Proč se zdražuje elektrická energie? (26.1.2009)

Jeden z citlivých faktorů, který ovlivňuje náklady domácností i podniků jsou narůstající ceny elektřiny. Co je jejich příčinou a jaká jsou řešení? Ukazuje se, že na liberalizovaném evropském trhu s elektřinou rostoucí poptávka převyšuje nabídku a řada bariér, včetně ekologických ztěžuje výstavbu nových elektráren i jejich provoz.

 

Trh s elektřinou je liberalizován a ceny zásadním způsobem určuje nabídka a poptávka, a to nejen v Česku, ale i v celé Evropě. V EU je málo zdrojů v důsledku chybné energetické politiky zapříčiněné ideologickým a fundamentalistickým postojem zelených proti "špinavým" uhelným elektrárnám a proti jaderné energii. Veřejné mínění a potažmo i politici v řadě států (pro něž jsou zelení žádoucím doplňkem k získání vládní většiny) tyto postoje přebírají a nové elektrárny se příliš nestaví. Protože stávajícím výrobcům nehrozí konkurence, která by budovala levnější zdroje, ceny rostou nejen díky zvýšené poptávce ale i malé konkurenci výrobců.

 

Jsme ale na samém začátku. Na další zvyšování cen bude mít vliv klimaticko energetický balíček, tím, že zatíží všechny elektrárenské emise poplatky - emisními povolenkami. Po roce 2012 lze v jejich důsledku očekávat nárůst cen energií (teplo až o 30-45 % podle použitého paliva, elektřina až o 30 %).

 

Snaha o čisté životní prostředí bez dýmajících elektráren, s nízkými emisemi CO2 a bez jaderné energetiky je zcela legitimní, je ale zapotřebí vědět jakou bude mít cenu. Nelze mít současně na jedné straně levnou elektrickou energii a na druhé straně omezování její výroby. Snaha radikálně zlepšit situaci pomocí tzv. obnovitelných zdrojů (ve stavu kdy máme 90% el. energie z uhlí nebo z jádra) je iluzorní.

 

A) fakta - co má vliv na cenu elektřiny v ČR

 

1) cena elektřiny na středoevropském trhu

2) regulace části ceny elektřiny (ERÚ)

3) množství elektráren a snadnost jejich výstavby

4) ideologické výhrady proti jaderné energii

5) podpora drahých obnovitelných zdrojů

6) obchodování s emisními povolenkami a nárůst jejich cen

7) ceny surovin, zejména cena zemního plynu

8) daň z přidané hodnoty

 

1) Otevřený trh s elektřinou

Souvisí s naším vstupem do EU. Se vstupem jsme přijali i liberalizaci ceny elektřiny. Je to správný přístup, protože z dlouhodobého hlediska je regulovaná cena vždy nejhorší. Navíc liberalizace obchodu s elektřinou nepřináší komplikace jako u liberalizace trhu s plynem. Cena silové elektřiny se tvoří se na základě poptávky obchodníků v aukci. Silová elektřina tvoří téměř čtyřiapadesát procent celkové ceny elektřiny pro domácnosti, zbytek souvisí s cenou za přenos a distribuci, ta je regulována. Cena elektřiny na volném trhu se tvoří v aukci.

Cenová situace v ČR je silně ovlivněna poptávkou v Německu , kde je cena elektrická energie vyšší než v ČR. Sbližování cen usnadňuje jak jednotný liberalizovaný trh s elektřinou v EU tak i tlak Evropské komise na růst přeshraničních kapacit. V Evropě vzroste poptávka po elektřině do r. 2030 o cca 50%, zatímco tempo budování nových kapacit je nejisté. Je-li málo výrobců a velká poptávka ceny rostou.

 

2) Regulační úřad

Energetický regulační úřad vykonává přímou regulaci nad tou částí cen, která souvisí především s dopravou elektřiny, údržbou přenosových sítí a nových investic do přenosové infrastruktury. Regulace v této oblasti je správná, vzhledem ke stávajícímu monopolu přenosové soustavy a protože není tak snadné vytvářet konkurenční přenosovou síť. V regulované části dochází k nárůstu max o 2-3 % ročně.

 

3) Množství elektráren

Nově instalovaný výkon elektráren v Evropě nestačí nárůstu poptávky po elektrické energii. Většina zemí střední Evropy se již dnes potýká s nedostatkem výrobních kapacit. Celkově bude v regionu střední Evropy uzavřeno do roku 2020 přes 30 GW kapacity. Celkově bude chybět až 15 GW instalované kapacity. Česká republika v budoucnu nebude moci spoléhat na dovoz elektřiny

Německo v důsledku politického rozhodnutí uzavřít jaderné elektrárny [27% současné spotřeby] omezuje své zdroje. I přes investiční boom v oblasti plynových nebo uhelných elektráren Německo v budoucnu maximálně pokryje svoje potřeby.  
Rakousko je dnes závislé ve špičkách na dovozu.
Maďarsko  je největším dovozcem elektřiny ve ve střední Evropě (18% spotřeby), neexistuje plán výstavby elektráren, má omezené palivové zdroje
Polsku hrozí uzavření 3 500 MW uhelných elektráren z důvodů nesplnění ekologických limitů, potencionálně až 7 000 MW,  již uzavření 3 500 MW způsobí, že Polsko se stane závislé na dovozu. V současnosti neprobíhá výstavba ani neexistuje dlouhodobý plán výstavby.
Slovensko, zde došlo uzavření celkového instalovaného výkonu 1 600 MW do roku 2008 (Nováky, Vojany, Jaslovské Bohunice),  z čistého vývozce se stává čistý dovozce elektrické energie.

V blízké budoucnosti lze tedy v okolních státech očekávat nedostatek elektrické energie. Je pravděpodobné, že dostupná el. energie bude z českého trhu odsávána obchodními příležitostmi a pokud nebudou dostatečně rychle rekonstruovány, nebo budovány nové zdroje, cena bude dále růst.

Viz také Energetická situace v Česku může být kritická - je zapotřebí jednat

 

4) Ideologické výhrady proti jaderné energii a evropské ignorování jaderné energie

V současné době dochází v některých státech EU k útlumu jaderného programu jak faktickému tak pouze proklamovanému (Německo, Švédsko, Španělsko, Belgie, Nizozemí). Tento postoj je zapříčiněn ideologickým a fundamentalistickým postojem zelených proti jaderným elekrárnám. Veřejné mínění a potažmo i politici v řadě států (pro něž jsou zelení žádoucím doplňkem k získání vládní většiny) tyto postoje převzali. Jiné státy na druhé straně s rozvojem jaderné energie počítají (Francie, V. Británie, Finsko, Švýcarsko, Slovensko, Slovinsko, Polsko, Maďarsko, Bulharsko, Estonsko a Litva). Viz také Jaderná energetika a související otázky.

 

Přestože jaderná energetika přispívá k zabezpečení dodávek energie v EU jako významný zdroj elektřiny pro pokrytí základního výkonu, který nezvyšuje emise skleníkových plynů, přestože dodávky uranu do EU jsou diverzifikovány ze stabilních oblastí (téměř polovinu potřeb EU zajišťuje Austrálie a Kanada) a cena uranu má na cenu elektřiny pouze omezený dopad a přestože již třetina elektřiny v EU pochází z jaderné energetiky, jsou postoje Evropské komise velmi kompromisní a úzkostlivě se vyhýbající explicitní podpoře tomuto druhu energetiky.

 

Evropská komise se zřejmě pod tlakem evropských rad zastupující členské státy důsledně brání nejen jakékoliv podpoře ale i zmínce o užitečnosti jaderné energie. Komise chrlí řadu energetických, klimatických, úsporných a jiných balíčků a akčních plánů souvisejících s energetikou, jejichž součástí jsou i konkrétní směrnice s přímým účinkem na legislativu členských států. Např. v posledním balíčku - akčním plánu pro zabezpečení dodávek energie z 13.11.2008 vypočítává Evropská komise desítky možných opatření k podpoře energetické bezpečnost od podpory infrastruktury, přes mezinárodní vztahy, zlepšení zásob ropy a zemního plynu, zlepšení účinnosti i lepší využití domácích zdrojů. Jediná zmínka  o jaderné energii v obsáhlém souhrnném materiálu je, ta že v roce 2008 předloží Komise revidovaný návrh směrnice, kterou se stanovuje rámec Společenství pro jadernou bezpečnost. V ostatních dílčích podkladech pokud jsou někdy součástí uvedených balíčků se uvádí pouze rekapitulace výkonů, sdělení, že je pro rozvoj tohoto druhu energetiky podstatný postoj veřejnosti, doporučení že by měly být přijaty společné bezpečnostní úrovně reaktorů a že volba zahrnout jadernou energii do skladby zdrojů energie spadá do pravomoci členských států. Žádná explicitní podpora.

 

5) Podporují se drahé tzv. obnovitelné zdroje ,

Ke zvýšení výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie se ČR zavázala v Přístupové smlouvě k EU. Cílem je dosažení 8% podílu elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů energie na hrubé spotřebě elektřiny v ČR v roce 2010. Jedním z nástrojů podpory využívání obnovitelných zdrojů je zákon č. 180/2005 Sb., o podpoře využívání obnovitelných zdrojů. Jedná se zejména o malé vodní elektrárny, biomasu, bioplyn, tuhé komunální odpady, větrné elektrárny a fotovoltaické systémy. U posledních dvou jsou zaručené výkupní ceny (několikanásobně vyšší, nežli z klasických zdrojů) často předmětem pochyb i v řadách veřejnosti. Dalšími jejich negativními aspekty i z hlediska ceny je zejména nestabilita dodávek, nutné pokrytí instalované kapacity jiným flexibilním zdrojem (např. uhelnou elektrárnou), odstavování náhle přebytečných méně prioritních zdrojů a jejich opětovné zapínání, někdy obtížné zvládání šoků v síti a hrozící výpadky.

Uvedený zákon od 1. 1. 2006 zaručuje zejména nárok na připojení zařízení na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie do elektrizační soustavy a garanci výnosů z jednotky vyrobené elektřiny po dobu 15 let od uvedení do provozu.

 

6) Obchodování s emisními povolenkami

Je otázkou, zda jsou povolenky efektivním nástrojem na snižování emisí. Rozhodně jsou dobrým nástrojem na zvyšování cen elektřiny. Pokud výrobci (na málo konkurenčním trhu výroby elektřiny) započtou nárůst ceny povolenek do výsledné ceny neprodělají na tom. Tak konkurenční trh elektřiny v Evropě není aby byly výrobci nuceni silně investovat do technologií. Cena elektřiny poroste a emise nemusí být příliš omezovány. Bez uplatnění moderních technologií bude důsledkem aukcí povolenek nárůst cen energie. Energetické firmy si s omezeními nakonec poradí, nejvíce však na celou novou úpravu doplatí spotřebitel.

 

Povolenky nemají stejný dopad jako tržní signály typu - výroba elektřiny je nákladná - zboží (elektřina) nejde na odbyt - musíme zlepšit proces a snížit emise (abychom byli konkurenceschopní). Problém je v tom, že odbyt bude stále, protože jiný zdroj energie (elektřiny) řada oboru nemá. To povede k jejímu zdražení a tedy ke zdražení dalších produktů. Samozřejmě, že paralelním procesem bude i vývoj nových technologií, ale nebude tak silný jak Evropská komise předpokládá, nebo jak by mohly pomoci silné podpory technologií (Např. v USA činila podpora 19 mld. USD pro rok 2008, v EU v 7 rámcovém programu činí podpora 2,8 mld EUR na 7 let. V USA také existují výrazné podpory prostřednictvím daňových úlev, náklady na technologie v této oblasti jsou odečitatelnou položkou z příjmů)

 

Neúčinnost   prvého obchodovacího období to ukázala dost jasně - zde k podstatné změně v úrovni emisí CO2 nedošlo. Přestože Komise tvrdí, že to bylo způsobeno přealokaci - tj. podniky své emise nadhodnotily a nadbytečné množství povolenek výhodně prodaly, není to zcela vysvětlující - skutečnost je taková, že náklady na modernizaci vedoucí ke snižování emisí jsou příliš velké, např. náklady na snížení emisí v papírenském průmyslu je o dva řády vyšší než výnos z povolenek. Aby byli výrobci nuceni snižovat emise, musely by být povolenky dražší, tj. cca 150-200 eur/tunu CO2, což by však na druhé straně ohrozilo průmysl. Tudy zřejmě cesta nevede.

 

Existuje řada oblastí ve kterých jsou emise technologické, tedy vyplývající z vlastní podstaty výrobního procesu cement, vápno, železo, ocel, hliník, ty budou ohroženy. Přestože se tři energeticky citlivá průmyslová odvětví - ocelárny, hliníkárny a cementárny - budou těšit volnějšímu režimu s tím, že v roce 2013 jim budou kvóty na emisní povolenky přiděleny zdarma a postupné fáze aukcí budou rozloženy mírněji, existuje stále riziko, že dopady povolenek do nákladů způsobí, že se tyto výrobní kapacity budou vymisťovat z EU tam, kde takové nároky nebudou. O tom, která odvětví budou zařazena jako energeticky náročná se rozhodne (opět od stolu) nejdříve v roce 2010. Pro stabilní podnikatelské prostředí je to zoufale pozdě – někteří investoři již ohlásili zmrazení modernizačních projektů (energetické společnosti v Německu).

 

Na období 2008-2012 se od Evropské komise očekává výrazné „seškrtání“ objemu přidělených povolenek emisí jednotlivým zemím v porovnání s jejich potřebami, to zapříčiní nárůst ceny povolenky.

 

Podle studie předpokládaných dopadů systému obchodování s emisními povolenkami po roce 2012 na ekonomiku ČR, vypracovaný pro Svaz průmyslu a dopravy ČR v září 2008, vyplývá, že lze v jejich důsledku očekávat výrazné zdražení některých základních komodit a energií (teplo až o 30-45 % podle použitého paliva, elektřina až o 30 %).

 

7) Ceny surovin - zejména cena zemního plynu

Cena elektrické energie na mezinárodních trzích koreluje s cenou zemního plynu. Její cena se tvoří na evropském trhu a tam ji cena ropy a zejména cena plynu velmi významně ovlivňuje. Elektrárny jsou zapojovány dle svých provozních nákladů a plynové elektrárny, jako nejdražší, jsou zapojovány jako poslední a tím určují celkovou cenu.

 

8) Daň z přidané hodnoty

DPH pro elektřinu je v sazbě 19%. Na základě požadavků socialistických vlád byla přesunuta do vyšší sazby. Otázkou je však, zda by se v současné době  rozpočet bez této zvýšené sazby obešel. Od 1. 1. 2008 tvoří součást ceny za elektřinu také nově stanovená daň z elektřiny. Jedná se o tzv. ekologickou daň vyplývající z našich závazků vůči Evropské unii. Daň odvádí dodavatel elektřiny celnímu úřadu společně za všechny své zákazníky. Sazba daně je pro všechny jednotná a činí 28,30 Kč/MWh.

 

   

B) dílčí otázky

 
Co brání stavbě nových elektráren

Existuje větší množství ekologických předpisů než bylo před 15 či 20 lety. To zvyšuje požadavky na investice (odsíření, odprášení, v budoucnosti denitrifikace atd.). Je také velmi problematické někam elektrárnu umístit. Všichni chtějí elektřinu, ale elektrárnu ve své blízkosti nechce nikdo, a má k tomu na rozdíl od dřívější doby daleko více prostředků to prosadit (EIA, SEIA, Aarhuská úmluva, důraznější občanské iniciativy, které spolu s médii vděčnými za každý skutečný nebo fiktivní spor přispívají spíše k utlumování infrastrukturních a energetických staveb, politici obávající se ze ztráty voličů a z negativní medializace...). Nárůst cen variabilních nákladů (cena ropy, zemního plynu a v poslední době i uhlí) vyžaduje pečlivější rozvahy o návratnosti investičních nákladů.

 

Jaká je cena elektřiny v okolních státech?

Ceny základního ročního pásma na rok 2009 (hodnoty z června 2008): ČR 73 EUR/MWh, Německo 74 EUR/MWh, Slovensko 74 EUR/MWh, Maďarsko 84 EUR/MWh, na Balkáně až 89-91 EUR/MWh. Ze statistiky Eurostatu vyplývá, že patříme mezi třetinu zemí s nejlevnější elektřinou.

 

Je ČEZ je monopolním dodavatelem?

ČEZ je pouze dominantním výrobcem ale nikoliv monopolním dodavatelem. Podíl ČEZ v rámci integrovaného středoevropského trhu s elektřinou dosahuje jen cca 3–4 %.  Na relevantním trhu se ročně vyrobí 1 661 TWh elektřiny, z toho ČEZ sám zde cca 64 TWh, to odpovídá tržnímu podílu ve výši 3,8 %. V přepočtu na instalovaný výkon elektráren je podíl na trhu ještě nižší – 3,4 %.

 

Proč neprodává ČEZ elektřinu levněji své dceřiné prodejní společností?

Zde poněkud mate skutečnost, že elektřinu prodává také ČEZ prodej (dceřiná společnost ČEZ, a.s., zabývající se prodejem elektřiny koncovým zákazníkům), stejně jako např. EON nebo PRE. Výrobce ČEZ a.s. však nemůže své dceřiné společnosti přeprodat elektřinu za nižší cenu nežli je dosažena na burze. ČEZ je povinen prodat veškerou vyrobenou elektřinu na velkobchodním trhu nebo ji za cenu pravé platnou na burze, prodat své dceřiné společnosti. Jakékoli porušení této povinnosti by okamžitě vedlo k postihu ze strany Úřadu pro hospodářskou soutěž a k mezinárodním arbitrážím ze strany ostatních společností dodávajících elektřinu a pravděpodobně i k postihu ze strany Evropské unie za porušování pravidel hospodářské soutěže a pravidel volného trhu s elektřinou. Pravidla volného trhu s elektřinou zavedla Evropská unie již před vstupem ČR do EU a při vstupu se musela Česká republika zavázat je dodržovat.

 

Jak se určují ceny pro odběratele?

Elektřinu nakupují velkoobchodníci s elektřinou na aukci. Aukce jsou průběžné, dosažené ceny musí být nahlášeny Regulačnímu úřadu. Tarify pro domácnosti a malé podnikatele jsou stanovovány jednou ročně, vždy nejpozději k 30.11. na celý příští rok.

Tyto ceny se vztahují k silové elektřině, která tvoří zhruba 40% ceny za dodávku elektrické energie domácnostem. Další část fakturovaných částek tvoří náklady na přenos proudu, které určuje Energetický regulační úřad a daně (DPH a ekologická daň z elektřiny dle pravidel EU). Elektřina se kupuje zpravidla na delší období, např. na rok, protože je levnější, než když se kupuje po kratších obdobích. (Elektřina se, na rozdíl od ropy, nedá skladovat, což vnáší do trhu s elektřinou jistá specifika.)

 

Cena tedy vzniká na základě poptávky obchodníků v aukci a načasováním jejich nákupů. Např. ČEZ prodej. nakoupil pro r. 2009 80% dodávek elektřiny v roce 2007, v rámci dvouletého balíčku za cca 60EUR/MWh. Od jara 2008 začala tržní cena el. energie na burze stoupat až k 90EUR/MWh. Poté cena spadla na cca 70EUR/MWh, zde došlo k nákupu zbývajících 20%. Po měsíci se cena vrátila na 90EUR. Ke konci roku 2008 již cena začala padat až k dnešní hodnotě.

 

Proč bychom měli platit stejné ceny jako v Německu, když platy u nás nejsou stejné?

Platy se odvíjejí od produktivity práce v dané oblasti. Pokud nechceme ceny regulovat, nelze mít stejnou komoditu (např. byt, auto, kWh) za stejný počet hodin, dnů, měsíců práce nežli tam, kde je produktivita práce vyšší. Z dlouhodobého hlediska je na konkurenčním trhu nejlepší cena neregulovaná. Nebudou-li cenové signály odrážet realitu, nikdo nebude do oblasti investovat a dojde k odlivu kapitálu z oblasti, ke ztrátě iniciativy a k úpadku. Případ regulovaných bytů máme stále na očích - devastace, jejich nedostatek za přijatelnou cenu, černý trh apod.

 

Nelze ani vycházet z toho, že naše platy jsou nízké a proto by odvozeně mohly mít i nižší cenu výrobky. Do cen výrobků vyráběných v dané lokalitě se samozřejmě promítají i lokální ceny práce, nicméně nemusí být rozhodující. Na ceny mají vliv i fixní náklady, ceny surovin (nemusí být lokální), energií, dopravní infrastruktura, energetická infrastruktura, velikost trhu, logistika, umění prodat, věrohodnost atp. a ty mohou význam faktoru "ceny práce" potlačit.  

 

Jak je to s odměnami manažerů ČEZu?

Jedná se o problém, který cenu elektřiny neovlivní. Opční program byl v ČEZu zaveden v roce 2001 (za socialistického ministra Grégra), kdy nikdo ze současných členů představenstva ještě nepůsobil ve vedení společnosti. Opce je standardní finanční instrument poskytující držiteli právo zakoupit v budoucnosti akcie za předem určenou cenu. Podle posledního průzkumu fy Haygroup, používá zhruba 80 procent velkých evropských akciových společností nějaký dlouhodobý akciový plán a přibližně polovina přímo nástroj opce. Od roku 2005 je v ČEZu podle nových pravidel omezen výnos na maximálně dvojnásobek počáteční ceny akcií. Otázkou je využívání opčních programů pro členy dozorčí rady, které jsou v Evropě spíše ochránci zájmů akcionářů a jsou odděleni od každodenního fungování firmy. Pochybné je rozhodně takovéto honorování státních úředníků zastoupených v dozorčích radách polostátního podniku (stát má v Čezu 66%).

 

Je možné zmrazit ceny elektřiny?

Prakticky je to nemožné. Firmy by prodávaly více za hranice, i tam je dostatečná poptávka. Pak by zbývalo zavést zákaz vývozu. Oba přístupy by ale v Bruselu těžko prošly. Se vstupem do EU jsme přijali i liberalizaci ceny elektřiny a volný trh přes hranice.

 

Snaha o regulaci jako reakce na rostoucí ceny elektřiny jsou velmi nebezpečnou myšlenkou. Připomeňme si Kalifornii v r. 2000 a 2001 - žádné nové zdroje, rostoucí spotřeba a populistická gesta politiků, kteří regulovali ceny pro konečné spotřebitele, zatímco energetické společnosti musely elektřinu draze kupovat na velkoobchodním trhu. Výsledek - krach Pacific Gas & Electric Co. (pokrývající sever) a veřejná sanace Southern California Edison (pokrývající jih státu). Dále řízené výpadky a poté návrat k tržním cenám pro spotřebitele.

 

i případné "jemnější" regulace cen na velkoobchodním trhu by měly katastrofální dopad - jejich jedinými efekty by bylo odložení plánů budoucí výstavby nových zdrojů a podpora vyšší spotřeby - tedy fatální zhoršení stávající situace. Jenom plánovaná obnova dosluhujících a výstavba nových elektrárenských bloků v ČR přijde zhruba na 100 miliard Kč.
 

Sociální demokraté, chtějí prosadit, aby se domácnostem cena elektřiny stanovovala nikoliv na rok, ale stejně jako u plynu se měnila každé tři měsíce. Může tím dojít k deklarovanému zlevnění elektřiny o 20 až 30 procent? (aktualizace 27.3.2009)

V souhrnu nikoliv. Je to jen trik, jak na základě nyní dočasně padající ceny elektřiny zajistit, aby se v krátkodobém horizontu (do voleb) její cena pro domácnosti skutečně snížila. Na druhé straně až bude cena na volném trhu vyšší, odpadne efekt zprůměrování a dopady budou v tom období mnohem horší, tj. cena v daném období bude daleko vyšší, než jsme byli kdy zvyklí. To ale může být již po volbách a příznivý efekt bude socialisty úspěšně konzumován.

 

Dále, elektrárenské firmy i obchodníci uzavírají smlouvy s dodavateli na rok dopředu, což je cenově výhodnější, než když se smlouvy mění každé tři měsíce. Tento efekt cenové výhody za delší nákup by také odpadl. Ve svém důsledku by se mohly poté čtvrtletní ceny nakonec z dlouhodobého hlediska obrátit proti spotřebitelům.  Důvodem, proč je to jinak s plynem spočívá v to, že zde je v podstatě jen jeden velký dodavatel (Gazprom), který cenu pro RWE mění čtvrtletně, a kvartální změny cen jsou tedy vynucené.

 

 

C) jaké alternativy se nabízí ke zlepšení ceny elektřiny

 

Prolomení těžebních limitů a rozšíření využití jaderné energetiky

V optimální míře musí být čerpány a využívány tuzemské energetické zdroje. V této souvislosti je nutné podpořit dotěžení tuzemských zásob fosilních paliv, včetně prolomení ekologických limitů. Druhým neméně důležitým aspektem je rozvoj těžby uranu za environmentálně přijatelných podmínek. Základem snižování produkce skleníkových plynů musí být jaderná energetika a další efektivní snižování energetické závislosti. [stanovisko Hospodářské komory ČR z 26.1.2009]

 

Omezování regulací souvisejících s výstavbou elektráren , a to zejména odblokování přípravy nového jaderného zdroje i odblokování projektů uhelných elektráren, které jsou potlačovány kvůli ekologickým limitům.

 

Mírnit dopad evropských ekologických balíčků - zejména nárůst obchodování s emisními povolenkami. Nepřiměřenou podporu obnovitelných zdrojů (zejména těch, které jsou nestabilní a je zapotřebí je ještě zálohovat a mají zákonem zaručený odbyt) již zřejmě omezit nelze.

 

Další liberalizace velkoobchodního trhu s elektřinou

Přestože k podstatné liberalizaci obchodu s elektřinou již došlo, je zde ještě prostor pro další uvolnění trhu. Někteří evropští systémoví operátoři, tedy firmy, které spravují páteřní sítě pro přenos elektřiny na území daných států zpoplatnili přeshraniční přenos. Dále, národní regulátoři v okolních státech, třeba v Rakousku, Maďarsku a na Slovensku, podmínili obchody s elektřinou na svém území udělením licence. Stejná pravidla platí i pro nákup proudu. Jinou   podmínkou je založení dceřiných firem. Samotné dceřiné firmy mají své náklady a k tomu musí mateřská společnost ručit za její obchody s elektřinou garancemi v řádech desítek až stovek milionů korun. To omezuje volnost trhu s elektřinou.

 

Podpora účinnosti a modernizace zařízení směrem k nižší spotřebu energie

Obvykle se uvádí, že spotřebováváme zhruba dvojnásobek energií na výrobu jednotky HDP nežli státy v západních částech Evropy. Na druhé straně např. Belgie má v podstatě stejnou spotřebu na osobu jako my, je to tím, že spotřeba je dána i strukturou ekonomiky. I v některých vyspělých evropských státech je spotřeba elektřiny hlavu nebo na domácnost větší nežli u nás - Rakousko a Skandinávské státy.

 

D) Závěr

 
Nejen u nás, ale i v Evropě a na celém světě bude s rostoucí poptávkou cena elektřiny nadále růst. Úsporami a dalšími opatřeními můžeme tento nárůst jen mírně zpomalit. Řešením je výstavba nových elektráren včetně jaderných.