Nový trestní zákoník schválen v Senátu (8.1.2009)

Dne 8.1.2009 byl v Senátu schválen nový trestní zákoník. Ten představuje úplnou revizi platného trestního zákona. Stávající zákon z roku 1961 je i přes značný počet novelizací uskutečněných po roce 1989 stále poznamenán politicko-právní doktrínou totalitního státu, která byla založena na třídním pojetí, jejíž smyslem bylo potlačovat tzv. nepřátelské třídy a nikoliv primárně chránit jedince a jeho svobody. Předchozí pokus o revizi trestního práva, který byl předložen do Parlamentu v r. 2004 ztroskotal. Nový trestní zákoník nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2010.

Podstatným rysem revidovaného zákoníku je dosažení vnitřního sjednocení a proporčního uspořádání právní úpravy stávajícího trestního práva, které je poznamenáno velkým množstvím dílčích změn. Tyto změny vznikaly jak z důvodů překonávání předchozí doktríny, dále z důvodů přijímání mnoha nových mezinárodních a euro-unijních závazků (přes 60 aktů se závazky a doporučeními) nebo z důvodů reflektování dynamiky ekonomických, technologických a sociálních změn života.

 

Základní novinky

 
Mezi základní novinky patří změna systematiky zákoníku (která vystihuje závažnost zájmů, které zákoník chrání) a zpřísnění postihů (za nejzávažnější trestné činy proti životu a zdraví) a některých trestných činů proti svobodě a proti lidské důstojnosti. V souvislosti s tím zvyšuje obecnou horní hranici sazby trestu odnětí svobody z dosavadních 15 na 20 let, přičemž výjimečným trestem bude kromě doživotí i trest odnětí svobody od 20 do 30 let (podle platné úpravy od 15 do 25 let). Dále umožňuje výrazně přísněji postihnout recidivu avšak na druhé straně posiluje úlohu alternativních trestů (např. obecně prospěšnými pracemi, rozšířením možnosti uložení peněžního trestu, zákazů činnosti nebo ochranných opatření /včetně zabrání věci/ a nově také domácím vězením, zákazem vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce nebo zabezpečovací detencí).

 

Poznámka:

Trest obecně prospěšné práce se po stránce hmotně právní zásadně nemění (50 až 300 hodin), ale na závažnou kritiku selhávání tohoto trestu (úniků z něho) se reaguje změnami vykonávacího řízení, tzn. v novele trestního řádu v rámci doprovodného zákona. Precizují se postupy a součinnosti příslušných orgánů k odstranění mezer výkonu. Klíčovým organizátorem se stává probační služba, upouští se od nároků na zadavatele prací (zpravidla obce apod.)

 

 

Nové skutkové podstaty

 
Mezi nové skutkové podstaty (několik desítek), patří trestný čin zabití (který se rozpadá na dvě skupiny případů - v prvém jako důsledek rozrušení nebo strachu pachatele a ve druhém případě v důsledku předchozího zavrženíhodného jednání poškozeného). Novinkami jsou např. postihování nebezpečného pronásledování, sexuálního nátlaku, neoprávněného přístupu k počítačovému systému a nosičům informací nebo zvýšení trestnosti za týrání zvířat. Dále je zde v řadě případů uplatněna   zvýšená ochrana zdraví a života občanů (např. nehoda pod vlivem alkoholu, která způsobí těžkou újmu na zdraví nebo smrt se trestá nyní sazbou do osmi let, namísto stávajících pěti). Snižuje se také věková hranice trestní odpovědnosti z 15-ti na 14 let. Detailněji níže.

 

Mezi dalšími novými skutkovými podstatami jsou v rámci ochrany před zneužitím nových vědeckých či technických poznatků neoprávněné odebrání tkání a orgánů (§ 164), protiprávní transplantace (§ 166), nakládání s látkami s hormonálním účinkem (§ 288), tj. včetně dalších dopingových metod (zvyšování přenosu kyslíku v organismu apod.). Dále neoprávněné nakládání s léčivy ovlivňujícími užitkovost hospodářských zvířat podle § 303, v technické oblasti je nově zařazen neoprávněný přístup k počítačovému systému a nosiči informací (§ 230) a také nedovolené opatření si přístupového zařízení a hesla k počítačovému systému (§ 231).

 

V rámci oblasti ochrany před „intelektuální“ ekonomickou kriminalitou jsou to neoprávněné opatření a padělání platebního prostředku (§ 234), dotační podvod   (§ 212), způsobení úpadku (§ 224), porušení povinnosti v insolvenčním řízení (dříve konkurzním a vyrovnávacím) podle § 225, porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže (§ 248) přinášející např. zúžení trestního postihu na tzv. horizontální kartely a posuny závažnosti porušení u veřejných zakázek a obezřetného podnikání bank apod., manipulace s kurzem investičních nástrojů (§ 250), porušení povinnosti učinit prohlášení o majetku (rozšířené) podle § 227,   zjednání výhody při zadávání veřejné zakázky podle § 256, poškozování finančních zájmů ES (§ 260), porušování pravidel při vývozu zboží a technologií dvojího užití (§263), zkreslení údajů a nevedení podkladů ohledně zahraničního obchodu s vojenským materiálem (§267) atd.  

 

V oblasti ochrany soukromí je ponechána nadále trestnost pomluvy (§ 184).   Neoprávněné nakládání s osobními údaji (§ 180), které jsou v držení veřejné moci nebo jsou předmětem profesní mlčenlivosti, je v základní skutkové podstatě nově trestné, až tehdy, je-li tím způsobena vážná újma na právech dotčené osoby.   Trestní zákoník přispívá nově postihem porušení tajemství dokumentů uchovávaných v soukromí (§ 183); dochází k expanzi křivého obvinění (§ 345), které po zásahu Sněmovny do základní skutkové podstaty, již neobsahuje pohnutku lživého obvinění z trestného činu, kterou tvořil úmysl přivodit obviněnému jeho trestní stíhání. Jde nyní vlastně o specializovanou pomluvu. Je zde také úprava nebezpečného vyhrožování (§ 353), jehož měřítkem je důvodná obava o život nebo způsobení jiné těžké újmy a zcela nová úprava nebezpečného pronásledování.

 

V oblasti ochrany „veřejných“ hodnot lze upozornit např. na inovované či nové skutkové podstaty poškozování geodetického bodu (§278), odnímání nebo ničení živočichů a rostlin, které ohrožuje jejich místní populaci (§301), zanedbání péče o zvíře z hrubé nedbalosti (§ 303), zneužívání zastupování státu a mezinárodní organizace podle § 315 (pověřený zástupce při jednání s cizí mocí zrazuje zastupovaný subjekt) podle § 328, přisvojování   pravomoci úřadu (neoprávněné vykonávání pravomoci podle § 328), osvobození vězně podle § 338, napomáhání k nedovolenému pobytu na území republiky (§ 340), neoprávněné zaměstnávání cizinců (nelegální návštěvníci země ve větším rozsahu) podle § 315.  

           

Významně byla revidována oblast trestných činů proti lidskosti. Je tu skutková podstata útoku proti lidskosti podle § 401. Dále je nově formulována příprava a podněcování útočné války406 a 407), styky ohrožující mír (§ 409), porušení mezinárodních sankcí (§ 410). Zvlášť je upravena tzv. odpovědnost nadřízeného (§ 418) ve vztahu k zločinům proti lidskosti a válečným zločinům. Téměř beze změny zůstal postih na úseku postihu založení, podpory a propagace   protidemokratického hnutí, sympatií k němu a popírání genocidia (§ 403 až 405).

 

Mimořádnou pozornost vyvolala skupina nově tvořených (nově „namíchaných“) skutkových podstat směřujících k  ochraně lidské důstojnosti a mravního prospívání mládeže v sexuální oblasti.   Jde o skutkové podstaty označené jako sexuální nátlak (§ 186), postihující formu hrubé sexuální šikany,   prostituce ohrožující mravní vývoj dětí (§ 190), tj. v blízkosti škol apod.   a výroba a jiné nakládání s dětskou pornografií, tj. včetně přechovávání (§ 192).

 

V oblasti ochrany života stojí za pozornost nově vydělené skutkové podstaty zabití (v rozrušení, strachu, po předchozím zavrženíhodném jednání oběti, s výrazně mírnější sazbou (3 až 8 let) oproti vraždě ( §141),   usmrcení z nedbalosti (§ 143). Zásah do těhotenství ženy byl rozpracován do čtyřech alternativ jednání (nedovolené přerušení bez souhlasu a se souhlasem ženy, pomoc k umělému přerušení a svádění k němu) (§ 159 až 162).

 

V trestním zákoníku se již neobjevily některé dosavadní skutkové podstaty, např. nedovolená výroba lihu, tzv. sprejerství, nebo řízení bez řidičského oprávnění. Např. trestný čin sprejerství je obsažen v §228 Poškození cizí věci s upřesněním jedné z možností ".. kdo poškodí cizí věc tím, že ji postříká, pomaluje či popíše barvou nebo jinou látkou ..".  Oproti podobě návrhu zákoníku z roku 2006 pak v předkládaném návrhu   chybí např. kontroverzní možnost mírnějšího postihu v případě „soucitného usmrcení na žádost“.

 

Trestní zákoník bude v legisvakanci proveden sérií nařízení vlády, kterými bude stanoven seznam nebezpečných nakažlivých nemocí, škůdců, anabolik, drogových rostlin a hub, a u jednotlivých druhů „drog“ zde má být výslovně stanoveno, jaké je větší než malé množství pro rozlišení závažnosti jejich držení.
 
  Preference formálního pojetí trestného činu
 
Nejpodstatnější principiální změnou zákoníku je preference formálního pojetí trestného činu. Dosavadní jeho definice říká, že trestným činem je pro společnost nebezpečný čin (materiální stránka), jehož znaky jsou uvedeny v zákoně (formální stránka). Nový zákoník definuje trestný čin, jako protiprávní čin, který zákon za trestný označí a který vykazuje znaky v takovém zákoně uvedené (formální stránka). Současně je tato podstatná změna korigována tzv. materiálním korektivem, který stanoví, že trestní odpovědnost pachatele a trestněprávní důsledky s ní spojené lze uplatňovat jen v případech společensky škodlivých činů.

 

Formální pojetí trestného činu je výrazem snahy zakotvit přesné hranice trestnosti v zákoně a spolu se zpřesněním skutkových podstat dává občanům větší interpretační i právní jistotu.

 

Je zřejmé, že na jedné straně nelze postihnout kodexem všechnu složitost života, na druhé však i v dnešní době mají své místo kodexy, a to právě pro určitou stabilizaci jako poněkud rigidní kámen našeho právního řádu, právě možná při velkém tlaku na jednotlivé novely, na jednotlivé dílčí právní úpravy.