Volby skončily a přinesly řadu překvapivých výsledků. Nejdůležitější je ten, že dávají po dlouhé době možnost k sestavení stabilní většinové vlády, která má v plánu rozpočtovou střídmost a snahu po reformách. Pro budoucí prosperitu republiky a její kredit je to velmi významné. Voličům za to patří velký dík.

Senátní Podvýbor pro státní vyznamenání obdržel v tomto roce řadu návrhů na udělení státních vyznamenání. Organizační výbor Senátu PČR dne 25.5.2005 doporučil k projednání na plénu Senátu návrhy uvedené níže.

Evropská komise předkládá návrh nového strategického plánu hospodářské politiky pro novou dekádu 2010 – 2020, který se má soustředit na zajištění ekonomického růstu a zaměstnanosti. Minulé desetiletí bylo v této oblasti charakterizováno tzv. Lisabonskou strategií, jejímž cílem bylo vytvořit z EU „nejkonkurenceschopnější hospodářský subjekt“. Výsledky však byly téměř nulové.

Velmi často jsou porovnávány výdaje ČR na vědu a výzkum s vyspělými státy a to v měřítku podílu na HDP. V rámci nového plánu evropské hospodářské politiky EU 2020 existuje také cíl dosažení výdajů na vědu a výzkum ve výši 3% HDP do r. 2020. Dáváme na vědu a výzkum málo nebo přiměřeně? Jsou cíle EU 2020 v oblasti vědy a výzkumu reálné?

Proklamace "Několik vět 2009", které se čas od času vynoří jako mailové sdělení je provoláním ve prospěch volby malých stran, popř. omezení hlasu velkým stranám a to pod praporem boje proti neslušnosti, nemorálnosti a aroganci. Vyjadřuje řadu často slýchaných a zveřejňovaných negativních pocitů části veřejnosti z politiky. Jsou uváděné výhrady oprávněné?

Bývá zvykem se před přípravou státního rozpočtu vždy pozastavovat nad nárůstem plánovaného schodku. Tentokrát je opravdu nad čím. Jeho současná výše se rýsuje v úrovni od 155 do 230 mld. Kč. Jaké mohou být důsledky příliš velkého zadlužování?

Projednávání Lisabonské smlouvy v Poslanecké sněmovně a Senátu skončilo, nyní smlouva čeká na vyjádření prezidenta republiky. Pro většinu lidí jsou změny, které smlouva přináší, málo srozumitelné. O čem je tato smlouva a jaké budou její důsledky uvádím v následujícím textu.

Dne 13.5.2009 byl ve sněmovně schválen návrh ústavního zákona o zkrácení stívajícího volebního období Poslanecké sněmovny, stanovené podle čl. 16 odst. 1 Ústavy o osm měsíců. Jeho obsah je v zásadě totožný s ústavním zákonem č. 69/1998 Sb., kterým bylo zkráceno volební období Poslanecké sněmovny zvolené v roce 1996. O zkrácení volebního období bude plénum Senátu rozhodovat 28. května.

Ekonomická krize zasáhla členské státy EU v různé kondici. Na webových stránkách NRC Handelsblat jsou velmi názorně zveřejněny některé parametry ekonomického zdraví - Výše hrubého veřejného dluhu, Deficit veřejného rozpočtu, míra nezaměstnanosti a míra ekonomického růstu. Tyto parametry jsou udány v grafické interaktivní formě i po kvartálech za posledních dva roky. Jsou zde rozlišeny země eurozony a dále limity splnění Maastrichtských kritérií u prvních dvou parametrů.

Dne 24.3.2009 vyslovila sněmovna hlasy ČSSD, KSČM a za účasti čtyřech původních členů koalice nedůvěru vládě a to v průběhu českého předsednictví EU. Deklarované důvody byly zjevně účelové. Pravým důvodem se spíš jeví rostoucí preference ODS. Starostí ODS je v této chvíli ochrana českých občanů před dopady krize a úspěšně pokračování v českém předsednictví EU. Pouze současná vláda má řešení pro hospodářskou recesi, protikrizové plány NERVu jsou vysoce pozitivně hodnoceny takřka všemi odborníky. V protikrizových plánech NERVu je potřeba pokračovat. České předsednictví Radě EU je úspěšné, ČSSD se s tím nedokázala vypořádat, a proto iniciovala vládě nedůvěru. ČSSD se v době předsednictví zachovala nebývale nezodpovědně, svými kroky poškozuje renomé ČR v zahraničí. ČSSD již vládne s komunisty v krajích a lze předpokládat, že s nimi bude chtít vládnout i na celostátní úrovni.

Dne 26.3.2009 přichází do Senátu Národní protikrizový plán vlády. Tento plán představuje ucelený soubor opatření, kterým vláda reaguje na dopady celosvětového hospodářského útlumu na českou ekonomiku. Ačkoliv se Česká republika dosud vyhnula globální finanční krizi, důsledkům poklesu poptávky po českém exportu se vyhnout nelze. Národní protikrizový plán vlády proto přináší nástroje, které pomohou zmírnit působení negativných vlivů vzniklých vně České republiky. Dokument vznikl ve spolupráci s Národní ekonomickou radou vlády. Co je hlavní filozofie českého protikrizového plánu? Především jde o plán, který je vyvážený, není krátkozraký, je oproštěný od levného populismu, je promyšlený a účinný.

Dne 5.2.2009 sněmovna schválila novelu trestního řádu a ve stejném tisku i novelu některých dalších zákonů, jako je přestupkový zákon, zákon o ochraně osobních údajů a trestní zákon. Změna týkající se zveřejňování odposlechů vyvolala mediální bouři - dopis unie vydavatelů, syndikátu novinářů, vyjádření redakcí i řadu komentářů v médiích. Převážný podtext byl - omezování a potlačování "svobody slova", "novinářské práce", "veřejného zájmu", popřípadě "kriminalizace práce novinářů". Jsou jejich obavy odůvodněné?

Jeden z citlivých faktorů, který ovlivňuje náklady domácností i podniků jsou narůstající ceny elektřiny. Co je jejich příčinou a jaká jsou řešení? Ukazuje se, že na liberalizovaném evropském trhu s elektřinou rostoucí poptávka převyšuje nabídku a řada bariér, včetně ekologických ztěžuje výstavbu nových elektráren i jejich provoz.

Dne 8.1.2009 byl v Senátu schválen nový trestní zákoník. Ten představuje úplnou revizi platného trestního zákona. Stávající zákon z roku 1961 je i přes značný počet novelizací uskutečněných po roce 1989 stále poznamenán politicko-právní doktrínou totalitního státu, která byla založena na třídním pojetí, jejíž smyslem bylo potlačovat tzv. nepřátelské třídy a nikoliv primárně chránit jedince a jeho svobody. Předchozí pokus o revizi trestního práva, který byl předložen do Parlamentu v r. 2004 ztroskotal. Nový trestní zákoník nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2010.

Dne 26.11.2008 se konala ustavující schůze Senátu v sedmém volebním období. Složením slibu se noví senátoři ujali svého mandátu. Bylo zvoleno nové vedení Senátu - předseda Senátu, a pět místopředsedů, poté předsedové výborů a komisí. Dále byly nově obsazeny výbory, komise a delegace. Volební vítězství ČSSD v listopadových doplňovacích volbách se promítlo i do nového složení výborů (viz níže). Senát byl tak obměněn z 1/3 novými zástupci.

V téměř každém z evropských komunikačních dokumentů, a směrnic týkajících se výzkumu a hospodářského růstu se objevuje výraz "Evropa se obává o ztrátu konkurenceschopnosti". Je tato obava reálna a pokud ano, jsou opatření prováděná v EU optimální?

Vláda dne 25. ledna 2008 předložila Senátu Lisabonskou smlouvu pozměňující Smlouvu o Evropské unii a Smlouvu o založení Evropského společenství (bývalá euroústavní smlouva) s žádostí o souhlas k její ratifikaci.

Příležitostně bývám tázán jak může senátor prospět svému obvodu. Otázky podobného druhu např. co jste udělali, nebo co děláte pro svůj obvod, jsou také často zmiňovány v období před volbami do Senátu. Přestože hlavním těžištěm práce senátora je legislativní činnost, lze z hlediska vztahu k obvodu odpovědět ve dvou rovinách. První se týká vazby obvodu na legislativu. Zde má senátor příležitost i povinnost zohledňovat poznatky získané v rámci svého obvodu v legislativní práci. Druhá se týká řešení konkrétních problémů v lokalitě, ať již těch s širším dopadem, nebo ryze individuálních. Zde může pomáhat řešit problémy občanů jak zprostředkováním potřebné komunikace s příslušnými odbory státní správy či samosprávy, tak právně kvalifikovanými radami a v závažných případech i přímým podílem na jejich řešení.

Pocity, že volič je politikovi dobrý jen v čase, kdy se otevírají volební místnosti, jsou mezi lidmi silné. Nejsou tu pro nás, jsou tu jen sami pro sebe – tak by se daly shrnout do jedné věty. Je to velmi závažné téma, kdy politik při obhajobě svých rozhodnutí musí nejednou zvažovat, jestli se zalíbit momentální náladě veřejnosti, nebo svému názoru a svědomí.

Plánování dalšího využití jaderné energie v České republice se po vstupu zelených do vlády poněkud utlumilo. Současně se také častěji objevují argumenty proti tomuto druhu energie. Některé vyjadřují racionální obavy, jiné se snaží být proti za každou cenu a je zřejmé, že jsou posilovány z ideologických důvodů. Jaké jsou tedy důvody pro jadernou energetiku a odkud pramení obavy z jejího využití? Dochází ve světě k útlumu jaderné energetiky, nebo k její renesanci?

V roce 2006 proběhlo několik volebních klání - do Sněmovny, Senátu, na radnice obcí a měst. To vyvolalo v médiích řadu specifických dotazů na fungování politiky a politiků. Řada otázek se týkala i toho, s jakou legislativní iniciativou dotyčný poslanec či senátor přišel.