Nový trestní zákoník schválen v Senátu (8.1.2009)
Dne 8.1.2009 byl v Senátu schválen nový trestní zákoník. Ten představuje úplnou revizi platného trestního zákona. Stávající zákon z roku 1961 je i přes značný počet novelizací uskutečněných po roce 1989 stále poznamenán politicko-právní doktrínou totalitního státu, která byla založena na třídním pojetí, jejíž smyslem bylo potlačovat tzv. nepřátelské třídy a nikoliv primárně chránit jedince a jeho svobody. Předchozí pokus o revizi trestního práva, který byl předložen do Parlamentu v r. 2004 ztroskotal. Nový trestní zákoník nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2010.
Podstatným rysem revidovaného zákoníku je dosažení vnitřního sjednocení a proporčního uspořádání právní úpravy stávajícího trestního práva, které je poznamenáno velkým množstvím dílčích změn. Tyto změny vznikaly jak z důvodů překonávání předchozí doktríny, dále z důvodů přijímání mnoha nových mezinárodních a euro-unijních závazků (přes 60 aktů se závazky a doporučeními) nebo z důvodů reflektování dynamiky ekonomických, technologických a sociálních změn života.
Základní novinky
Poznámka:
Trest obecně prospěšné práce se po stránce hmotně právní zásadně nemění (50 až 300 hodin), ale na závažnou kritiku selhávání tohoto trestu (úniků z něho) se reaguje změnami vykonávacího řízení, tzn. v novele trestního řádu v rámci doprovodného zákona. Precizují se postupy a součinnosti příslušných orgánů k odstranění mezer výkonu. Klíčovým organizátorem se stává probační služba, upouští se od nároků na zadavatele prací (zpravidla obce apod.)
Nové skutkové podstaty
Mezi dalšími novými skutkovými podstatami jsou v rámci
ochrany před zneužitím nových vědeckých či technických poznatků neoprávněné odebrání tkání a orgánů (§ 164), protiprávní transplantace (§ 166), nakládání s látkami s hormonálním účinkem (§ 288), tj. včetně dalších dopingových metod (zvyšování přenosu kyslíku v organismu apod.). Dále neoprávněné nakládání s léčivy ovlivňujícími užitkovost hospodářských zvířat podle § 303, v technické oblasti je nově zařazen neoprávněný přístup k počítačovému systému a nosiči informací (§ 230) a také nedovolené opatření si přístupového zařízení a hesla k počítačovému systému (§ 231).
V rámci
oblasti ochrany před „intelektuální“ ekonomickou kriminalitou jsou to neoprávněné opatření a padělání platebního prostředku (§ 234), dotační podvod
(§ 212), způsobení úpadku (§ 224), porušení povinnosti v insolvenčním řízení (dříve konkurzním a vyrovnávacím) podle § 225, porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže (§ 248) přinášející např. zúžení trestního postihu na tzv. horizontální kartely a posuny závažnosti porušení u veřejných zakázek a obezřetného podnikání bank apod., manipulace s kurzem investičních nástrojů (§ 250), porušení povinnosti učinit prohlášení o majetku (rozšířené) podle § 227,
zjednání výhody při zadávání veřejné zakázky podle § 256, poškozování finančních zájmů ES (§ 260), porušování pravidel při vývozu zboží a technologií dvojího užití (§263), zkreslení údajů a nevedení podkladů ohledně zahraničního obchodu s vojenským materiálem (§267) atd.
V oblasti ochrany soukromí
je ponechána nadále trestnost pomluvy (§ 184).
Neoprávněné nakládání s osobními údaji (§ 180), které jsou v držení veřejné moci nebo jsou předmětem profesní mlčenlivosti, je v základní skutkové podstatě nově trestné, až tehdy, je-li tím způsobena vážná újma na právech dotčené osoby.
Trestní zákoník přispívá nově postihem porušení tajemství dokumentů uchovávaných v soukromí (§ 183); dochází k expanzi křivého obvinění (§ 345), které po zásahu Sněmovny do základní skutkové podstaty, již neobsahuje pohnutku lživého obvinění z trestného činu, kterou tvořil úmysl přivodit obviněnému jeho trestní stíhání. Jde nyní vlastně o specializovanou pomluvu. Je zde také úprava nebezpečného vyhrožování (§ 353), jehož měřítkem je důvodná obava o život nebo způsobení jiné těžké újmy a zcela nová úprava nebezpečného pronásledování.
V oblasti ochrany „veřejných“ hodnot
lze upozornit např. na inovované či nové skutkové podstaty poškozování geodetického bodu (§278), odnímání nebo ničení živočichů a rostlin, které ohrožuje jejich místní populaci (§301), zanedbání péče o zvíře z hrubé nedbalosti (§ 303), zneužívání zastupování státu a mezinárodní organizace podle § 315 (pověřený zástupce při jednání s cizí mocí zrazuje zastupovaný subjekt) podle § 328, přisvojování
pravomoci úřadu (neoprávněné vykonávání pravomoci podle § 328), osvobození vězně podle § 338, napomáhání k nedovolenému pobytu na území republiky (§ 340), neoprávněné zaměstnávání cizinců (nelegální návštěvníci země ve větším rozsahu) podle § 315.
Významně byla revidována
oblast trestných činů proti lidskosti. Je tu skutková podstata útoku proti lidskosti podle § 401. Dále je nově formulována příprava a podněcování útočné války (§
Mimořádnou pozornost vyvolala skupina nově tvořených (nově „namíchaných“) skutkových podstat směřujících k
ochraně lidské důstojnosti a mravního prospívání mládeže v sexuální oblasti.
Jde o skutkové podstaty označené jako sexuální nátlak (§ 186), postihující formu hrubé sexuální šikany,
prostituce ohrožující mravní vývoj dětí (§ 190), tj. v blízkosti škol apod.
a výroba a jiné nakládání s dětskou pornografií, tj. včetně přechovávání (§ 192).
V oblasti ochrany života
stojí za pozornost nově vydělené skutkové podstaty zabití (v rozrušení, strachu, po předchozím zavrženíhodném jednání oběti, s výrazně mírnější sazbou (3 až 8 let) oproti vraždě ( §141),
usmrcení z nedbalosti (§ 143). Zásah do těhotenství ženy byl rozpracován do čtyřech alternativ jednání (nedovolené přerušení bez souhlasu a se souhlasem ženy, pomoc k umělému přerušení a svádění k němu) (§ 159 až 162).
V trestním zákoníku se již neobjevily některé dosavadní skutkové podstaty, např. nedovolená výroba lihu, tzv. sprejerství, nebo řízení bez řidičského oprávnění. Např. trestný čin sprejerství je obsažen v §228 Poškození cizí věci s upřesněním jedné z možností ".. kdo poškodí cizí věc tím, že ji postříká, pomaluje či popíše barvou nebo jinou látkou ..".
Oproti podobě návrhu zákoníku z roku 2006 pak v předkládaném návrhu
chybí např. kontroverzní možnost mírnějšího postihu v případě „soucitného usmrcení na žádost“.
Formální pojetí trestného činu je výrazem snahy zakotvit přesné hranice trestnosti v zákoně a spolu se zpřesněním skutkových podstat dává občanům větší interpretační i právní jistotu.