V Senátu se bude ve středu 15.8.2012 projednávat zákon, kterým se mají napravit některé křivdy způsobené církvím a náboženským společnostem v době nesvobody. Níže jsou k danému tématu uvedeny formou otázek a odpovědí argumenty, které uvádějí některé mýty na pravou míru.

V souvislosti s neschválením poslaneckého návrhu novely Ústavy v Senátu (25.4.2012), který měl zrušit doživotní imunitu poslanců, senátorů a soudců Ústavního soudu, se vzedmula mediální vlnka, na které surfovala řada zavádějících informací. Podle novely měla být imunita zákonodárců omezena jen na dobu výkonu jejich mandátů. V souvislosti s tím považuji za vhodné zrekapitulovat argumenty, které se k dané věci vztahují a dále odpovědi na některé výhrady s imunitou související. Tento "problém" již nebude dlouho trvat. Bude rozhodnut při avizovaném opakovaném projednání v obou komorách parlamentu.

Dne 8.2.2012 bude Senát projednávat změnu Ústavy - přímou volbu prezidenta. To je mediálně populární téma zejména tím, že se objevuje jako přání veřejnosti. Na druhé straně je postoj většiny odborné veřejnosti k této změně Ústavy kritický nebo přímo odmítavý. Text ústavní novely, schválený v Poslanecké sněmovně, považuje většina odborníků za projev ohrožení stability ústavy, ke kterému neexistují skutečné důvody. Jaké jsou argumenty proti a pro přímou volbu prezidenta?

Evropou obchází strašidlo. Jmenuje se "konec sociálního státu". Evropský sociální model, který ještě nedávno měl být vzorem pro zbytek lidstva, v němž se "trvale udržitelný rozvoj" snoubí s absolutní "redukci nejistoty", se zmítá v hluboké krizi, a z diskuze o tom, zda bychom bezplatné vzdělaní či zdravotní péči opravdu měli považovat za "nezcizitelná lidská práva" se stává hlavní osou evropské politiky.

V říjnu t.r. německá kancléřka Angela Merkelová veřejně sdělila, že snahy Německa vytvořit multikulturní společnost "totálně selhaly" a připustila, že se v minulosti od imigrantů žádalo velmi málo a že byla podceněna jejich integrace do společnosti. To je bezpochyby odvážné tvrzení. Politikovi menšího formátu by to asi neprošlo.

V posledních desetiletích dochází ke zvýšenému exportu zboží z asijských ekonomik. Současně s tím se na světovém trhu hůře uplatňují vlastní výrobky vyspělých evropských států, což je doprovázeno snižováním počtu pracovních míst, zejména méně kvalifikovaných. Podobné dopady můžeme časem očekávat i u nás. Jak tomuto riziku čelit?

Komunální volby 2010 - Praha 5. Nejsilnější zastoupení na radnici Prahy 5 i na ZHMP měly dosud politici z řad ODS. Za léta jejich působení ve vedení těchto institucí prošla Praha 5 velkými proměnami k lepšímu. O jaké proměny se jednalo a do jaké míry je to zásluhou těchto politiků?

Občas jsem konfrontován s výtkami občanů týkajících se chování některých lidí na veřejně přístupných místech. Cituji: "nelíbí se nám osoby, které tráví více času posedáváním a poleháváním u vchodu do obchodního centra, na lavičkách u tramvajových a autobusových zastávek, u vchodu do metra atp. Jsou opilí, žebrají, smrdí, obtěžují". Obvykle jsou pak stesky zakončeny větou "udělejte s tím něco".

Státní maturity v ČR jsou již dány školským zákonem z roku 2004 a jeho novelizacemi z r. 2008 a 2009. Názory odborné veřejnosti, studentů i politiků záměr realizace posouvaly a nakonec se z něj stalo i politické téma. V současné době se spolu s novým ministrem objevuje opět na scéně odvaha dotáhnout realizaci maturit do konce. Jak by měly státní maturity vypadat nyní a jaká jsou pro a proti?

Volby skončily a přinesly řadu překvapivých výsledků. Nejdůležitější je ten, že dávají po dlouhé době možnost k sestavení stabilní většinové vlády, která má v plánu rozpočtovou střídmost a snahu po reformách. Pro budoucí prosperitu republiky a její kredit je to velmi významné. Voličům za to patří velký dík.

Senátní Podvýbor pro státní vyznamenání obdržel v tomto roce řadu návrhů na udělení státních vyznamenání. Organizační výbor Senátu PČR dne 25.5.2005 doporučil k projednání na plénu Senátu návrhy uvedené níže.

Evropská komise předkládá návrh nového strategického plánu hospodářské politiky pro novou dekádu 2010 – 2020, který se má soustředit na zajištění ekonomického růstu a zaměstnanosti. Minulé desetiletí bylo v této oblasti charakterizováno tzv. Lisabonskou strategií, jejímž cílem bylo vytvořit z EU „nejkonkurenceschopnější hospodářský subjekt“. Výsledky však byly téměř nulové.

Velmi často jsou porovnávány výdaje ČR na vědu a výzkum s vyspělými státy a to v měřítku podílu na HDP. V rámci nového plánu evropské hospodářské politiky EU 2020 existuje také cíl dosažení výdajů na vědu a výzkum ve výši 3% HDP do r. 2020. Dáváme na vědu a výzkum málo nebo přiměřeně? Jsou cíle EU 2020 v oblasti vědy a výzkumu reálné?

Proklamace "Několik vět 2009", které se čas od času vynoří jako mailové sdělení je provoláním ve prospěch volby malých stran, popř. omezení hlasu velkým stranám a to pod praporem boje proti neslušnosti, nemorálnosti a aroganci. Vyjadřuje řadu často slýchaných a zveřejňovaných negativních pocitů části veřejnosti z politiky. Jsou uváděné výhrady oprávněné?

Bývá zvykem se před přípravou státního rozpočtu vždy pozastavovat nad nárůstem plánovaného schodku. Tentokrát je opravdu nad čím. Jeho současná výše se rýsuje v úrovni od 155 do 230 mld. Kč. Jaké mohou být důsledky příliš velkého zadlužování?

Projednávání Lisabonské smlouvy v Poslanecké sněmovně a Senátu skončilo, nyní smlouva čeká na vyjádření prezidenta republiky. Pro většinu lidí jsou změny, které smlouva přináší, málo srozumitelné. O čem je tato smlouva a jaké budou její důsledky uvádím v následujícím textu.

Dne 5.2.2009 sněmovna schválila novelu trestního řádu a ve stejném tisku i novelu některých dalších zákonů, jako je přestupkový zákon, zákon o ochraně osobních údajů a trestní zákon. Změna týkající se zveřejňování odposlechů vyvolala mediální bouři - dopis unie vydavatelů, syndikátu novinářů, vyjádření redakcí i řadu komentářů v médiích. Převážný podtext byl - omezování a potlačování "svobody slova", "novinářské práce", "veřejného zájmu", popřípadě "kriminalizace práce novinářů". Jsou jejich obavy odůvodněné?

Jeden z citlivých faktorů, který ovlivňuje náklady domácností i podniků jsou narůstající ceny elektřiny. Co je jejich příčinou a jaká jsou řešení? Ukazuje se, že na liberalizovaném evropském trhu s elektřinou rostoucí poptávka převyšuje nabídku a řada bariér, včetně ekologických ztěžuje výstavbu nových elektráren i jejich provoz.

Dne 8.1.2009 byl v Senátu schválen nový trestní zákoník. Ten představuje úplnou revizi platného trestního zákona. Stávající zákon z roku 1961 je i přes značný počet novelizací uskutečněných po roce 1989 stále poznamenán politicko-právní doktrínou totalitního státu, která byla založena na třídním pojetí, jejíž smyslem bylo potlačovat tzv. nepřátelské třídy a nikoliv primárně chránit jedince a jeho svobody. Předchozí pokus o revizi trestního práva, který byl předložen do Parlamentu v r. 2004 ztroskotal. Nový trestní zákoník nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2010.

V téměř každém z evropských komunikačních dokumentů, a směrnic týkajících se výzkumu a hospodářského růstu se objevuje výraz "Evropa se obává o ztrátu konkurenceschopnosti". Je tato obava reálna a pokud ano, jsou opatření prováděná v EU optimální?

Vláda dne 25. ledna 2008 předložila Senátu Lisabonskou smlouvu pozměňující Smlouvu o Evropské unii a Smlouvu o založení Evropského společenství (bývalá euroústavní smlouva) s žádostí o souhlas k její ratifikaci.

Příležitostně bývám tázán jak může senátor prospět svému obvodu. Otázky podobného druhu např. co jste udělali, nebo co děláte pro svůj obvod, jsou také často zmiňovány v období před volbami do Senátu. Přestože hlavním těžištěm práce senátora je legislativní činnost, lze z hlediska vztahu k obvodu odpovědět ve dvou rovinách. První se týká vazby obvodu na legislativu. Zde má senátor příležitost i povinnost zohledňovat poznatky získané v rámci svého obvodu v legislativní práci. Druhá se týká řešení konkrétních problémů v lokalitě, ať již těch s širším dopadem, nebo ryze individuálních. Zde může pomáhat řešit problémy občanů jak zprostředkováním potřebné komunikace s příslušnými odbory státní správy či samosprávy, tak právně kvalifikovanými radami a v závažných případech i přímým podílem na jejich řešení.

Pocity, že volič je politikovi dobrý jen v čase, kdy se otevírají volební místnosti, jsou mezi lidmi silné. Nejsou tu pro nás, jsou tu jen sami pro sebe – tak by se daly shrnout do jedné věty. Je to velmi závažné téma, kdy politik při obhajobě svých rozhodnutí musí nejednou zvažovat, jestli se zalíbit momentální náladě veřejnosti, nebo svému názoru a svědomí.

Plánování dalšího využití jaderné energie v České republice se po vstupu zelených do vlády poněkud utlumilo. Současně se také častěji objevují argumenty proti tomuto druhu energie. Některé vyjadřují racionální obavy, jiné se snaží být proti za každou cenu a je zřejmé, že jsou posilovány z ideologických důvodů. Jaké jsou tedy důvody pro jadernou energetiku a odkud pramení obavy z jejího využití? Dochází ve světě k útlumu jaderné energetiky, nebo k její renesanci?

V roce 2006 proběhlo několik volebních klání - do Sněmovny, Senátu, na radnice obcí a měst. To vyvolalo v médiích řadu specifických dotazů na fungování politiky a politiků. Řada otázek se týkala i toho, s jakou legislativní iniciativou dotyčný poslanec či senátor přišel.