produkt v přepočtu na obyvatele dosahoval 175 procent průměru EU (Eurostat zveřejnil dne 13.3.2012).

Česká republika má nízkou inflaci   (2013). V zemích G20 (největší ekonomiky světa) se meziroční inflace (stav v srpnu 2013 v porovnání se srpnem 2012) pohybovala od 0,9 % v Japonsku po 10,7 % v Indii. V Česku dosahovala inflace v září 1,8 % (za posledních 12 měsíců). Nejnižší míra inflace (do 2 %) byla v Japonsku (0,9 %), Francii (1,0 %), Kanadě (1,1 %), Itálii (1,2 %), Jižní Koreji (1,3 %), USA (1,5 %) a Německu (1,6 %).

Rodiny s dětmi u nás platí nejnižší přímé odvody mezi zeměmi sdruženými v OECD.

I v tolik problematické a mediálně zajímavé „šedé ekonomice“ je Česko v té lepší první polovině evropských zemí.

Věk odchodu do důchodu je u mužů druhý nejnižší a u žen třetí nejnižší v EU (2009).  Věk odchodu do důchodu byl v r 2009 u mužů 62 let a u žen 60 let a 8 měsíců. U mužů to byl v rámci EU druhý nejnižší věk odchodu do důchodu (např. v Belgii, Dánsku, Irsku, Německu, Rakousku, Polsku a Portugalsko se v daném roce odcházelo do důchodu v 65-ti letech. U žen neklesal v EU odchod do důchodu pod 60 let [kromě jedné země – Slovenska – 59 let] (2010 Eurostat Ageing report)  


V čem budeme pokračovat

ODS bude průběžně a odpovědně pokračovat v řešení těch nejdůležitějších nových výzev. Součástí našeho snažení vždy byla a bude ochrana svobody a nedotknutelnosti soukromí. Jsme zastánci soukromého vlastnictví, nízkých daní a omezeného přerozdělování veřejných financí. Dlouhodobě naopak bojujeme proti nadbytečným regulacím a obtěžujícím intervencím státu do života občanů. Důraz na tyto hodnoty ovšem neznamená, že ODS nechápe v určitých situacích nenahraditelnou roli státu. Stát plní řadu funkcí především v oblasti bezpečnosti a spravedlnosti, hájí naše národní zájmy na mezinárodním poli, poskytuje občanům velké množství služeb. V těchto oblastech musí být stát silný a občané v něj musí mít důvěru.

Budeme prosazovat fiskálně odpovědnou politiku. Jsme m.j. i pro návrh finanční ústavy, jejímž cílem je vytvořit závazná pravidla pro politickou reprezentaci, která zabrání nadměrnému zadlužování České republiky (takovouto součást Ústavy má např. Německo, nebo Švýcarsko).

Budeme usilovat o flexibilní pracovní trh a dobře nastavenou exportní politiku. O přiměřené a rozumné státní investice (samotné státní pobídky nepovažujeme za hlavní motor ekonomického růstu).

Nadále budeme považovat další vyšší progresivní zdanění za nespravedlivé, neboť trestá lidi za úspěch, snahu a úsilí o vyšší kvalifikaci (stávající efektivní zdanění je již samo o sobě progresivní a to vlivem vysokých daňových slev, díky kterým daň z příjmů neplatí nízkopříjmoví poplatníci a středněpříjmové rodiny s více dětmi).

V daňové oblasti budeme upřednostňovat především stabilitu. Chceme tedy zachovat současné daňové sazby DPH, tedy 15 a 21 procent.

Nebudeme podporovat zvyšování odvodů na sociální a zdravotní pojištění pro živnostníky.

Nadále budeme podporovat dobrovolnost druhého pilíře. Spíše chceme více zatraktivnit druhý pilíř, například jeho otevřením a zapojit tak více občanů k dobrovolnému přistoupení.

Chceme podporovat mladé páry v jejich životních začátcích. Například pro mladé lidi  do 30 let, kteří si pořizují první nemovitost k trvalému bydlení do osobního vlastnictví v hodnotě do tří milionů Kč, navrhneme osvobození od daně z převodu nemovitosti.

Považujeme nadále za důležitou součást možnosti pacienta rozhodnout o svém zdraví.

Ve zdravotnictví i v sociální politice budeme vždy zvýhodňovat odpovědné.

Detaily volebních priorit ODS jsou na http://www.ods.cz/volby2013/volebni-priority


  Co je bývalé vládě vyčítáno a jaká je realita

Níže jsou komentovány nejčastější výhrady publikované v posledních měsících týkajících se zejména české ekonomiky. Realita je následující

Ukazatel ekonomického růstu v HDP ukazuje propad.  Je to jen dočasný jev, skutečnost je taková, že sledujeme těsně v cyklech Německo, jen jsme o stupínek pod ním. Podstatný je trend. Jiné státy utrácejí více na dluh a tím jakoby zvedají HDP. Z těchto dalších půjček také platí a budou platit větší úroky, to pro ně bude brzdou i velkým rizikem.  Samotná pobídka typu „utrácejte a rozpohybujte ekonomiku“ není odborníky obecně přijímána jako ideální řešení. V našich podpodmínkách by byla podle mého navíc i riskantní.  Navíc, zda se mají státy zadlužovat, nebo nemají, bude brzy jedno, musí se s tím skončit, protože za pár let nebude chtít půjčit předluženým zemím vůbec nikdo.  Deficity mají smysl pro nízkozadlužené ekonomiky, kde je jistota, že půjčené splatí, a jen v situacích, kdy se tyto země zadluží jen málokdy (jinak si ekonomika na "svou dávku" zvykne a bez ní se ocitne v problémech).  Růst HDP není ani zárukou stability. Stačí se podívat na Slovinsko. Ještě v roce 2007 byla slovinská ekonomika nejrychleji rostoucí ze zemí eurozóny. V záři 2013 Slovinsko poprvé přiznalo, že zvažuje žádost o zahraniční pomoc pro své banky.

Vyšší DPH přineslo vyšší ceny potravin, knih a léků.  Je zapotřebí si uvědomit, že zvýšení DPH bylo jen dočasné a mělo posílit důchodový účet pro důchodovou reformu. Ta je naprosto nezbytná. Pokud nechceme chodit do důchodu velmi pozdě a mít nízké důchody, je zapotřebí aby nebyly peníze z průběžného systému ihned (daný rok) konzumovány, ale aby vytvářely další prostředky do budoucna. Mimo jiné, EU doporučuje již nyní České republice zvýšit věk odchodu do důchodu. Podobné problémy se stabilitou důchodů mají všude v Evropě. Dočasně vyšší DPH je cenou za řešení jednoho z nejvážnějších problémů, na jehož řešení nikdo neměl odvahu.

Reálné mzdy sice mírně, ale přece jen poklesly nebo stagnovaly To byl důsledek překonávání krize. Zdejší podnikatelé a manažeři odvedli během krize veliký kus práce při snižování nákladů a zvyšování efektivnosti. Právě stagnace našich mezd umožnila podnikům přežít. Jejich budoucí zdravý růst zajistí i růst mezd. Je nespornou realitou, že právě deset let trvající stagnace německých mezd je dnes tou hlavní příčinou nového německého hospodářského zázraku.

Narostla nezaměstnanost V EU jsme na stále jedni z nejlepších, pokud jde o zaměstnanost (jsme na sedmém místě po takových exportně úspěšných státech jako je Německo, Rakousko,  Nizozemí. Lucembursko je svými celoevropskými unijními institucemi specifická. Mírný nárůst nezaměstnanosti byl důsledek udržení podniků v době krize. Podnikatelé a manažeři museli snižovat náklady a zvyšovat efektivnosti . Tento stav se bude zlepšovat. Naše ekonomika má dobré základy.

Mezinárodní srovnání konkurenceschopnosti Česka. V médiích je nám vytýkáno, že jsme padli o dva body na žebříčku konkurenceschopnosti WEF (World Economic Forum). Zde je zapotřebí připomenout, že žebříčky WEF jsou fiktivní údaje, které vycházejí ze sledování stovky různorodých faktorů (zdraví, počet telefonních linek, kvalita silnic, dostupnost rizikového kapitálu, počet širokopásmových připojení k internetu, užitečnost patentů a další). Z těchto údajů se jejich jednotlivým vážením a jejich nasčítáním konstruuje konkurenceschopnost. Realita je možná zcela jiná. Za exportní výkon se Česko stydět nemusí. V bilanci zahraničního obchodu obstojí zcela jednoznačně i ve srovnání se Švédskem, které je ve studii WEF hodnoceno jako nejkonkurenceschopnější evropská ekonomika. Momentálně rostou objednávky v průmyslových firmách tempem, jaké zde po mnoho let nebylo.