Kritické téma pro Evropu - energie

Nejdůležitějším tématem Evropské unie je v současnosti energetická politika. Tu formují dvě okolnosti. První je ohrožení cen energií, popřípadě i samotných dodávek. Tou druhou je přesvědčení většiny politiků evropských zemí o hrozbě globálního oteplování a o potřebě snižovat emise CO2.

Ohrožení cen a dodávek energií spočívá ve zvyšující se světové poptávce, dále v možnosti vyčerpávání zdrojů a z rizik souvisejících tím, že se dovozy realizují částečně z regionů ohrožených nestabilitou. Pokud jde o světovou poptávku, tak např. před deseti lety ještě Čína nedovážela takřka žádnou ropu. Loni se již zařadila za Spojené státy na druhé místo mezi jejími dovozci. Tento trend bude pokračovat. Na druhé straně i závislost EU na dovozech stále roste. Nebudeme-li schopni posílit nebo efektivně využívat domácí zdroje, bude v příštích 20-ti až 30-ti letech přibližně 70% energetických požadavků (v porovnání s 50 % v současné době) uspokojováno dovozem. Jsou zde i další rizika omezení dodávek a výpadků a to v důsledku zanedbané energetické infrastruktury v EU.

Pokud jde o globální oteplování a snižování emisí CO2, zde se evropští politici opírají o stanoviska IPCC (mezinárodního výboru pro klimatické změny při OSN) jehož poslední zpráva z února 2007 znovu oživila diskuse o rizicích vlivu lidské činnosti na oteplování planety. Jakkoli je vazba mezi množstvím CO2 a navrženým charakterem oteplování některými vědci zpochybňována, Evropská rada, jako reprezentant členských států, nechce toto riziko ponechávat bez odezvy.

Otázkou je nyní jak vyřešit rébus, který si EU nastavila, tj. jak zajistit energetickou bezpečnost a současně snižovat emise skleníkových plynů a přitom neudusit evropské hospodářství vysokými cenami energií a restriktivním dirigismem.

Evropská rada na svém zasedání ve dnech 23.–24. března 2006 dala mandát Komisi navrhnout příslušná opatření. Ta své návrhy nejprve shrnula do Zelené knihy - Evropská strategie pro energii (2.10.2006) a poté po konzultacích v členských státech do sdělení Komise Energetická politika pro Evropu (15. 1. 2007) doprovázeného celým balíčkem dalších dokumentů. Tyto návrhy budou předmětem schvalování Evropské rady na jaře 2007. Opatření, které navrhuje Komise zahrnují úspory energie a podpory inovací s cílem dosáhnout větší účinnosti zařízení. Dále pak zahrnují zapojení tzv. obnovitelných zdrojů, diverzifikaci zdrojů energie a podporou větší konkurence na evropském trhu energií např. prostřednictvím oddělení provozovatelů sítí a účastníků trhu. Komise se rovněž nevzdává jaderné energie. Co to konkrétně znamená pro EU a pro Českou republiku?

Úspory a energetická účinnost
V této oblasti Komise navrhuje snížit spotřebu primární energie o 20% do roku 2020. Komise v této oblasti navrhuje přes 70 opatření. Jedno z nich je např. přijímání norem minimální energetické náročnosti. Bude se jednat o nové směrnice pro 14 nejdůležitějších skupin výrobků, jako jsou kotle, ohřívače vody, spotřební elektronika, kopírovací stroje, televize, pohotovostní režimy, nabíječky, osvětlovací tělesa, elektrické motory. Výrobky nedosahující potřebné účinnosti nebudou moci být uvedeny na trh. Na obzoru jsou také směrnice pokrývající témata od energetické náročnosti budov až po snížení spotřeby automobilů a udržování správného tlaku v pneumatikách.

Obnovitelné a klasické zdroje
Zde Komise navrhuje závazný cíl ke zvýšení podílu energie z obnovitelných zdrojů na celkové skladbě zdrojů energie EU z současných necelých 7 % na 20 % do roku 2020. Mezi obnovitelné zdroje patří také biopaliva pro dopravu, zde chce EU dosáhnout podílu 10% biopaliv v roce 2020.

Protože fosilní paliva nebude možné v dohledné době eliminovat, hodlá se EU v rámci inovační politiky zaměřit na podporu systémů zachycování a ukládání CO2. Konkrétně to znamená podporu výstavby a zprovoznění až 12-ti demonstračních zařízení s technologiemi na využívání fosilních paliv v komerčních elektrárnách se systémy zachycování a ukládání CO2 (CCS systém). Tyto elektrárny by měly být vybudovány do r. 2015. Od roku 2020 by pak měly být všechny nové uhelné elektrárny vybaveny technologií CCS.

Výzkum
Komise dále plánuje v rámci rozvoje nízkouhlíkových technologií navýšení rozpočtů na energetický výzkum a inovace - v rozpočtu sedmého rámcového programu (o 50%, na 886 mil. EUR ročně) a v rozpočtu programu „Inteligentní energie Evropa" (o 100%, na 100 mil. EUR ročně).

Pro srovnání, v USA se navrhuje v rámci zákona o energetice navýšení federálního rozpočtu na výzkum v oblasti energetiky ve výši 4,4 mld. USD pro rok 2007 a 5,3 mld. USD na další dva následující roky. USA obhajují vlastní model vývoje nových technologií, které by měly omezit v budoucnosti emise skleníkových plynů. Na tento výzkum už obětovaly 1,7 miliardy dolarů

Mezi prioritní výzkumné iniciativy by měly podle Komise patřit následující oblasti: energeticky účinnější budovy, spotřebiče, zařízení, průmyslové postupy a dopravní systémy, vývoj biopaliv konkurenceschopných k tradičním k uhlovodíkům, zajištění konkurenceschopnosti pobřežních zdrojů využívajících energii větru zajištění konkurenceschopnosti fotovoltaické elektřiny za účelem využití solární energie, využití technologií palivových článků a vodíku při decentralizované výrobě a dopravě, technologie zachycování a ukládání uhlíku, reaktory pro jaderné štěpení čtvrté generace a budoucí technologie energie z jaderné syntézy.

Větší otevření vnitřního trhu
Pokud jde o větší konkurenci na evropském trhu s energiemi, která by měla přispět k nižším cenám, zde navrhuje Komise zejména oddělení provozovatelů přenosových soustav od ostatních účastníků trhu a ustavení nadřazených regulátorů. Důležitým prvkem pro tvorbu vnitřního trhu je výstavba dalších sítí a jejich propojování. Podle Komise se vytížení energetických sítí pohybuje na hranici možností. Navíc některé regiony stále představují relativně izolované „energetické ostrovy" s nedostatečným napojením na vnitřní energetický trh

Jaderná energie
V současné době představuje jaderná energie třetinu vlastní produkce evropské energie. Na spotřebě se podílí 15-ti procenty. Jaderná energie je jedním z nejlevnějších nízkouhlíkových zdrojů a rovněž vykazuje poměrně stabilní náklady. Komise chce eliminovat obavy z některých důsledků jaderné energetiky (např. obavy z ukládání odpadů) a navrhuje vytvoření skupiny EU na vysoké úrovni pro jadernou bezpečnost a ochranu.

Emise
Pokud jde o snižování emisí prostřednictvím Kjótského protokolu, ten bude mít na oteplování mizivý účinek. EU však předpokládá v rámci mezinárodních vyjednávání postupné přitvrzování při snižování emisí. EU si stanovila cíl snížit v rámci mezinárodních vyjednávání emise skleníkových plynů v rozvinutých zemích o 30 % do roku 2020 oproti r. 1990. Jiným cílem, který se týká jen společenství je snížit emise skleníkových plynů v EU minimálně o 20 % do roku 2020 oproti 1990.

Jaké budou náklady
Konkrétní cíle jsou nyní předmětem konzultací se členskými státy a budou završeny jednáním Evropské rady. Opatření přijatá na základě návrhů Komise by významně ovlivnila ekonomiku ČR a předpokládala by také řadu změn v právním řádu ČR. Vzhledem k širokému spektru působnosti navrhovaných opatření lze očekávat dopady do celé řady oblastí, nejen do těch bezprostředně dotčených, jako jsou energetika nebo doprava. Vyhodnocení finančních dopadů na ČR prozatím nebylo provedeno, nicméně lze uvést, že jen v oblasti obnovitelných zdrojů Komise odhaduje, že její cíle tj. dosažení 20% podílu energií z obnovitelných zdrojů do r. 2020 si vyžádá průměrné dodatečné roční náklady v EU okolo 18 miliard EUR – přibližně o 6 % více oproti očekávanému úhrnnému účtu EU za dovoz energií v roce 2020.

Podle studií, ze kterých vychází Komise může dojít v nejbližších letech k následujícímu:
- ceny obnovitelných zdrojů by měly postupně klesat (tempo poklesu se bude odvíjet především od cen konvenčních energií, zejména ropy),
- ceny elektřiny pro spotřebitele mohou stoupnout zhruba o 5%,
- v dopadu na HDP se studie liší - některé uvádí mírný růst (v řádu 0,5%), některé naopak mírný pokles,
- zaměstnanost by měla mírně stoupnout,
- další ekonomické přínosy bude mít export technologií obnovitelných zdrojů

Stanovisko české vlády a parlamentu k Energetické politice pro Evropu
Pokud jde o obnovitelné zdroje a úspory, požadují, aby cíle byly nezávazné.
Pokud jde o snížení emisí skleníkových plynů v rozvinutých zemích o 30 % do roku 2020 oproti roku 1990 v rámci mezinárodních vyjednávání, ČR podpoří navržený cíl za předpokladu, že se k plnění obdobného cíle zavážou i ostatní rozvinuté země.
V případě, kdy nebude výše uvedený závazek snížení emisí skleníkových plynů o 30 % v rámci skupiny rozvinutých zemí na mezinárodním poli učiněn, ČR bere na vědomí návrh, že by se EU měla unilaterálně zavázat k 20% snížení celkových emisí skleníkových plynů do roku 2020 vůči roku 1990 v rámci EU jako celku, přičemž pro rozpočítání uvedeného celkového cíle na jednotlivé členské státy je potřeba, aby byla na úrovni EU provedena hlubší analýza možností redukovat emise skleníkových plynů v jednotlivých členských státech včetně analýzy dopadů. Stanovování cílů pro jednotlivé členské státy musí s nimi být náležitě projednáno s ohledem na jejich národní podmínky

Únorové zasedání Rady ministrů zodpovědných za energetiku
Dne 15. února t.r. proběhlo v Bruselu zasedání Rady ministrů zodpovědných za energetiku jako předstupeň zasedání Evropské rady, která by měla schválit navržené cíle. Delegaci ČR vedl ministr průmyslu a obchodu M. Říman. Z jednání bylo patrné, že nedošlo k dohodě ohledně závaznosti cíle pro podíl obnovitelných zdrojů. Většina členských států (kromě čtyř) se vyslovila pro nezávaznost.

Pokud jde o 10% cíl pro biopaliva, zde se členské státy vyslovily pro závaznou povahu za podmínek, že biopaliva druhé generace budou komerčně dostupné a bude pozměněna směrnice o kvalitě paliv.

Podle vyjádření ministra Římana na jednání v Bruselu "ČR podporuje EU v hledání alternativních zdrojů a nových technologií, nicméně si uvědomuje, že se ještě dlouho neobejdeme bez tzv. tradičních zdrojů – včetně uhlí a jádra. Měli bychom tedy věnovat adekvátní pozornost jejich čistému, efektivnímu a bezpečnému využívání". V této souvislosti ministr Radu informoval, že ČR nabídla komisi uskutečnit v Praze fórum se zaměřením na diskusi o jaderné energetice.


>> viz také Zelená kniha - Evropská strategie pro energii (2.10.2006)
>> viz také Globální oteplování, Al Gore a film "Nepříjemná pravda" (25.1.2006)